Pořad knihovní.

I. Určení knihovního pořadu.
Pořad knihovního zápisu řídí se dle § 66 jedn. ř. okamžikem, kdy žádost knihovního soudu došla. Čas dojití poznamená se na každé žádosti knihovní dle hodin a minut. Postoupil-li vlastník touž nemovitost dvěma rozličným osobám, připadne tomu, kdo dříve žádal za knihovní vklad (§ 440 o. o. z.). Dle § 440 o. o. z. neškodí, že nabyvatel, který za knihovní vklad svého práva žádá, o tom ví, že táž věc již dříve někomu jinému postoupena byla (rozh. ze dne 23. října 1873 č. 8489, sb. 5114, rep. nál. 59); jen když druhý kupec lstivě jednal, může dřívější kupec převodu vlastnictví odporovati (rozh. ze dne 7. listopadu 1883 č. 11280, sb. 9641).
II. Stejný knihovní pořad více zápisů.
Došlo-li současně několik žádostí a stalo-li se dle toho několik zápisů, jsou tyto co do pořadu sobě rovny (§ 29 kn. z. odst. 2). Týkají-li se tyto současně došlé žádosti téhož těla knihovního, budiž při každém zápisu jakož i na každé žádosti výslovně poznamenáno, že žádosti ty došly současně (§ 103 kn. ř., § 66 jedn. ř.). Za podání současně došlá pokládají se podání, která v úředních hodinách došla toutéž poštou, dále podání současně do podatelny donesená, jakož i všechna podání, která dojdou mimo hodiny úřední (§ 66 jedn. ř.).
Důsledkem současnosti více práv zástavních jest, že při realisaci nemůže žádný zástavní věřitel dovolávati se přednosti před ostatními. (Viz čl. Konkurence knihovního pořadí.)
III. Postoupení přednosti.
Každý hypotekárni věřitel může postoupiti přednost’ hypotekárni pohledávce současně nebo později zapsané před svou hypotekárni pohledávkou. Tím nejsou však práva a pořad ostatních věřitelů dotknuta, poněvadž smlouvami dvou nebo více osob práva třetích, kteří na smlouvách těch účastenství neměli, zásadně dotknuta býti nemohou. Postoupení přednosti nutně předpokládá, že hypotekární pohledávka, před kterou se pořad postupuje platně pozůstává. Neboť, ač právo zástavní i když pohledávka zaplacena byla, pokud vymazáno není, trvá dále (§ 409 o. o. z.), přece sluší souditi hledíc k § 30 kn. z, který stanoví, že postoupením přednosti práva ostatních věřitelů dotknuta býti nesmí, že by byla práva osob třetích citelně porušena, kdyby bylo dovoleno pohledávce po právu již nepozůstávající posavadní její pořad zachovati aneb tento zadnějšímu věřiteli postoupiti. Jinak rozh. ze dne 29. května 1889, jež zadnějšímu věřiteli postoupenou přednost’ proto zachovává, poněvadž právo zástavní v knihách ještě vymazáno není, ač pohledávka, pro kterou bylo zřízeno, pominula. Při tom dlužno uvážiti, že by v případě nepoctivosti (malae fidei), kde oběma stranám — i tomu, kdo přednost’ postoupil i jeho kontrahentovi — známo bylo, že pohledávka již pominula, příležitost se poskytla ostatní věřitele zkrátiti, což se patrně příčí smyslu i duchu § 30 kn. z.
IV. Poznámka knihovní přednosti.
Vlastník může žádati za knihovní poznámku, že chce svou nemovitost prodati, nebo zápůjčkou, jejíž výši třeba udati, obtížiti, aby tím založil knihovní pořad běžící od podání této žádosti pro ona práva, jež následkem zmíněných jednání do knih budou zapsána (§ 53 kn. z.). Vzájemný pořad více zápůjček, které na zaklade této knihovní poznámky, ne však současně učiněny a vtěleny byly, řídí se dle § 29 kn. z. (rozh. ze dne 25. srpna 1880 č. 9361, sb. 8073. Ostatně viz čl. Poznámka knihovní).
V. Pořad hypotéky simultání.
Pro pořad hypotéky simultání rozhodnou je při každém jednotlivém knihovním tělese doba, kdy žádosť za povolení zápisu soudu knihovního, v jehož knihách byl zápis vykonán, došla (§ 110 kn. z.). VI. Pořad pohledávek proti železnicím.
Závady a práva při vyšetřování pozemků železničních zjištěná nebo později s přivolením správy státní zřízená mají přednost’ před právem zástavním, jež bylo nabyto ke knihovní jednotě v některé vložce železniční zapsané. Tuto přednost’ mají dotčené závady a práva i tehdá, když v době, kdy se právu zástavnímu platnosť zjednala, zapsány ještě nebyly.
Jde-li o upotřebení příjmů sekvestrací neb dražbou docílených aneb má-li se rozděliti cena, která se utržila prodejem v konkursu předsevzatým, mají přednost pohledávky vzniklé výlohami provozovacími (tudíž výlohami jichž žádá řádné provozování) podobně jako pohledávky zakládající se v závazcích ze vzájemného zúčtování (tudíž v obnosech, jež následkem vzájemného styku veřejných ústavů dopravních pro jiný ústav byly vybrány) před pohledávkami hypotečními do některé vložky železniční zapsanými. Pokud se týče pořadu prioritních železničních obligací, přísluší majitelům jich právo zástavní ke všem nemovitostem co záruka daným, pokud ony v době, kdy se žádalo za zápis knihovní práva zástavného, byly v držení podnikatelstva. Ohledně nemovitostí, k nimž práva zástavní zápisem knihovním nabyti nelze, poněvadž knih takových tu není, rozhodna je doba, kdy právo zástavní jiným řádným způsobem k nemovitostem těm nabyto bylo. Pořad několika práv zástavních na základě dotčených předpisů nabytých řídí se dobou daného zjištění, ač nebyl-li v době vzniku dluhu jiný poměr pořadu stanoven (§§ 46, 47 a 48 zák. ze dne 19. května 1874 č. 70 ř. z. o zakládání knih železničních). (Ostatně viz čl. Dráhy.)

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Pořad knihovní . Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 452-454.