Učiliště horní

.
Učiliště horní jsou školy, na nichž se posluchačům dostává theoretického a praktického vzdělání v hornictví a hutnictví a jsou vyšší a nižší kategorie.
1. Vyššími horními učilišti jsou státní horní akademie v Příbrami a v Lubnu. Úkolem obou těchto ústavů jest poskytnouti důkladné vědomosti z hornictví a hutnictví po stránce theoretické a, pokud možno, i po stránce praktické; rozdíl mezi oběmi školami jest ten, že se na akademii lubenské zvláště přihlíží k železářství, kdežto na akademii příbramské zvláštní zřetel se věnuje hutnictví vůbec. Stanovy pro c. k. horní akademii v Příbrami a v Lubnu schváleny byly nařízením min. orby ze dne 15. října 1875 č. 135 ř. z. a na základě nejvyš. rozhodnutí ze dne 15. prosince 1874.
1. Horní akademie lubenská sestává:
a) ze všeobecného oddělení pro ony vědomosti, které jsou základem studií odborných;
b) z odborné školy hornické;
c) z odborné školy hutnické.
Předměty, jimž se učí, jsou: mathematika, technická mechanika, názorná geometrie (měřictví), praktická geometrie, všeobecná nauka o strojnictví, nerostopis, geologie, paleontologie, fysika, theoretická chemie, metalurgická chemie, analytická chemie, nauka o výzkumech, nauka o hornictví, horní měřictví, nauka o horním strojnictví, hutnictví železářské, hutnictví ostatních kovů, nauka o sváření kovů, nauka o strojnictví huťařském, encyklopedie věd hornických, encyklopedie hutnictví, encyklopedie stavitelství, encyklopedie lesnictví, právo horní, právo smluvní a směnečné, a účetnictví. Kromě přednášek pořádají se cvičení (praktická) a exkurse. Po skončení přednášek podnikají se za účelem dalšího vzdělání v jednotlivých předmětech vědecké cesty. Osnova učebná schválená ministrem orby stanoví předměty jakož i způsob vyučování. Tato učebna osnova počítá se pro všeobecné oddělení na dvě léta, a pro obě školy odborné na dobu jednoho roku. Posluchači jsou řádní a mimořádní; řádní posluchači povinni jsou poslouchati předměty osnovou učebnou předepsané, pokud nenabyli v jednotlivých předmětech potřebného vzdělání jinakým způsobem. Kdož chtějí býti přijati za posluchače řádné, vykázati se musí maturitním vysvědčením z vyššího gymnasia nebo z vyšší reálné školy.
Mimořádným posluchačem může býti, kdo dokonal 18. rok svého věku a prokáže dostatečné předběžné vědomosti k porozumění zvolených přednášek. Mimořádní posluchači nemají nároku na osvobození od honoráře za vyučování a na požívání stipendií státních. Přednáškám v jednotlivých předmětech mohou hospitovati po usnesení sboru profesorského i mužové, od jichž postavení a jinakých vlastností lze očekávati, že připuštěním jich nebudou postiženy nikterak účely vyučování.
2. Při horní akademii příbramské jest:
a) Odborná škola hornická;
b) Odborná škola hutnická.
Předměty vyučování jsou na většině tytéž, jakož vytčeno bylo svrchu při akademii lubenské a vůbec i tu platí tatáž ustanovení odchylující se tu a tam jen nepatrně od ustanovení svrchu vylíčených.
Nejvyšším rozhodnutím ze dne 27. prosince 1894 byly horní akademie v Lubnu a v Příbrami povýšeny za vysoké školy.
3. Obě akademie podřízeny jsou ministerstvu orby a řízeny jsou ředitelem, jemuž po bok stojí sbor profesorský; ředitele jmenuje na dobu dvou let ministr orby z řádných profesorů.
4. Ředitel representuje horní akademii jsa za stav akademie horní v ohledu vědeckém, disciplinárním a hospodářském zodpověden spolu se sborem profesorským.
5. Sbor učitelský tvoří profesoři, honorovaní docenti, soukromí docenti, adjunkti a asistenti. Každý profesor jest zodpovědným přednostou sbírky učebných pomůcek nebo laboratoře učitelské stolice jemu svěřené a práv jest dále z náležitého upotřebení dotace jeho odboru přikázané. K rukoum profesorů jsou přiděleni adjunkti nebo asistenti zastupující je v případu mimořádné překážky; honorovaným docentům dostává se honoráře, jejž určuje od případu k případu ministerstvo orby. Soukromí (nehonorovaní) docenti připuštěni bývají ministrem orby po návrhu sboru profesorského a mají právo na kolejné, jehož obnos si sami určují. Adjunkti a asistenti podřízeni jsou profesoru onoho předmětu, pro nějž ustanoveni byli (nař. min. orby ze dne 14. června 1876 č. 1998).
6. Nařízením min. orby ze dne 15. října 1875 č. 9782 vydaná byla ustanovení o propůjčení a odnětí státních stipendií na horních akademiích, k nimž mají nárok toliko tuzemci a řádní posluchači. Nařízením min. orby ze dne 3. května 1890 č. 11834 vydán byl řád disciplinární pro posluchače akademií horních a výnosem ze dne 10. února 1875 č. 1594, dále výn. ze dne 11. června 1879 č. 5667 a ze dne 5. prosince 1881 č. 15199 řád o zkouškách. Konečně poskytnuty byly nařízením ze dne 8. března 1890 č. 37 ř. z. určité výhody těm posluchačům akademií horních, kteří konají jednoroční službu vojenskou.
2. Nižší hornické školy jsou jednak ústavy státem zakládané a vydržované, jednak ústavy zemské a pod.; ústavy státními jsou hornická škola v Příbrami (podřízena jest ministerstvu orby) a ve Vělicče (podléhá ministerstvu financí); státními ústavy nejsou hornická škola v Lubnu, v Celovci (oba ústavy jsou zemské), v Duchcově a v Moravské Ostravě. Vliv ministerstva orby k těmto školám mimostátním obmezoval se na dohled k činnosti jich potud, pokud výsledek její podmiňuje výplatu státních subvencí.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Učiliště horní. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 181-183.