Čís. 4423.

Pro řešení otázky, zda kdo drží zbraň dovoleně či nedovoleně, rozhoduje jen, zda má písemné úřední povolení pro dotyčný kus zbraně čili nic; jde o omyl právní (§§ 3, 233 tr. zák.), byl-li kdo toho názoru, že zbrojní pas vystavený na browning stačí i na bubínkový revolver. Zakázanou jest zbraň, kterou zákon (§ 2 zbroj. pat.) za ni prohlašuje; nedovolenou po rozumu § 32 zbroj. pat. jest držba zbraní, příčí-li se všeobecnému dočasně vyslovenému zákazu míti zbraně.
(Rozh. ze dne 28. května 1932, Zm II 289/31.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním ljčení zmateční stížností státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu v Moravské Ostravě ze dne 9. června 1931, pokud jím byl obžalovaný podle § 259 čís. 3 tr. ř. zproštěn z obžaloby pro přestupek podle § 32 zbroj. pat., zrušil napadený rozsudek jako zmatečný a věc přikázal příslušnému okresnímu soudu v Slezské Ostravě, by o věci v rozsahu zrušení znova jednal a rozhodl.
Důvody:
Nalézací soud zjistil, že obžalovaný měl dne 6. srpna 1930, kdy u něho byla provedena policejní prohlídka, ve svém bytě (kromě browningu, jejž chtěl příštího dne odevzdati na policejním ředitelství v Mor. Ostravě jako soudní věc propadlou) vlastní bubínkový revolver; zjistil dále, že obžalovaný měl sice zbrojní pas vystavený policejním ředitelstvím v Mor. Ostravě již od roku 1921, že v roce 1927 byl mu vystaven nový pas na browning a že tento pas byl dne 17. dubna 1930 obnoven na dobu dalších tří let. Z toho jest patrno, že obžalovaný měl úřední povolení k držbě browningu. Obžalovaný však měl v držení bubínkový revolver, tedy zbraň jiného druhu, než na který zní zbrojní pas. Soud nalézací zprostil obžalovaného podle § 259 čís. 3 tr. ř. z obžaloby pro přestupek § 32 zbroj. pat., která naň byla z té příčiny vznesena, s odůvodněním, že si nebyl vědom protiprávnosti svého jednání a, že byl v omylu, pro který nebylo lze v jeho činu spatřovati trestný čin (§ 2 písm. e) tr. zák.), poukázav k tomu, že nebyla vyvrácena obhajoba obžalovaného, že nedal provésti změnu na zbrojním pasu, by odpovídal co do druhu zbraně skutečnému stavu věci, jen proto, že mu policejní inspektor S. dal k dotazu informaci, že jako držitel zbrojního pasu, znějícího na browning, může míti v držení buď browning nebo bubínkový revolver, »že je to jedno« (stejné). Právem uplatňuje státní zastupitelství proti osvobozujícímu výroku důvod zmatečnosti čís. 9 b) § 281 tr. ř., dovozujíc správně, že porušuje zákon, pokud se týče že bylo nesprávně zákona použito, pokud jde o otázku, jsou-li tu okolnosti, pro které skutek přestává býti trestným, nebo pro které nemůže býti stíhán. Podle odůvodnění rozsudku a přesvědčení soudu byl obžalovaný v omylu, pro který nebylo lze v jeho činu spatřovati trestný čin, an byl toho názoru, že zbrojní pas vystavený na browning stačí též na bubínkový revolver, že tedy na tento pas může míti v držení místo browningu bubínkový revolver. Omyl, ve kterém obžalovaný podle citovaného zjištění rozsudkového byl, je však omylem právním; týká se totiž výkladu zákona § 19 zbroj. pat., který předpisuje výslovně, že zbrojní pasy mají platnost jen pro ty kusy zbraně, pro které jsou vyhotoveny, z čehož plyne, že pro řešení otázky, zda kdo drží zbraň dovoleně či nedovoleně, rozhoduje jen, zda má úřední povolení, a to podle druhého odstavce § 9 cit. pat. písemné — zbrojní pas — pro dotyčný kus zbraně, čili nic. Poněvadž zbrojní patent jest součástí trestních zákonů a § 19 cit. pat. integrující částí § 32 téhož pat., pokud jde o výklad skutkové podstaty přestupku podle tohoto § zbroj. pat., jde o omyl právní, který pachatele podle §§ 3, 233 tr. zák. neomlouvá, i když byl pro prokázané okolnosti snad omluvitelný (rozhodnutí čís. 3628 sb. víd. nejv. s.). Bylo proto vyhověti odůvodněné zmateční stížnosti, zrušiti napadený výrok rozsudku jako zmatečný a věc pro nedostatek skutkového zjištění přikázati příslušnému okresnímu soudu v Slezské Ostravě, by v rozsahu zrušení o ní znovu jednal a rozhodl, neboť nalézací soud nezjistil následkem svého právního hlediska okolnost, zda je v souzeném případě bubínkový revolver zakázanou zbraní, pokud se týče zda jde o nedovolenou držbu zbraně, neboť zakázanou jest zbraň, kterou zákon podle § 2 zbroj. pat. za ni prohlašuje, a nedovolenou po rozumu § 32 zbroj. pat. jest držba zbraní, příčí-li se všeobecnému dočasně vyslovenému zákazu míti zbraně (rozh. čís. 108 a 3256 sb. n. s.); bude tedy zejména nutno po případě zjistiti, zda pro obvod místa činu je dosud v platnosti nařízení zemské politické správy slezské ze dne 31. března 1919, čís. 477 st. č. 26, sb. zákonů a nařízení pro Slezsko z roku 1919, jímž bylo zastaveno právo míti nebo nositi zbraně, náboje a pod.

Citace:

Čís. 4423. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1933, svazek/ročník 14, s. 136-138.