Daň potravní.

I. Pojem. Daně potravní jsou dávky, které se zapravují v jistých případech ze spotřeby určitých věcí zuživatelných. Daň potravní jest buď všeobecná, která se zapravuje v celém státu bez ohledu na jednotlivá místa, nebo zvláštní, která se vybírá jedině v místech určitých (uzavřených).
II. Daň všeobecná. Chce-li kdo vyráběti, upravovati nebo prodávati věci, které jsou předmětem všeobecné daně potravní, musí si od příslušného okresního ředitelstva finančního zaopatřiti t. zv. důchodkový list povolovací (§ 10. nejv. roz. ze dne 25. května 1829 pol. sb. z. sv. 57 č. 74). Všeobecná daň potravní vybírá se způsoby následujícími:
1. t. zv. sjednáním dobrovolným, které záleží v tom, že v obci nebo v okresu učiní se s veškerými živnostníky téhož druhu úmluva, kterouž se tito zaváží dle přiznaného způsobu a objemu jich živností odváděti daň v určité úhrnkové částce. Smlouva taková činívá se z pravidla na 1 rok, považuje se však za mlčky obnovenou, nebyla-li s jedné nebo s druhé strany dána čtvrtletní výpověď;
2. t zv. sjednáním nuceným. Správa státní určí sama daň, které se musí poplatník podrobiti, chce-li živnosť poplatnou vůbec provozovati; 3. propachtováním. V místech, kde těchto dvou způsobů užíti; nelze, dá státní správa vybírání daně v pacht buď jednotlivcům nebo všem poplatníkům dotýčného místa neb okresu dohromady. Pachtýřem dané může býti každý, kdo není práva toho na čas nebo na vždy zbaven. Osoby, které pro podloudnictví nebo jiný těžký přestupek důchodkový byly odsouzeny, jsou po 6 let z práva tohoto vyloučeny; nezletilí, činní úředníci státní a zřízenci finanční, jakož i jich manželky a děti, pokud poměry ty trvají, jsou rovněž vyloučeny. Na vždy zbaven jest toho práva, kdo pro zločin byl odsouzen a pachtéř daně potravní, který povinnostem svým jako pachtéř jednou nedostál.
Propachtování daně děje se obyčejně dražbou veřejnou nebo řízením offertním. Pachtéř jest povinen do 8 dnů ode dne nabyté vědomosti o schválení smlouvy pachtovní, složití jistotu pachtovní záležející v 1/4 pachtovného. Smlouvou pachtovní přecházejí veškerá práva při vybírání daně státu příslušící na pachtéře (právo vydávati t. zv. listiny povolovací, dále vyšetřování a trestání přestupků důchodkových však na pachtéře nepřechází);
4. orgány státními. Státní správa prohlašuje určitá jednání ku výrobě nebo spotřebě předmětu poplatného směřující za poplatná. Dříve než poplatník předsevezme jednání poplatné, musí je úřadu v čas ohlásiti a daň zároveň zapraviti. Předměty dani potravní podléhající může vyráběti a prodávati jen ten, kdo od úřadu finančního obdržel t. zv. list povolovací. Živnostník poplatný jest povinen úřadu předložiti podrobný popis svých místností výrobních, jakož i seznam všech přístrojů a nádob, jichž hodlá při provozování své živnosti používati. Zda-li udání tato jsou pravdivá, zjistí se zřízenci finančními, kteří učinivše v místnostech provozovacích nebo na nádobách potřebná opatření (na př. číslování nádob), sepíší o stavu provozovárny protokol, který pak předloží okresnímu finančnímu ředitelství. Poplatník obdrží též jeden stejnopis protokolu, kterýž jest povinen uschovati a zřízencům finančním na požádání ukázati. Veškeré změny místností a nářadí výrobních mají se v čas úřadu oznámiti. Živnostník jest dále povinen osoby u něho zaměstnané, jakož i změny ve stavu jich úřadu finančnímu ohlašovati. Zřízenci finanční mohou kdykoliv za dne a provozuje-li se živnost v noci, též v nocí v místnostech výrobních předsevzíti prohlídku. Majitel závodu jest povinen při prohlídce pomocné práce konati, neb je vykonati dáti. Kromě toho musí se v každém poplatném závodě předepsané výkazy a přístroje kontrolní chovati a vždy pohotově míti.
III. Zvláštní daň potravní vybírá se ve městech uzavřených t. zv. čarou daně potravní (v Praze, ve Vídni, v Brně, ve Lvově, v Krakově, v Linci, ve Štýrském Hradci, v Innomostí a v Lublani).
Předmětem této daně potravní jsou potraviny v sazbě A nejv. rozh. ze dne 25. května 1829 pol. sb. z. sv. 57. č. 74 uvedené a dále předměty, které zvláštními zákony dani podrobeny byly. Každá věc, dani potravní podléhající, dopravuje-li se přes čáru daně potravní, musí se úřadu potravnímu ohlásiti, kterýž prozkoumav pravosť udání ve příčině druhu a množství, předepíše daň dle sazby a vydá o zaplacení daně boletu (§ 24. jmen. nejv. roz.).
Prosty daně potravní jsou věci, které jsou vlastnictvím nejv. dvoru a věci, které se dopravují přes čáru ve množství tak nepatrném, že byl z nich daň potravní ani 3 kr. neobnášela. Průvoz poplatných předmětů městem uzavřeným připouští se jen v určitých hodinách za dne a jen určitými směry. Dopravují-li se přes čáru daně potravní do města předměty, které jsou k tomu určeny, aby zase z města vyvezeny byly, není potřebí vždy daň potravní zapraviti, zřízenec úřadu potravního doprovodí však celý náklad až k místu, kde zásilka opět čáru daně potravní překročí. V některých případech se celý náklad úřední závěrou uzavře, kterouž pak úřad potravní nalézající se v místě, kde se čára překročí, zase sejme.
Jinak však se musí daň potravní vždy ze předmětů provážených při překročení čáry daňové zapraviti, leč úřad daně potravní ležící v místě, kde se předmět přes čáru daňovou opět vyveze, vrátí daň, zapravenou u úřadu prvého.
IV. Obor daní potravních.
Do oboru daní potravních náleží:
1. Zdanění vína, vinného a ovocného moštu vyjímaje (města uzavřená). Tato daň vybírá se dle ustanovení nejv. rozh. ze dne 25. května. 1829. pol. sb. z. sv. 57. č. 74. dle sazeb. I v Tyrolsku vybírá se daň potravní z vína a moštu od platnosti zák. ze dne 30. prosince 1866 č. 9. ř. z. z r. 1867 dle všeobecných předpisů pro ostatní korunní zeměplatných, rovněž ve Vorarlberku a s ním spojeném knížectví Lichtenštejnském na základě zák. ze dne 27. června 1878 č. 84. ř. z.
2. Zák. ze dne 30. března 1882 č. 45. ř. z. upravuje zdanění vína umělého v místech, jež za uzavřená za účelem daně potravní byla prohlášena. Daň z vína umělého mimo obvod míst uzavřených vyráběného domíst uzavřených dováženého zapravuje se dle výn. min. fin. ze dne 3. října. 1880 č. 30093; daň potravní platí se tu v týchž případech a v téže výměře, jak vůbec pro víno je nařízeno.
3. Zák. ze dne 16. června 1877 č. 60. řz. a nař. min. fin. ze dne 26. června 1877 č. 6. ř. z. obsahuje předpisy o potravní dani z masa mimo obvod míst uzavřených.
4. Nejv. rozhodnutí ze dne 15. prosince 1852 vyhlášené výn. min. fin. ze dne 19. prosince 1852 č. 264. ř. z. obsahuje ustanovení o dani pivní, která zavedena byla již nejv. roz. ze dne 25. května 1829 pol. sb. z. sv. 57. č. 74.
5. Zák. ze dne 20. června 1888 č. 95. ř. z. upravuje daň z pálených lihových tekutin, zdanění kořalky a daň z lisovaných kvasnic.
6. Zák. ze dne 20. června 1888 č. 97. ř. z. upravil daň z cukru.
7. Zák. ze dne 26. května 1882 č. 55. ř. z. zvýšeno bylo clo dovozní a zavedena daň z potřeby petroleje a zrušena daň potravní z oleje: minerálního při dovozu do míst uzavřených.
8. Sem náleží též daně ze soli a z tabáku, které se vybírají ve formě státního monopolu.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Daň potravní. Všeobecný slovník právní. Díl první. Accessio - Jistota žalobní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1896, svazek/ročník 1, s. 185-187.