Koupě na úvěr.

1. Pojem.
§ 1063 o. o. z. ustanovuje: »Odevzdá-li prodavač kupci věc, aniž by cenu trhovou od toho obdržel, jest věc na úvěr prodána a vlastnictví této přechází ihned na kupce.« Charakteristickým znakem tu jest tudíž odevzdání předmětu smlouvy trhové bez současného obdržení ceny trhové, jejíž zaplacení pozdější době vyhrazeno jest. Má-li to býti koupě na úvěr, dlužno, by strany tomu chtěly, by odevzdání předmětu a zaplacení ceny trhové současně se nestalo. Vůle k tomu se nesoucí musí buď výslovně neb činy konkludentními na jevo dána býti. Při obchodech dlužno obzvláště zaslání zboží za mlčky učiněné prohlášení vůle uzavříti smlouvu trhovou na úvěr v těch případech pokládati, kde koupě na úvěr jest obchodním zvykem. Někteří spisovatelé považují za koupi na úvěr i ten případ, když odevzdání předmětu tržního a zaplacení tržní ceny beze srovnalé vůle stran současně se nestane, tedy na př. když prodatel mylně se domnívaje, že tržní cena za předmět již jest zaplacena, tento odevzdá, neb když kupec zboží, jež mu bylo zasláno s podmínkou, že cenu trhovou ihned zašle, toto si podrží, aniž by cenu trhovou zaplatil. Dle toho, platí-li se cena trhová na jednou neb ve více splátkách, rozeznáváme obyčejnou koupi na úvěr od koupě na splátky. Tato poslední stala se pro svou národohospodářskou důležitost’ předmětem zvláštního zákonného upravení.
II. Při koupi na úvěr přechází ihned vlastnictví z prodatele na kupce. Prodatel má po odezdání předmětu tržního pouze obligační nárok na cenu trhovou proti kupci. Při tomto právním postavení jest prodatei vysazen nebezpečí, že nepoctivý kupec předmět tržní ihned platné dále scizí neb dále zastaví a výtěžek nebo zápůjčku к jiným účelům než ku zaplacení ceny trhové vynaloží, aneb že on v konkursu kupce, přes to, že předmět prodaný zde ještě jest, se svou pohledávkou ceny trhové pouze do III. třídy věřitelů konkursních bude zařaděn. By se předešlo tomuto nebezpečí, užívá se zhusta toho prostředku, že si prodatel vlastnictví ku předmětu prodanému až do úplného zaplacení ceny trhové vyhradí (pactum reservati dominii). Tato výhrada umožňuje jemu, pokud to neodporuje předpisům § 367 a 456 o. o. z. v případě nezaplacení ceny trhové předmět prodaný vindikovati, excindovati (vybaviti), aneb v konkursu za jeho vyloučení z konkursního inventáře žádati.
Přípustnost pacti reservati dominii jest sporna. Proti přípustnosti uvádí se, že dle § 1063 o. o. z. při koupi na úvěr vlastnictví na kupce nutně přejíti musí, že § 1067 o. o. z. mezi vedlejšími při trhu přípustnými úmluvami pactum reservati dominii neuvádí a že toto konečně jest obejitím vedlejších úmluv při smlouvě zástavní v § 1371 a 1372 o. o. z. zakázaných. Pro přípustnost’ pacti reservati dominii se uvádí, že výhrada vlastnictví není ani v zákoně zakázána ani za právně bezúčinnou prohlášena, a že vedlejší úmluvy v § 1067 o. o. z. vypočtené nejsou jedině možnými, (rozh. nejv. s. ze dne 1. dubna 1880 č. 3450, sb. »Gl. U.« č. 7917, ze dne 10. května 1882 č. 3687 sb. »Gl. U.« č. 8980, ze dne 12. prosince 1888 č. 13481 sb. »Gl. U.« č. 12477).
K trhu na úvěr pojí se další sporná processní otázka, zda prodatel v případě zažalování ceny trhové má dokázati, že trh na úvěr byl uzavřen a že cena trhová při odevzdání zaplacena nebyla, aneb má-li kupec dokázati, že cena trhová již zaplacena jest. Pro průvodní břemeno prodatele vyslovuje se: Stubenrauch sv. II. pozn. 3. k § 1063, Pratobevera a Nippel; rozhodnutí nejv. s. ze dne 3. října 1866 č. 8077, sb. »Gl. U.« č. 2630; pro průvodní břemeno kupce: Haimerl ; rozh. nejv. s. ze dne 25 dubna 1888 č. 3716 sb. »Gl. U.« č. 12160.
III. Trh na úvěr jest v nynější době úvěrního hospodářství vynikajícího významu. Obchodníci a konsumenti kupují na úvěr. Dle povahy jest cena trhová při koupi na úvěr vyšší, než při koupi proti hotovému zaplacení. V podstatě nemělo by však toto zvýšení ceny obvyklé úroky z ceny trhové za dobu od odevzdání předmětu až do zaplacení ceny trhové převyšovati. Tak tomu z pravidla jest při koupi na úvěr, kterou obchodník uzavírá; jinak však při koupi na úvěr, již uzavírá konsument. Neboť tento nehledě ku pohodlnému kupování na knížku u obchodníků s potravinami, jen proto na úvěr kupuje, poněvadž nemůže ihned trhovou cenu zaplatiti. Toto nucené postavení svádí nesvedomitého prodatele k vyděračnému, lichvářskému zvýšení ceny trhové. Moderní zákonodárství, jež na sociální zlořády ohled béře, mělo by tudíž i ke koupi na úvěr pozornosť svoji obrátiti. V přítomné době poskytuje ochranu proti lichvářské koupi na úvěr zák. ze dne 28. května 1881 č. 47 ř. z. Zákon tento vztahuje se totiž na veškerá právní jednání, jimiž se úvěr poskytuje, jsou tudíž zahrnuty i případy kreditování ceny trhové. Ve smyslu toho nalezl i kassační soud v nál. ze dne 16. listopadu 1885 č. 846: Je-li zjištěno, že obžalovaný poškozenému obilí na úvěr prodal a si při tom při ověřování ceny trhové přílišné výhody majetkové vymínil, po případě cenu trhovou ve ve výši cenu tržní nepoměrně převyšující určil, a je-li toto jednání způsobilé pro bezměrnost výhod majetkových, hospodářskou zkázu kupce přivoditi, pak nesluší za to míti, že by subsumování této okolnosti pod pojem přečinu dle toho zákona bylo mylným užitím zákona.
Osnova nového trestního zákona obsahuje ustanovení proti lichvě při úvěrných jednáních, tudíž i při koupi na úvěr v §§ 313 a násl. vládní předlohy.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Koupě na úvěr. Všeobecný slovník právní. Díl druhý. Kabel - Otcovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1897, svazek/ročník 2, s. 172-174.