The duration of the property rights of this work has not yet expired and its use is limited by the provisions of Section 27 et seq. Act No. 121/2000 Coll., on copyright, on rights related to copyright. The content of this work is available only in the library of the Institute of State and Law.

Čís. 6206.

Spolupachateli (krádeže nebo zpronevěry) lze přiznati dobrodiní § 187 tr. zák. jen, byla-li včas nahrazena celá škoda, vzniklá z činu spáchaného několika spoluviníky, nikoliv i nahradí-li jeden ze spolupachatelů onu část škody, kterou sám způsobil, nebo která byla stanovena jako jeho podíl narovnáním s poškozeným.
Rozsah náhrady není zůstaven volnému ujednání zúčastněných.
(Rozh. ze dne 27. května 1938, Zm II 117/38.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl zmateční stížnosti obžalovaných A. a B. do rozsudku krajského soudu, jímž byli stěžovatelé uznáni vinnými zločinem zpronevěry podle §§ 183, 184 tr. z. Z důvodů:
S hlediska zmatku č. 9 b) § 281 tr. ř. vytýká stížnost neprávem porušení zákona a nesprávné jeho použití rozsudkovému výroku, že skutek stěžovatelčin nepřestal býti trestným následkem účinné lítosti podle § 187 tr. z.
Spolupachateli (krádeže nebo zpronevěry) lze přiznati dobrodiní § 187 tr. z. jen, byla-li včas nahrazena celá škoda, vzešlá z činu několika spoluviníky spáchaného, nikoli i tehdy, nahradil-li jeden ze spolupachatelů pouze část škody, jeho vlastní činností způsobenou, pokud se část ta dá vyšetřiti, nebo část škody, stanovenou narovnáním s poškozeným jako podíl na něho připadající.
Určení výše škody trestným činem způsobené jako objektivního znaku skutkové podstaty zločinu zpronevěry přísluší jen nalézacímu soudu, nikoli poškozenému samému, a nemůže jeden z účastníků zpronevěry těžiti z možného omylu nebo přízně poškozené osoby (rozh. č. 4502 Sb. n. s.).
Takovou náhradu celé škody trestným činem způsobené předpokládají výslovně i rozhodnutí č. 829 a 2841 Sb. n. s., jichž se stížnost dovolává.
Podle § 188 tr. z. jsou volnému ujednání zúčastněných osob zůstaveny jen doba a způsob, nikoli i rozsah (úplnost) náhrady (rozh. č. 4502 Sb. n. s.).
Ustanovení §§ 187 a 188 tr. z. jsou ustanovení rázu výjimečného a sluší je vykládati přesně podle jejich doslovného znění, ježto nelze zůstaviti libovůli poškozeného, aby určoval svou soukromou vůlí, zda a pokud nárok státu na potrestání pachatele trestného činu má místo čili nic, nejde-li o delikt soukromožalobní (srovn. § 33 tr. z.).
Ježto podle skutkových zjištění rozsudkových v době, kdy stěžovatelka uzavřela s poškozeným narovnání, celá výše škody zpronevěrami obou obžalovaných společně způsobená nebyla ještě ani známa, natož spolehlivě zjištěna, a ani po skončení revise nedalo se zjistiti, jakou částí se každý z obou obžalovaných na zpronevěrách společně páchaných zúčastnil a jaký měl na nich podíl, ježto podle výpovědi svědka S. byla částka 50000 Kč, stanovená narovnáním se stěžovatelkou, myšlena pouze jako nejvýše možná a dosažitelná náhrada škody od této spolupachatelky, tudíž celá škoda, přesahující daleko částky, k jichž náhradě se oba pachatelé zpronevěr narovnáním zavázali, nahrazena nebyla, nenastala ani u stěžovatelky beztrestnost jejího skutku pro účinnou lítost podle § 187 tr. z., i když sama narovnání s ní ujednané dodržela.
Vzhledem k tomu, co uvedeno o výkladu ustanovení §§ 187, 188 tr. z. po stránce právní, je pro posouzení otázky beztrestnosti stěžovatelky z důvodu účinné lítosti nerozhodno, že se poškozený R. spokojil s ujednanou částkou 50000 Kč jako náhradou veškeré škody, stěžovatelkou mu způsobené, že v trestním oznámení a ve své svědecké výpo vědi nežádal potrestání stěžovatelky a že se nepřipojil ohledně ní k trestnímu řízení jako soukromý účastník. Mohl proto nalézací soud tyto skutečnosti nechati nepovšimnuty, aniž zatížil rozsudek zmatkem neúplnosti podle § 281, č. 5 tr. ř., stížností mu vytýkaný.

Citace:

č. 6291. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1939, svazek/ročník 20, s. 405-406.