= Všeobecný slovník právní, sv. 5
PDF

Vdovné (vidualitium).


I. Pojem.
Právní tato instituce má svůj původ v právu německém. Jakkoli dle justiniánského práva nuzné vdově (vidua indotata) propůjčeno bylo mimořádné právo dědické, že totiž konkurovala s každou třídou (příbuzných) dědiců po muži, mělo přece podstatně jinou povahu vdovné dle středověkého práva německého. Nejstarší forma zaopatření vdovy bylo obvěnění, jež mělo za předmět jen právo požívací ku nemovitostem po čas života ženy vdané, kdežto vdovský podíl neboli vdovné později zahrnoval vůbec vše to, co manželce dáno jest k výživě pro případ vdovství. Na tomto stanovisku spočívá též § 1242 o. o. z. našeho o. o. zákonníka. Vdovné zařaděno jest v o. o. zákonníku mezi smlouvy svatební, pročež není poskytnutí vdovného nikterak legátem (srv. rozh. ze dne 15. června 1864 č. 4206 sb. č. 1931) ani darováním (rozh. ze dne 13. prosince 1882 č. 10 802 sb. č. 9218). Vdovy a sirotci po vojínech.
409
II. Zřízení vdovného.
1. Vdovné zřízeno býti může smlouvou (tedy ve smlouvách manželských anebo smlouvou dědickou) anebo posledním pořízením.
2. Vdovné přísluší vdově hned po smrti mužově; ustanovení toto liší se od norem zákonníka josefínského, dle něhož počínalo vdovné teprve za 6 neděl po smrti mužově.
3. Vdovné má být zapraveno vždy 3 měsíce napřed; předpis tento plyne z povahy alimentace.
4. Vdově přísluší ještě po 6 neděl po smrti mužově a je-li těhotná, až do slehnutí a 6 neděl potom obyčejné zaopatření z pozůstalosti; pokud ale požívá tohoto zaopatření, nemá nároku na vyplácení vdovného.
Právo na 6tinedělní zaopatření má vdova i po zahájení konkursu na pozůstalost manželovu (rozh. ze dne 14. ledna 1863 č. 8343 sb. č. 1639).
5. Provdá-li se žena poznovu, pozbývá práva na vdovné (§§ 1243 a 1244 o. o. z.).
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Vdovné. Všeobecný slovník právní. Díl pátý. Tabák - živnost zlatnická. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 5, s. 430-431.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).