Čís. 6202.

Proti rozhodnutí zamítajícímu žádost o pominutí soudce není přípustný samostatný opravný prostředek.
(Rozh. ze dne 17. května 1938, Nd IV 18/38.)
Nejvyšší soud v trestní věci proti A. a spol. pro zločin podle § 213 tr. z. atd., odmítl stížnost náhradního soukromého žalobce proti usnesení vrchního soudu v Košicích ze dne 17. března 1938.
Důvody:
Proti usnesení vrchního soudu, kterým byla zamítnuta žádost soukromého žalobce, aby tato trestní věc byla podle § 29 tr. ř. odňata příslušnému krajskému soudu v B. a přikázána krajskému soudu v U. a aby z vyřizováni této trestní věci byli vyloučeni členové krajského soudu v B., podal náhradní soukromý žalobce stížnost.
Podle § 29, odst. 3 tr. ř. proti usnesení vrchního soudu, kterým byla nařízena delegace jiného soudu, muže si stěžovat žalobce a obviněný u nejvyššího soudu. Z toho a contrario následuje, že proti usnesení vrchního soudu, kterým byla žádost za delegaci zamítnuta, není stížnost přípustná.
Podle § 69, odst. 4, věty 2 tr. ř. není proti rozhodnutí, zamítajícímu žádost o pominutí soudce, samostatný opravný prostředek přípustný a je možno rozhodnutí takové napadati jen opravným prostředkem podaným proti rozsudku. Je tedy i v této části stížnost nepřípustná.
Byla proto stížnost jako nepřípustná v obou směrech podle § 379, odst. 3 tr. ř. odmítnuta.

Citace:

č. 6202. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1939, svazek/ročník 20, s. 241-241.