Těleso knihovní.

Jednotlivá nemovitost nebo souhrn nemovitostí jako knihovní jednota sluje knihovním tělesem. Z pravidla (v Krajině vždy) obsahuje knihovní vložka toliko jedno knihovní těleso. Výjimkou může více knihovních těles nepatrné ceny v jedné vložce býti zapsáno v pozemkových knihách mimo zemské desky, náležejí-li témuž vlastníku a není-li obavy, že by z toho mohl vzejíti zmatek. Knihovním tělesem může býti každá nemovitosť souvislý celek tvořící. Cesty nebo potoky nejsou souvislosti pozemků na závadu (§ 10. zák. ze dne 6. února 1869 č. 18. ř. z.); jednotlivé fysické části domu, jehož fysické dělení dle zákona pozůstává, jest pokládati až do jich spojení (min. nař. ze dne 27. prosince 1856 č. 1. ř. z. z r. 1857) za zvláštní knihovní tělesa; též může býti více nemovitostí spojeno v jedno knihovní těleso avšak jen tenkráte, náležejí-li témuž vlastníku, nelpí-li na nich různá břemena a nepozůstává-li žádné různosti ohledně omezení vlastnického práva, anebo odstraní-li se zároveň se spojením překážky jemu v cestě stojící (§ 5 zák. o. zakl. kn. poz.). Každé knihovní tělesa tvoří celek. Objem jeho může býti změněn toliko knihovním odepsáním nebo připsáním jednotlivých nemovitostí nebo jejich částí. Jednota knihovního tělesa má za následek, že vlastnických práv na jednotlivých částech knihovního tělesa nabyti lze toliko dle ustanovení zák. ze dne 6. února 1869 č. 18 ř. z. (§ 11 kn. z.); rovněž zástavní právo jest možno toliko k celému knihovnímu tělesu, nebo je-li vlastnictví k témuž zapsáno pro více osob, ku podílu toho kterého spoluvlastníka; jednotlivé hmotné části knihovního tělesa však předmětem těchto práv býti nemohou (§ 13 kn. z.). Dle toho nelze provésti rozdělení spoluvlastnictví na realitě tvořící jedno knihovní těleso tím způsobem, že by jedna část’ byla fysicky oddělena a druhá prodána (roz. ze dne 3. května 1888 č. 3901, sb. »Gl. U.« č. 12176); rovněž se nepřipouští žádosť za zrušení společenství na části reality knihovně ještě neoddělené, tvořící s touto jediné knihovní těleso (roz. ze dne 7. dubna 1880 č. 1756, sb, Gl. U.« č. 7924; o dražbě integrující části reality bez předchozího knihovního oddělení nemůže býti řeči (roz. ze dne 10. října 1878 č. 5874, sb. »Gl. U«. č. 7170); rovněž jest nepřípustnou dražba jednotlivých pozemků v knihovní vložce spojených nebo dokonce různými břemeny obtížených (roz. ze dne 26. října 1876 č. 12322, sb. »Gl. U.« č. 6269). Zavazení domu, při němž bezprostředně se nalézají dvě zahradní parcely, může, dle § 3 kn. z. míti jen ten smysl, že zároveň i zahradní parcely v zástavu se dávají (roz. ze dne 9. května 1888 č. 4962, sb. »Gl. U.« č. 12182). Kumulativní dražbu tří různých knihovních těles nelze připustiti, poněvadž jest přihlížeti ke každému knihovnímu tělesu jako k celku (roz. ze dne 29. listopadu 1887 č. 11153, sb. »Gl. U.« č. 11856).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Těleso knihovní. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 76-77.