Zdi.

I. Řády stavební.
Všeobecná pravidla, jež zvláště dle novějších stavebních řádů mají platnost pro stavbu zdí, dají se takto v celku vypočítati:
1. Síla zdí jest závislá na jich výšce, vlastní tíži, na zatížení, na účelu, k jakému jsou ustanoveny a na stavivu, z něhož se mají provésti; dlužno ji tedy prvé výpočtem vyšetřiti, při čemž nebudiž brán zřetel k omítce.
2. Každý dům, jenž se má nově zříditi, mějž své vlastní samostatné a dostatečně silné zdi.
3. Jakou měrou mají býti sesíleny hlavní zdi směrem s hora dolů vyšetřiti dlužno podle spůsobu stropů mezi jednotlivými patry a podle tíže, kterou jest budově nésti; dle toho pak, je-li hlavní zeď konstrukcí stropu více neb méně seslabena, má zeď tato buď v každém patře buď po každá dvě patra silnější se státi vždy o čtvrt délky cihlové; pod přízemím musí býti bezvýminečně sesílena o půl délky cihlové.
4. Zdi, v nichž se zřizují komíny, buďtež na každé straně komínu silné alespoň z šíří cihly, roury průdušné mějtež na každé straně sílu z tlouští cihly, průduchy pak pro roury záchodové stranou proti sousední neb obytné prostoře mějtež zeď v síle celé délky cihlové.
5. Zdi požární a lomenice buďtež dle své délky a výšky zřízeny v síle buď délky cihlové, buď šířky cihlové a to dle potřeby buď s přiléhajícími pilíři nebo bez nich.
6. Zřizují-li se hlavní nebo střední zdi z lámaného kamene, budiž síla jejich přiměřeně rozšířena podle toho, jak pevný jest kámen, jaká je jeho vaznost a jak se dá zpracovati. Dále má stavební úřad se postarati, aby zdi vůbec stavěné z lámaného kamene byly dosti silných dimensí, aby značně zatížené zdi byly sesíleny pilíři, by stěny příčné byly podchyceny atd., má dále uložiti uchazeči o povolení stavby dodržení určitých podmínek a nad dodržení tím bdíti. Pro všechny tyto případy a zvlášť při kromobyčejných zřídka se vyskytujících konstrukcích nedá se stanovití žádné mathematicky přesné pravidlo a proto zůstaveno jest posouditi, zda jsou přípustný, volnému uvážení stavebuího úřadu; při tom má eventuelní záporné rozhodnutí odůvodniti přesným výpočtem nosnosti, naproti čemuž jest též i ten, kdo stavbu řídí, povinen technicky i mathematicky dovoditi, že jím projektované zvláštní konstrukce jsou technicky přípustný.
7. Zřizování stěn hrázděných aneb prkenných ku přehražení jednotlivých místností dovoluje se jenom tam, kde by zeď na nosičích (traversách) aneb na pasu buď vůbec vystavěti se nemohla aneb kde by se to dalo provésti toliko s velikými obtížemi a kde stěny takové mezi dvěma ohnivzdornými stěnami oddělovacími státi mají daleko od místa určeného k topení. Takovéto stěny brázděné neb dřevěné musí se ostatně samy nésti, na obou koncích spočívati na zdi a s obou stran býti omítnuty maltou. V bezprostřední blízkosti některého topení budiž vždy zřízeno plné zdivo. . Zdi na březích aneb základní zdi mlýnů, továren a jiných budov, jichžto spodek splachuje tekoucí voda, buďte stavěny z trvanlivého staviva na hydraulické vápno neb na jinou rovněž tak dobrou látku a se strany, kde teče voda, náležitě upevněny, aby je voda nepodemílala.
9. V bezprostřední blízkosti topení má býti vždy použito massivního, pevného zdiva, které má býti vždy, jdou-li jím komíny, aspoň 45 cm. silné.
10. Místo cihel neb kamene může býti použito i betonu neb jiného uznaného dobrého materialu, nutno však i zde přihlížeti k tomu, by při nich zachována byla ustanovení o tloušce zdí cihlových a kamenných. Tato ulehčení ohledně zdivá a síly zdí neplatí však u budov určených k bydlení, jež mají mimo přízemek více než dvě poschodí (poloposchodí či mezzanin v to počítaje).
11. Při stavbách průmyslným potřebám sloužících, jež nejsou úplně isolovány, platí všeobecné ustanovení s tou modifikací, že se z pravidla povolí pánu stavby a tomu, kdo stavbu provádí, stanovití tlouštku stěn, jakož i sílu všech konstrukcí, zaručí-li se za plnou bezpečnost jich.
II. Právo občanské.
Dle práva občanského jest důležitá otázka, zda kdo jest výhradným držitelem zdi či pouze jedním spoludržitelem, resp. je-li ta která zeď společná či ne. § 854 o. o. z. obsahuje právní domněnku, že zdi, jež se nalézají mezi dvěmi sousedními pozemky, mají býti pokládány za společný majetek, kdežto § 857 o. o. z. naproti § 854 o. o. z. staví další právní domněnku, že ten, kdo nepopíratalně jest držitelem co do směru úplně rovné, všude stejně vysoké i tlusté zdi, jest zároveň i jejím výhradným vlastníkem.
Je-li zeď společná, má právo každý spolumajitel : používati jí na své straně až do polovice tloušťky a umístiti v ní slepé dvéře a výklenkové police, leč jen tam, kde na druhé straně dosud žádné není; tomuto oprávnění odpovídá však i povinnost přispívati poměrným dílem k udržování společné zdi (§ 856 o. o. z.). Naproti tomu nemůže býti z pravidla výhradný držitel zdi přinucen, aby sesutou zeď nově postaviti dal, poněvadž se svým majetkem může dle libosti nakládat a není zodpověděn za škodu, která vzniká třetí osobě, pokud v zákonných mezích používá svého vlastnického práva nebo konečně ho ani nepoužívá ; při zdi tvořící spolu hranici připouští však § 858 o. o. z. výjimku a zavazuje jejího držitele, jestliže zeď se sesula nebo snad průlomy sousedu hrozí škoda, aby zeď udržoval v dobrém stavu ; ustanovení toto jest nutno i z ohledu policejně bezpečnostního, pročež může býti držitel takovéto zdi nejen cestou občanského práva, nýbrž i přímo příslušným bezpečnostním úřadem přiměn, zeď onu v dobrém stavu udržovati (viz i čl. Spoluvlastnictví a Hranice).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Zdi. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 804-805.