České právo. Časopis Spolku notářů československých, 16 (1934). Praha: Spolek notářů československých, 84 s.
Authors:
Schůze Ústředního výboru spolku notářů československých konala se v neděli dne 16. prosince 1934 za účasti 9 členů. Ježto předseda spolku, p. pres. dr. Čulík, patrně z přepracovanosti, náhle ochuravěl, předsedal schůzi bývalý předseda, p. dr. Václav Svoboda. Týž zahájil schůzi o ¼11 hod. dop., konstatoval její způsobilost usnášeti se. a oznámil došlé omluvy pp. předsedy dra Čulíka, místopředsedy dra Ponce, dra Duška a dra Váhaly co delegáta moravsko-slezského odboru. Po té věnoval vřelou vzpomínku kolegúm, kteří v uplynulém roce opustili naše řady nenávratné, a jichž počet v tomto období je přímo ohromný; jsou to v Čechách notáři dr. Emanuel Malík v Písku, dr. Ladislav Procházka v Jindřichově Hradci, Eduard Peldřimovský na Mělníku, Alois Hell v Praze, dr. Vladimír Kmoníěek v České Skalici, Stanislav Pavlíček v Praze, Josef Lepšík v Chrudimi, Josef Roubal ve Zbiroze, Vladimír Uhlíř v Praze, Richard Engelthaler v Rakovníku, dr. Emilian Soukal v Kostelci u/Č. Lesy, Viktor Lámeš v Lomnici n/Pop. a Jan Portych v Soběslavi, a kandidát Bohuslav Stefek v Třeboni, na Moravě a ve Slezsku pak notáři Jan Pšenčík v Kojetíně, dr. František Weiner v Brně, Antoniu Vašek v Kimkovicích a Aurel Stourač v Konici. Pietní projev předsedův vyslechli přítomní stojíce.
Na to přikročeno ihned k vlastnímu pořadu jednání.
Jednatelskou zprávu přednesl jednatel, kand. not. dr. Frant. Janatka, probrav stručně veškeru činnost spolku od poslední výborové schůze ze 14. XII. 1933; ze zprávy jeho vyjímáme zejména: vyřízení naší věci ohl. příspěvku, daného svého času konfederaci duševních pracovníků na postavení domu čsl. intelektuálů v Paříži, dále jednání proti snížení našich tarifů, memorandum ohl. úpravy osnovy vládního nařízení o soukromých pracích obecních a obvodních notářů v zemi slovenské a podkarpatoruské, vyjádřené k osnovám o zavedení středoevropského času a nornialisovaných formátů písemností u soudů, jednání ohl. garančního fondu notářů a různých úprav v osnově nového notářského řádu, zejména pokud se týče přidělování pozůstalostí, kroky a ohrazení proti návrhu Němců na zachování malých komor a vedle nich zřízení zemských komor s bezvýznamnou kompetencí, a intervenci u ministra dra Dérera za účelem rychlého obsazování uprázdněných míst jakož i protestu proti zamýšlenému prý přeložení německého notáře do Prahy.
V debatě po této zprávě se rozvinuvší si stěžovali přítomní trpce do bezdůvodných průtahů při obsazování uvolněných míst, kteréž brzdí i činnost komor, zejména znemožňují řádné sestavování teren, a kteréž též poškozují uprázdněná notářská místa na úkor nejen notáře, jenž místo takové obdrží, nýbrž i jejich obyvatelstva. Nápadné jsou .tyto průtahy zejména u Mor. Ostravy (přes 2 roky!), u Vrchlabí a Prahy II. (po notáři Hellovi). Taktéž poukazováno na neblahé uplatňování politických vlivů při jmenování, v důsledku kterých někdy nebývá jmenován žadatel právě nejzpůsobilejší.
Navržena proto resoluce, kterou by byl p. ministr spravedlnosti požádán, aby
1. jmenování a překládání notářů prováděl bez zbytečných průtahů,
2. při těchto jmenováních přihlížel vždy především na žadatelovu nejlepší teoretickou i praktickou průpravu, odborně vědeckou a stavovskou činnost, znalosti jazykové, spolehlivost, v hlavním městě a jiných exponovaných místech též na způsobilost representovati stav v různých komisích, též zkušebních a připravujících osnovy zákonů a nařízení, při stycích s cizinou a jinými stavy, atd., a
3. do Prahy a českých míst jmenoval vždy jen Čechy, v městech a okresích národnostně smíšených pak dával zpravidla přednost žadatelům národnosti československé, čímž by aspoň částečně byla napravena křivda, páchaná na našich členech za nadvlády Němců a Maďarů v bývalé monarchii rakousko-uherské.
Tato resoluce jakož i jednatelská zpráva byly schváleny jednomysně.
Zprávu pokladní, sestavenou jako obyčejně, s úzkostlivou přesností a největší pečlivostí, přednesl pokladník, p. notář Jan Krajíček, a to jak ohledně vlastního jmění spolku, kteréž za toto období vykazuje vzrůst o 20.446.11 Kč a čítá nyní celkem 185.059.96 Kč, tak i ohi. jmění stavebního fondu, který vzrostl o 5.574.84 Kč a resultuje nyní sumou 126.810.39 Kč, od níž však dlužno odečísti bezúročné zápůjčky členů úhrnem 4.000 Kč. Všecka tato data jsou počítána podle hodnot nominálních. Obojí jmění je uloženo jednak v cenných papírech v depotu poštovní spořitelny, jednak na vkladních knížkách Občanské záložny ve Vršovicích, menší částky pak na šekových kontech poštovní spořitelny. Všecky výkazy i knížky předloženy přítomným k přezkoumání správnosti přednesených dat. Vzpomenuv šlechetného daru p. notáře dra Fialy, nabádal p. pokladník k dalším sbírkám a věnováním na stavební fond, aby vlastní náš domov se mohl státi skutkem. Slovenští členové sbírají si spolkové příspěvky sami a odvádějí je pak hromadně; právě včera byla avisována p. drem Duškem z Bratislavy platba 6.610 Kč, čímž se vykázané jmění spolku dále zvýší.
Veškeré účtování se vede dvojmo, totiž u p. pokladníka a v komorní kanceláři; žádá proto p. pokladník, aby úřednicím komorní kanceláře byly vyplaceny obvyklé vánoční příspěvky jako v létech minulých, totiž pí. tajemnici Vojtíkové 700 Kč a sl. Uhnanové 200 Kč. Tento návrh přijat jednomyslně bez debaty.
Dále vzpomněl p. pokladník akce na sanaci rychnovského notářství a stěžoval si, že někteří členové plní svou platební povinnost velmi liknavě, ba vyskytli se i členové, kteří placení příspěvků vůbec odpírají a projevuji tak naprostý nedostatek smyslu pro kolegialitu a stavovskou solidaritu. Jeden člen zaplatil teprve tehdy, když mu bylo za souhlasu státního zastupitelství a vrchního soudu pohroženo suspensi! Tyto nepěkné zjevy byly jednomyslně odsouzeny.
Pokud se týče akce pro zakoupení vlastního notářského domu, nelze dosud pomýšleti na brzké uskutečnění této tužby pro zcela nedostatečné prostředky. Rovněž jmění komorních fondů (Baťkova. Kreimlova a zvláštního podpůrného fondu) nedalo by se k tomu účelu použiti, ježto fondy ty by v prvém pořadí na domě pojištěny býti nemohly. O věci se rozvinula debata, jíž se zúčastnili zejména pp. předseda dr. Svoboda, dr. Fiala, pres. Touš, Křen a j., kteří se vesměs ztotožňovali se stanoviskem p. pokladníka, a doporučovali realisovati tuto myšlenku teprve tehdy, až bude pohromadě na volných prostředcích aspoň pul milionu korun čsl. K tomu cíli buďtež znovu konány sbírky a též buď působeno na členy, zejména zámožné a bezdětné, aby ve svých testamentech na tento účel pamatovali.
Na to byla zpráva p. pokladníka jednomyslně schválena o předsedající p. dr. Svoboda projevil p. pokladníkovi vřelé díky za přesné a obezřetné vedení spolkového hospodaření, což přítomní provázeli spontánním potleskem. Stejně tak odmítnut návrh p. pokladníka, aby mu byl zřízen kontrolor, ježto opatření toto by bylo zcela zbytečno. Rovněž jednomyslně usneseno odložiti zamýšlené zakoupení domu, dokud nebude s dostatek potřebných prostředků.
V běžných záležitostech vyžádal si slovo kol. Macas, starosta spolku čsl. kandidátů notářství, a referoval o přípravných krocích, podniknutých spolkem kandidátů za účelem zřízení nadlepšovacího fondu či vlastního pensijního a invalidního pojištění. Jeho podnět se setkal se všeobecným souhlasem, ježto sociální j pojištění má poskytovati zabezpečení i všem nynějším notářům a umožniti jim, aby nebyli nuceni pracovati až do své smrti. I Ježto přesné propočty budou vyžadovati přesné statistiky, budou vbrzku rozeslány všem notářům dotazníky, а k zdárnému « provedení celé akce žádá navrhovatel morální podporu od všech pp. notářů, připomínaje, že spolek kandidátů věnuje k tomu cíli třeba veškero své jmění. Ve věcně vedené debatě doporučil p. notář Krajíček, aby spolku kandidátů byla poskytnuta i podpora materielní, kterouž ostatně přislíbila již též notářská komora pražská, а k návrhu kol. Macase usneseno, aby spolek hradil ze svého administrativní výlohy včetně poštovného, jichž si vyžádají vyhotovení a rozeslání statistických dotazníků a ostatní přípravné práce. Předsedající p. dr. Svoboda, jenž otázkou sociálního pojištění notářů a kandidátů se obírá již dlouho a opatřil kol. Macasovi též zákony o úpravě tohoto pojištění ve spolkovém státě rakouském, přislíbil opatřili též důvodové zprávy k těmto rakouským zákonům, ovšem, byly-li vůbec vydány. Pp. dr. Piala a dr. Janatka připomněli, že zabezpečení pensijního důchodu je nutným předpokladem pro uzákonění věkově hranice pro úřadování notářů. Debatu, kteréž se zúčastnili téměř všichni přítomní, ukončil jednatel dr. Janatka návrhem, aby p. předseda dr. Svoboda společně s kol. Macasem navázali styky s ostatními stavovskými pracovníky v oboru sociálního pojištění, zejména s pp. notáři drem Podlipným v Brně a drem Salomonem v Šamorýně, a utvořili tak studijní komisi, která by přípravné práce provedla a výsledky předložila ústřednímu výboru, jenž by pak celý elaborát přezkoumal a předložil valné hromadě spolku.
Návrh tento byl přijat jednomyslně.
Ježto tím byl pořad jednání vyčerpán, ukončil p. předseda о ¾ 13 hod. srdečným doslovem tuto schůzi. Dr. F. J.
Citace:
Schůze Ústředního výboru spolku notářů českoslov.. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1934, svazek/ročník 16, číslo/sešit 10, s. 88-90.