Nejvyšší rada práce v Holandsku byla zřízena jednak jako poradní, jednak též jako iniciativní orgán pro pracovní otázky všeho druhu a některými zákony ji byly pak přiznány další úkoly speciální; tak na př. je povolána k spolupůsobení při řešení pracovních sporů, neboť ministr práce je povinen uvědomiti vždy radu, dříve než zruší výrok rozhodčího soudu. Rada se skládá z 30 až 60 členů. Jejím předsedou je nyní ministr práce. Úředníci, kteří jsou řádnými členy rady, jsou jmenováni králem; ostatní členové jsou také jmenováni a odvoláváni králem po návrhu ministrů práce, obchodu a průmyslu. Nejméně deset členů je jmenováno po návrhu zaměstnavatelských a stejný počet po návrhu zaměstnaneckých organisací. Nejméně pět dalších členů je jmenováno z osob obeznalých s otázkami hospodářskými i sociálními a sociálně-politickým zákonodárstvím. Ti, kdož nejsou řádnými členy, jsou jmenováni pouze na čtyři léta, mohou však po jich uplynutí, býti jmenováni znovu. — V poslední době byl podán parlamentu návrh na reorganisaci rady a mluveno tu o vadách dosavadního zařízení. Tak zejména je považováno za nevýhodu, že rada nemá zvláštního rozpočtu, nýbrž že je tento součástí rozpočtu ministerstva práce, dále že rada nemá práva konati potřebná šetření samostatně, nýbrž jen prostřednictvím ministerstva, a pod. Nejvíce bylo mluveno proti tornu, aby ministr práce byl předsedou rady, ale to by se dalo odstraniti jen odnětím hlasovacího práva těch úředníků, kteří jsou členy rady z moci svých úřadů. Mimo to bylo žádáno, aby byl přiznán hlas pouze poradní také všem odborníkům hospodářským a sociálním, aby se seslabil vliv jejich příliš teoretického názoru na jednotlivé záležitosti. Nejvíce pozornosti zaslouží podaný návrh, aby vzhledem k ekonomičnosti a rychlejšímu postupu práce byla rada rozdělena ve čtyři sekce a to pro: průmysl, plavbu, obchod a zemědělství.
K. Gerlich.