Archiv.

I. Pojem. A. jest sbírka důležitých a památných listin, kteréž budoucnosti zachovány býti mají. Tímto liší se archiv od spisovny čili registratury, kteráž slouží jen ku prozatímnímu uschování listin důležitých i nedůležitých. Archivy se nezakládají jen pro účely historické a zákonodárné, nýbrž mohou sloužiti i právní praksi. Rakouské zákonodárství nezasáhlo ještě v zákonné upravení archivářství, následkem čehož může každá fysická a morální osoba archiv sobě založiti.
II. Nejdůležitějšími archivy v Rakousku jsou:
1. Státní archiv ve Vídni spojený s domácím a dvorním archivem, kterýž jest podřízen ministerstvu domu císařského (c. a k. domácí dvorní archiv a státní archiv).
2. Nejvyšší domácí a rodinný archiv, státní archiv (listiny a spisy) a sbírky s bibliotékami. Sem jsou přiděleny vévodský lotrinský archiv (od r. 1765), arcibiskupský solnohradský a tamější kapitulní archiv (od r. 1806), archiv říšské dvorní rady (od r. 1807), knížecí arcikancléřský (mohučský) archiv, a (od r. 1806) archiv bývalé státní rady rakouské. Přístup dovoluje se jen za účelem vědeckého bádání.
3. Archiv ministerstva vnitra obsahuje listiny z polovice 15. století až do r. 1848 a v 8 odděleních spisy týkající se všech odvětví správy politické. Povolení k použití udílí ministerstvo vnitra, jemuž jsou ještě dále podřízeny.
4. Místodržitelské archivy v Solnohradě (ústřední spisovna), ve Št. Hradci, v Innomostí, v Celovci, v Terstě, v Praze (Předpisy o použití a propůjčení: výn. praes. ze dne 6. března 1887, č. 5810; Česká sbírka norm. str. 222 — 224), v Brně, v Opavě, ve Lvově a v Krakově, archiv lenní pro Dol. a Hor. Rakousy atd.
5. Archiv říšského ministerstva financí. (Dovolení se udílí cestou písemní a spisy zasílají se jen úřadům).
6. Šlechtický archiv ministerstva vnitra (heraldický ústav říšský), archiv válečný ženijni a dělostřelecký a vojenského zeměpisného ústavu.
7. Mezi archivy samosprávných úřadů jsou veledůležitými královský český zemský archiv, jemuž jest přidělen korunní neb t. zv. svatováclavský archiv (skládá se téměř výhradně z opisů listin), sbírky listin musea království českého, moravský zemský archiv v Brně, štýrský zemský archiv atd.
8. K vynikajícím archivům městským patří archiv města Vídně, Prahy, Krakova, Brna Kremže, Chebu, Lvova, Solnohradu.
9. Archivy vynikajících rodů šlechtických: knížecí Švarcenberské archivy (ve Vídni a v Třeboni, kdež se nalézá Ústřední archiv), knížecí Lichtensteinský archiv ve Vídni, hraběcí Černínský archiv v Jindřichově Hradci atd.
10. Universitní a studijní knihovny v Praze (obsahují archivy zrušených klášterů v r. 1781 a 1782), v Solnohradě (bohatá sbírka rukopisů), v Olomouci a jinde.
Ohledně upravení archivů obecních bylo vydáno pro Čechy nařízení místodržitelské ze dne 30. října 1856 č. 10223, které dává archivy obcí v ochranu úřadům politickým, kteréž mají nad tím bdíti, aby archivy v obcích řádně vedeny a doplňovány byly. O výsledcích dohledu toho podávají pak úřady politické zprávy místodržitelství.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Archiv.. Všeobecný slovník právní. Díl první. Accessio - Jistota žalobní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1896, svazek/ročník 1, s. 33-34.