Živnost studnařská.Živnost studnařská pojímá v sobě vedení a provádění všech potřebných prací ku zřízení studně. Tato živnost náleží ku koncessovaným stavebním živnostem. Ku provozování živnosti studnařské jest především potřebí:I. Průkazu o způsobilosti a sice vyhledává se tu:1. Průkaz o tom, že vyučil se žadatel této živnosti a že nabyl praktického vzdělání v ní. K tomu cíli musí uchazeč býti zaměstnán po 3 léta jako pomocník a potom nejméně jeden rok jako polír (§§ 9, 11 zákona ze dne 26. prosince 1893, č. 193 ř. z.). Z ohledu na poměry v určitém místě panující může se upustiti od toho požadavku, aby studnař byl po 1 rok zaměstnán jako polír. Absolvoval-li uchazeč některou vyšší školu průmyslovou pro odbor stavebně-technický na určité státní průmyslové škole nebo na nějakém rovnocenném učilišti s dobrým prospěchem, postačí průkaz o tom, že byl žadatel v dotčené živnosti prakticky zaměstnán aspoň po 1 rok (§ 12 cit. z.).2. Zkouška pro absolvování. Zkouška tato záleží v ústním zodpovědění některých praktických otázek z oboru živnosti studnařské (§ 5 nař. ze dne 27. prosince 1893, č. 195 ř. z.). Ku předsevzetí zkoušek Živnost studnařská.jest sestavena v sídle každého politického zemského úřadu komise sestávající ze 3 členů.II. Provozování studnařské živnosti vzhledem k ostatním stavebním živnostem.1. V oněch místech, kde není studnařů, přísluší totéž oprávnění i stavitelům, zednickým a tesařským mistrům.2. Jsou-li však v některém místě zastoupeny živnosti studnařské, mají ostatní stavební živnosti (stavitelé, mistři zedničtí a tesařští) vzhledem k oněm pracem, které v obor studnařský zasahují, k tomu studnařských mistrů používati (§§ 4, 5 živn. ř.).3. Žádá-li dodatečně určitá osoba jak o koncessi stavitele nebo tesaře, tak i o koncessi pro živnost studnaře, budiž vedle průkazu způsobilosti pro živnost stavitelskou nebo zednickou předložen i průkaz o tom, že uchazeč pracoval prakticky v dotýčné živnosti nejméně 2 roky; má složiti také zkoušku tohoto oboru se dotýkající. Totéž platí, žádá-li někdo jak o koncessi pro živnost tesařskou, tak také pro živnost studnařskou (§ 16 ad 1 a 2 cit. nařízení). Těmito ustanoveními zákona ze dne 26. prosince 1893 došlo rozřešení svého více dosud sporných otázek a dosavádní konflikt mezi studnaři a ostatními majiteli stavebních živností. Dosud směli tesaři ku př. nezávadně podniknouti stavbu dřevěných studní a zvláště také opravy těchto vyřizovati, jmenovitě pak na venkově, poněvadž živnost studnařská na venkově velmi spoře bývá zastoupena. Majíc na zřeteli očividnou potřebu obyvatelstva vyslovila se obchodní a živnostenská komora v Linci v ten smysl, že tam, kde není studnaře, i tesaři jsou oprávněni zhotovovati a opravovati studně. Právě tak byla rozluštěna otázka, jsou-li zedníci oprávněni studni vykopati a vyzdíti. Celá řada společenstev živností stavebních podala v této věci souhlasné své dobrozdání jednomyslně prohlašujíc, že v první řadě jsou studnaři oprávněni podniknouti tuto práci, že však na venkově a v místech, kde není koncessovaných studnařů, smí také stavitelé a zedníci obstarati vykopání a vyzdění studně.III. Objem a vymezení živnosti studnařské vzhledem k jiným živnostem.a) Dosud sporná otázka, zda studnaři jsou oprávněni také konati ony práce, které spadají v obor živnostenského oprávnění zámečníků, jakož na př. zhotovování záklopek musí býti kladně rozhodnuta a to vzhledem ku § 5 cit. z., podle něhož studnaři jsou oprávněni sami vyřizovati všechny potřebné práce ku zhotovení studně. Ostatně vyznívá i dobrozdání obchodní a živnostenské komory ve Vídni v ten smysl, že podstata živnosti studnařské nespočívá nikterak ve zhotovení jednotlivých částí studně, nýbrž ve sloučení a upravení těchto součástek a že na všechny práce, tedy také na ty, které spadají v obor živnosti zámečnické, dlužno hleděti jako na výhradné oprávnění živnosti studnařské. Podobně se vyslovila také obchodní a živnostenská komora ve Feldkirchenu.b) Co se týče otázky, jak dalece jsou studnaři oprávněni zhotovovati vodovody, prohlásila obchodní a živnostenská komora v Linci, že při jednoduchých stavbách vodovodů, které se omezují na kladení dřevěných rour nebo tak zv. vodního trkače (berana) s potrubím olověným nebo železným, studnaři patrně přísluší prováděti práce tyto. Naproti tomu jest stavba větších vodovodů předmětem průkazu zvláštního práva, které pří- Živnost studnařská.sluší pouze tomu, kdo dle § 15 ad 17 řádu živn. vydobil si koncesse jakožto instalatér vodovodů.Koncessi ku provozování živnosti studnařské propůjčuje živnostenský úřad prvé stolice.IV. Ustanovení trestní.Ustanovení §§ 380, 383—385 zák. trest. týkající se stavitelů mají obdobnou platnost i pro studnaře. (Ostatně viz též čl. »Živnosti stavební«).