Tarif celní (sazba celní)

1. Pojem a význam

.
Celní tarif jest seznam veškerého zboží dováženého a vyváženého, který udává celní sazby a vyclívací měřítka. Všeobecný celní tarif pro Rakousko-uherské mocnářství vydán byl zákonem ze dne 25. května 1882 (č. 47 ř. z. z r. 1882); hledíc k obchodním smlouvám učiněným s Německem, Italií, Švýcary a Belgií uspořádalo ministerstvo financí nové vydání celní sazby platné od 1. února 1892. Toto obsahuje kromě vlastního tarifu celní zákon (uvozovací) a prováděcí, předpis k celnímu tarifu a seznam oprávnění celních úřadů při vyclívání dováženého zboží.
2. Celní tarif dělí se na dva díly, a to prvý díl určen jest pro dovoz,
druhý díl pro vývoz. Prvý díl (dovoz) zahrnuje 50 tříd se 356 čísly tarif- nimi a druhý díl (vývoz) obsahuje 357 tarifních čísel, t. j. zboží při vývozu clu podléhajícího. Každá tarifní třída má jistý počet tarifních čísel, a jest u každého z nich všeobecná celní sazba a u zboží, které podle smlouvy požívá výhod, též smluvní clo a tarová procenta, kterých pro dotyčný druh zboží se užívá, udána.
3. Smluvní celní sazby u různých čísel tarifních uvedené jsou buďto výhody pohraniční nebo výhody největší. Klausule o největších výhodách připojovaná k celním úmluvám států obsahuje závazky, aby zbožím přicházejícím ze států, s nimiž Rakousko-Uhersko uzavřelo smlouvy, nebylo nakládáno nepříznivěji, nežli zbožím přicházejícím ze států, s nimiž byly učiněny tarifní smlouvy. Smlouvami poskytované výhodné celní sazby zakládají se na obchodních úmluvách učiněných s Německem, Italií, Švýcarskem a Belgií a až do 31. prosince 1903 platných, pak na obchodní konvenci uzavřené s Francií dne 18. února 1884 a na obchodní smlouvě se Srbskem ze dne 6. května 1882. Nyní říditi jest se vzhledem k největším výhodám těmito smlouvami:
1. přátelskou, obchodní a plavební smlouvou s Persií ze dne 17. května 1857 (č. 74 ř. z. z r. 1858);
2. obchodní a plavební smlouvou s Tureckem ze dne 22. května
1862 (č. 42 ř. z. z r. 1862 a věstník č. 4 z r. 1894);
3. obchodní smlouvou s Velkou Britanií ze dne 5. prosince 1876
(č. 144 ř. z., věstn. č. 33 z r. 1876);
4. obchodní konvencí s Francií ze dne 18. února 1884 (č. 27 ř. z.);
5. obchodní a plavební smlouvou s Belgií ze dne 6. prosince 1891
(č. 22 ř. z., věst. č. 18 z r. 1892);
6. obchodní a plavební smlouvou s Nizozemskem ze dne 26. března 1867 (č. 102 ř. z. z r. 1867, věstn. č. 26);
7. obchodní a plavební smlouvou mezi Rakousko-Uherskem a Itálií ze dne 6. prosince 1891 (č. 17 ř. z. a věstn. č. 5 z r. 1892);
8. přátelskou, obchodní a plavební smlouvou s republikou Liberií ze dne 1. září 1886 (č. 129 ř. z. z r. 1867);
9. obchodní smlouvou mezi Rakousko-Uherskem a Německou říší ze dne 6. prosince 1890 (č. 15 ř. z., věst. č. 4 z r. 1892).
10. obchodní smlouvou se Švýcarským přísežným společenstvem ze dne 10. prosince 1891 (č. 18 ř. z., věstn. č. 6) ;
11. obchodní a plavební smlouvou se Španělskem ze dne 3. června 1880 (č. 29 ř. z. z r. 1881, č. 202 ř. z. z r. 1893, věstn. č. 1 z r. 1894), prodlouženou až do 30. června 1895 (č. 24 ř. z., věst. č. 48 z r. 1894. Zákonem ze dne 28. června 1895 zmocněna byla vláda, aby dále upravila prozatím obchodní vztahy ku Španělsku, č. 84 ř. z. z r. 1895). V platnosti zůstanou předpisy o nakládání se španělskými proveniencemi;
12. obchodní a plavební smlouvou mezi Rakousko-uherskou monarchií a královstvími Švédským a Norvéžským ze dne 3. listopadu 1873 (č. 60 ř. z. z r. 1874, věstn. č. 20 z r. 1874);
13. zboží 3. tarifní třídy (jižní ovoce), tarifního čís. 30 (ořechy, lískové oříšky) a tar. čís. 34 (anýz, koriandr, kmín, fenikl, semínko jetelové a horčičné, též mleté v sudech, semena atd.; pak zboží tar. čís. 51 (čerstvé ryby) а 12. tar. třídy (oleje, mastnoty), šťáva ze sladkého dřeva v tar. č. 104 obsažená a obyčejné mýdlo tarifované pod číslem 342 a) má, pokud požívá při dovozu ze států největšími výhodami obdařených smluvního, ne jako pohraniční výhoda označeného snížení cla nebo osvobození od něho, nárok na takovéto nakládání při dovozu po moři přes Terst nebo Rjeku; lhostejno, má-li se takto nakládati s ním přímo v celním území nebo v místě vyňatém ze cla, bez ohledu dále na provenienci (původ) jeho. Vyňato jest z této výhody zboží nebo provenience, které na základě čl. 3. celního zákona podléhá vyšší nežli příslušné celní sazbě (ř. z. č. 97 z r. 1891). Uvedené zboží bylo doplněno tím, že přibraly se druhy a zboží v těchto tarifních třídách (respective tarifních číslech) uvedené: zboží 7. tar. třídy (zelenina, ovoce, rostliny neb rostlinné části), tar. tř. 17. (nerosty), 19. (barvířské a jirchářské látky), 20. (gumy a pryskyřice) a tar. čís. 257 (surové železo, železo a ocel, stará, zlámaná a v odpadcích — č. 19 ř. z. a věstn. č. 7 z r. 1892).
14. Obchodní smlouva mezi Rakousko-uherským mocnářstvím a Srbskem ze dne 9. srpna 1892 (č. 104 ř. z., věstn. č. 31 z r. 1893) nabyla 1. července (18. června) 1893 platnosti a potrvá až do 31. prosince (19. prosince) 1903 v platnosti neb až do uplynutí jednoho roku po eventuelní výpovědi.
15. Prozatímní obchodní smlouva mezi Rakousko-Uherskem a Řeckem ze dne 11. dubna (30. května) 1887 zůstane až do jednoroční výpovědi v platnosti (č. 95 ř. z. a věstn. č. 3 z r. 1887).
16. Obchodní a plavební smlouva mezi Rakousko-Uherskem a Dánskem ze dne 14. března 1887 č. 91 ř. z., (věstn. č. 30 z r. 1887).
17. Obchodní a plavební konvence mezi Rakousko-Uherskem a Egyptem ze dne 16. srpna 1890 č. 226 ř. z. z r. 1890 od 1. ledna počínaje na dobu deseti let, a zůstane, nebude-li po vypršení této lhůty vypověděna, na další rok v platnosti.
18. Zbožím z Bulharska budiž nakládáno jako zbožím ze zemí požívajících největších výhod (č. 206 ř. z. a 53 z r. 1890); prodlouženo na dále (t. 192 ř. z., věstn. č. 52 z r. 1891),
19. Zbožím ze Spojených států severoamerických budiž nakládáno jako zbožím ze států požívajících největších výhod (č. 79 ř. z. a věstn. č. 26 z r. 1892).
20. Obchodní konvence mezi Rakousko-Uherskem a Rumunskem ze dne 21. (9.) prosince 1893, platná až do výpovědi, jež musí před koncem platnosti 12 měsíců předcházet (ř. z. č. 116, věstn. č. 20 z r. 1894).
21. Obchodní konvence mezi Rakousko-Uherskem a Ruskem ze dne 18. (6.) května 1894 platná až do 31. (18.) prosince 1903 (věstn. č. 142, věstn. č. 26 z r. 1894).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Tarif celní. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 35-37.