Žaloba.
Žaloba.
I Části všeobecná.
Procesní právo ovládáno je zásadou »judex ne procedat ex officio«. Výjimečně platí zásada officiality v řízení o neplatnosť manželství pro překážku veřejnoprávní. Činnosť soudcova musí tedy býti zpravidla provokována a zejména i zahájení sporu civilního předpokládá iniciativy se strany oprávněného podmětu. Spor civilní zahájí se zpravidla jen k žalobě. By spor mohl počíti musí býti žaloba na soud vznesena, soudem přijata a žalovanému doručena. Doručením žaloby žalovanému spor se teprve zahajuje (lis pendet) (§ 232 c. ř. s.) a podkladem sporu zahájeného je žaloba na soud vznesená. Viz čl. »Spor«.
Žalobou rozumíme pak úkon procesní, jímž se domáhá jedna osoba (žalobce, actor) na soudu, by rozhodl o jejím nároku soukromoprávním, jí prý proti osobě druhé (žalovaný, reus) příslušejícím. Dle toho pak, domáhá-li se žalobce na soudě pouze uznání svého nároku či též i jeho splnění, rozeznáváme žaloby určovací a žaloby o splnění.
II Obsah žaloby.
Žaloba buď vznesena na soudy sborové přípravným podáním (§ 226 c. ř. s.); u soudů okresních i do protokolu může býti podána, pokud strany nejsou zastoupeny advokáty (§ 434 c. ř. s.). O žalobě vznesené přípravným podáním platí předem předpisy dané o přípravných podáních vůbec (§ 78 c. ř. s.). (Viz čl. Podání.) Musí tedy žaloba, jako každé jiné přípravné podání obsahovati:
1 označení soudu, pak stran dle jména (jménem a příjměním), zaměstnání, bydliště a postavení ve sporu, udání zástupců za strany jednajících a označení předmětu rozepře;
2 označení příloh a jich počtu a udání, jsou-li přílohy připojeny v prvopise neb v opise;
3 podpis strany neb jejího zákonného zástupce neb zmocněnce, v advokátském sporu pak podpis advokátův (§ 75 c. ř. s.). Kromě toho musí žaloba obsahovati:
1 určitý návrh;
2 stručné a úplné vylíčení jednotlivých skutkových okolností, na kterých se zakládá nárok žalobcův jak co do věci hlavní, tak co do věci vedlejší; Žaloba.
925
3 přesné označení jednotlivých průvodů, jimiž žalobce dokázati chce tvrzení své o skutkových okolnostech. Závisí·li príslušnosť dovolávaného soudu na hodnotě sporného předmětu a nesměřuje-li žaloba k určité sumě peněžité, pojata buďte do žaloby též potřebná udání o hodnotě předmětu, sporného. Týká-li se žaloba předmětu soudnictví obchodního, námořského neb horního, avšak podána-li jest u soudu sborového, jemuž přísluší nejen zvláštní, nýbrž též obecné soudnictví, tedy buď při označení soudu též vyznačeno, že se navrhuje, by byl spor projednán před obchodním senátem neb před senátem k vykonávání horního soudnictví určeným (§ 226 c. ř. s.). Mimo to lze již v žalobě činiti návrhy:
1 aby žalovanému při předvolání k prvnímu roku nebo při předvolání k ústnímu líčení bylo nařízeno, by k jednání přinesl jisté, přesně označené listiny, věci přezvědné neb předměty ohledání, o nichž žalobce myslí, že jich bude potřebovati k vedení důkazu a které žalovaný má v držení;
2 aby nařízeno bylo, čeho třeba, by listiny, věci přezvědné nebo předměty ohledání k vedení důkazu patrně potřebné a u některého veřejného úřadu neb u notáře uschované, jež rovněž přesně buďte označeny, byly v čas opatřeny k prvnímu roku neb k ústnímu přelíčení. Návrhu tomuto lze však jen tehdá vyhověti, když strana dle platných předpisů zákonných nemůže beze spolupůsobení soudu opatřiti si příslušných listin, věcí přezvědných nebo předmětů ohledání aneb když úřad neb notář ne odůvodněným způsobem jí věci tyto vydati odepřel;
3 aby svědci k dosvědčení tvrzení o skutkových okolnostech v žalobě jmenovaní, byli předvoláni k prvnímu roku neb k ústnímu přelíčení (§ 229 c. ř. s.).
3 Hromadění (kumulace) žalob.
Přísluší-li žalobci proti témuž žalovanému více nároků, může je touž žalobou vymáhati (t. zv. objektivní hromadění žalob). Podmínky toho jsou :
1 soud procesní musí býti pro všechny tyto nároky příslušným a
2 týž způsob řízení přípustným (nelze tedy spojití nárok na ochranu a znovuzřízení dřívějšího stavu držebního [§ 454 c. ř. s.] s nárokem na zaplacení pohledávky). By však nároky ty byly ve skutkové neb dokonce právní souvislosti se nežádá. Soud musí však býti věcně příslušným jak pro každý jednotlivý nárok, tak i pro hodnotní sumu všech nároků. Nepřesahují-li tudíž jednotlivé nároky obnos 50 zi. a úhrnem sumu 500 zl., užiti sluší pro všechny nároky předpisů §§ 448 nn, c. ř. s. o řízení ve věcech nepatrných (bagatelních) (dobrozdání nejvyššího soudu).
4 Změna žaloby.
Změnou žaloby rozumíme změnu žalobního důvodu (t. j. právního poměru, z něhož vznikl nárok žalobní, na př. koupě, darování, narovnáni atd.), aneb rozšíření žaloby. Není však změnou žaloby, když beze změny žalobního důvodu se změní, doplní, vysvětlí neb opraví skutkové okolnosti v žalobě uvedené a důkazy v žalobě nabídnuté, neb když, rovněž beze změny žalobního důvodu se obmezí prosba žalobní co do věci hlavní neb co do povinností vedlejších, neb když místo předmětu původně žádaného žádá se předmět jiný neb interesse. Ovšem žádá-li žalobce místo původního předmětu předmět jiný vyšší hodnoty, je takovéto rozšíření žalobního návrhu změnou žaloby. Pokud není spor zahájen, t. j. pokud není žaloba žalovanému doručena (§ 232 c. ř. s.), může žalobce změniti žalobu u soudu "926
Žaloba.
podanou a zejména rozšířiti návrh žalobní, pokud se tím nevyloučí príslušnosť soudu procesního. Po zahájení sporu třeba ke změně žaloby svolení odpůrcova. Svolení může býti i mlčky dáno, t. j. když žalovaný ničeho nenamítaje projednává o žalobě změněné. Avšak i když žalovaný nesvolí ke změně žaloby, může soud změnu dopustiti, když následkem změny není se obávati značného stiženi nebo průtahu v jednání (§ 235 c. ř. s.). Podotknouti sluší, že v řízení odvolacím změna žaloby, na níž se zakládá rozsudek v odpor vzatý, není možná ani se svolením odpůrcovým (§ 483 c, ř. s.).
5 Vzetí žaloby zpět.
Tím, že žalobce žalobu zpět vezme nevzdává se již nároku žalobního, nýbrž jen projevuje, že pro tentokrát nechce ještě, by soud o nároku jeho rozhodl. Žalobce může vzíti žalobu zpět beze svolení žalovaného jen až do počátku prvního roku, nedostaví-li se však k němu žalovaný, též ještě při prvním roku. Vezme li žalobce žalobu zpět ještě před prvním rokem, odpadá arciť první rok. Se svolením žalovaného lze pak vzíti žalobu zpět kdykoliv. Žaloba béře se zpět buď podáním, jež se žalovanému doručí aneb prohlášením při ústním jednání učiněným. Doručení podání stane se na základě opatření předsedy senátu bez předchozího usnesení senátu (§ 237 c. ř. s.). Účinek vzetí žaloby zpět je dvojí:
a) žaloba pokládá se za nepodanou a žalobce může budoucně novou žalobu podati, ač nevzdal-li se zároveň nároku žalobního vůbec.
b) Žalobce je povinen nahraditi žalovanému útraty sporu, jež mu podáním žaloby snad již vznikly (na př. za zřízení advokáta). Tyto právní účinky (a, b) nastanou též tehdá, když žaloba již podaná dle zákona se pokládá za zpět vzatou (§ 237 c. ř. s.).
6 Zodpovědění žaloby.
Nedojde-li při prvním roku ke konečnému vyřízení sporu (zejmena smírem, zpět vzetím žaloby, rozsudkem následkem uznání, vzdání se, zmeškání; viz čl. Rok první), nařídí soudce první rok řídící žalovanému, by podal ve lhůtě okolnostem přiměřené, avšak 4 neděle nepřesahující odpověď na žalobu. Usnesení, jímž se nařizuje žalovanému podati odpověď nelze odporovati samostatným prostředkem opravným a proto není třeba písemného vyhotovení usnesení tohoto (§§ 239, 243 a 426 c. ř. s.). Zodpověděním žaloby stane se podáním přípravným, v němž může žalovaný činiti tytéž návrhy, které žalobce v žalobě činiti může, tedy návrhy § 229 c. ř. s. Mimo to může žalovaný v odpovědi navrhnouti, by bylo zavedeno přípravné řízení před soudcem z příkazu činným (§§ 243, 245 c. ř. s.). Ostatně viz čl. Rok první a Odpověď.
7 Řízení.
Tu třeba lišiti :
1 Shledá-li předseda senátu, jemuž je věc přikázána, že je žaloba pro nepříslušnosť soudu nebo pro nedostatek procesní způsobilosti nebo potřebného zákonného zastoupení nepřípustnou, vyžádá si rozhodnutí senátu o tom, má-li býti rok k ústnímu jednání nařízen či opatření dle § 6 c. ř. s. (viz čl. Způsobítosť procesní) učiněno či má-li býti žaloba vrácena jakožto nevhodná k položení roku (§ 230). Jde li pouze o formální vady (na př. schází potřebný počet exemplářů podání neb rubrik) může k odstraněni jich býti strana předvolána, nebo podání jí vráceno s tím, by napravila formální vady, jež jí buďte zároveň označeny (§§ 85, 84 c. ř. s.). Žaloba hypotekární.
927
2 Nemá-li předseda senátu žádných pochybností, položí rok k ústnímu jednání, přihlížeje k času pro doručení žaloby patrně potřebnému tak, by mezi doručením a rokem byla doba asi 14 dnů. Doba tato může býti přiměřeně prodloužena, je li pobyt žalovaného neznám a s druhé strany může býti v případech nutných k návrhu zkrácena, předpokládajíc, že žalovaný zdržuje se v místě soudu neb tam snadno v krátké době doraziti může a je-li toho třeba (zejména ve věcech rušené držby) lze dokonce rok tak položiti, by mezi doručením a rokem byla toliko doba 24 hodin (§§ 230, 231, 455 c. ř. s.). Viz čl. Rok první, Spor, Přelíčení ústní.