Č. 11844.

Stavební právo (Praha): * Založí-li ministerstvo veř. prací, potvrzujíc přehledný a zastavovací plán podle zák. č. 88/1920 Sb. o státní reg. komisi pro Prahu s okolím, své rozhodnutí na skutečnostech, jež straně z řízení podle § 10 zák. nebyly známé, nemůže tak učiniti na újmu možné obrany, která straně podle § 10 zák. přísluší.
(Nález ze dne 10. dubna 1935 č. 14406/35.)
Věc: Bohumil J. v K. (adv. Dr. Em. Slabý z Prahy) proti ministerstvu veřejných prací o přehledný regulační a zastavovací plán.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vadnost řízení.
Důvody: Podle vyhlášky státní regulační komise pro hlavní město Prahu s okolím z 11. června 1931 byl po dobu 4 týdnů vyložen částečný přehledný regulační a zastavovací plán, kterým se upravuje území obce K. Podle tohoto plánu a důvodové zprávy, jež tvoří jeho součást, je území na vnějším obvodu upravované části obce, v plánu blíže vymezené, prohlášeno za nezastavitelné. Hlavním účelem plánu je upraviti programově vhodné pozemky pro zastavění domy obytnými a navrhnouti potřebné komunikace. Plochy nezastavitelné na obvodu obce, na nichž se nesmí stavěti domy obytné, nevylučují se z dalšího obhospodařování a možno na nich připustiti taková opatření, jež jsou k obhospodařování nutná.
St-l jako majitel pozemků v K., jež spadají do území, prohlášeného za nezastavitelné, podal proti plánu námitky, v nichž v podstatě uplatňoval, že jeho pozemky se dobře hodí pro zastavění, a navrhoval změnu plánu v ten smysl, aby bylo uznáno přípustným pozemky zastaviti.
Nař. rozhodnutím byl navržený plán potvrzen a námitky st-lovy zároveň zamítnuty.
Stížnost proti tomuto rozhodnutí podaná uplatňuje na prvém místě výtku vadnosti řízení proto, že nebyly zjištěny přesně veškeré skutečnosti, jež byly podkladem pro zamítnutí námitek vznesených v řízení podle § 10 zák. č. 88/1920 Sb., a že žal. úřad nemá pro své rozhodnutí konkrétních důvodů a dostatečného podkladu.
Aby mohla býti důvodnost této výtky, ve stížnosti podrobně rozvedené, posouzena, je třeba postaviti na jisto, že státní regulační komise, vyloživši vypracovaný přehledný plán, ve kterém je určité území prohlášeno za nezastavitelné, uvedla ve své důvodové zprávě jako důvod nezastavitelnosti jedinou okolnost, že totiž dotčené pozemky jsou položeny na vnějším obvodu obce. Žal úřad však, zamítaje námitky st-lovy, vznesené v řízení podle § 10 zák. č. 88/1920 Sb., odůvodnil, jak i sám odvodní spis žal. úřadu uvádí, nezastavitelnost pozemků st-lových okolnostmi dvěma, a to jednak tím, že pozemky ty jsou pohledově exponovány a že jejich zastavěním porušil by se velmi nepříznivě krajinný půvab vltavské kotliny, jednak tím, že jejich zastavění by bylo z důvodů veřejných velice nevhodné a nehospodárné, neboť úprava ulic a potřebných veřejných zařízení byla by velmi nákladná. V obojím směru vytýká stížnost, že žal. úřad neměl pro své rozhodnutí dostatečného podkladu. Proti důvodu estetickému (porušení výhledu a krajinného půvabu) namítá stížnost, že pozemky st-lovy leží za jinými pozemky, jež jsou zarostlé akáty a třešňovkou, takže vystavěné domky by nebyly ani viditelné, proti druhému důvodu pak (nákladnost zřízení ulic a veřejných zařízení) snaží se prokázati, že komunikace na pozemky lze snadno zříditi a že je na nich postaráno i o potřebnou vodu.
Vzhledem k tomu, že v důvodové zprávě vyloženého plánu přehledného není obsažen žádný z těchto důvodů pro nezastavitelnost st-lových pozemků, je mimo pochybnost, že zmíněná námitka stížnosti je před nss-em přípustná, třebaže nebyla uplatněna v téže formulaci v řízení podle § 10 zák. č. 88/1920 Sb., neboť v tomto řízení neměl st-l příčiny, ba ani příležitosti, aby se proti disposicím plánu bránil i s hledisek, o nichž nemohl tušiti, že při potvrzení plánu budou považovány za rozhodující.
Zabývaje se proto uvedenými námitkami stížnosti, musil si nss uvědomiti, že podle povahy své jurisdikce není sám povolán věcně přezkoumával hodnotné úsudky úřadů přehledný a zastavovací plán vytvářejících, na nichž plánová řešení jsou založena. Naproti tomu je nss oprávněn a povinen v rámci stížnosti zkoumati, zda úsudky úřadu, který plán potvrzuje, mají potřebný skutkový podklad a zda úřad při tvorbě svých hodnotných úsudků nevybočil z mezí soudného myšlení.
Sluší sice přisvědčiti odvodnímu spisu žal. úřadu, že pro obor zák. č. 88/1920 Sb. není předepsáno zvláštní řízení pro zjišťování skutečností, jež tvoří skutkový podklad regulačních disposic přehledného plánu, avšak z toho ještě neplyne, že úřad plán potvrzující by mohl své rozhodnutí založiti na úkor strany na skutečnostech, jež, nejsouce notorické, nebyly účastníkům v řízení správním sděleny, aby mohli k nim zaujati stanovisko. Byly-li příslušné skutečnosti konstatovány v důvodové zprávě státní regulační komise, nebo jsou-li patrné z vyloženého plánu, je ovšem věcí postižené strany, aby svými námitkami podle § 10 zák. č. 88/1920 Sb. dala min. prací příležitost, aby skutkové předpoklady disposic plánu bez újmy práv strany přezkoumalo. Hodlá-li však teprve potvrzující úřad svůj potvrzovací výrok opříti o skutkové okolnosti, stranám z řízení provedeného podle § 10 zák. č. 88/1920 Sb. neznámé, pak není možno zbaviti jej povinnosti postarati se vhodným způsobem o to, aby strana nebyla zkrácena ve své obraně, kterou jí zákon právě v námitkách podle § 10 chce poskytnouti.
Pokud pak jde o hodnotné úsudky, které úřad plán potvrzující na základě skutečností, straně z řízení správního již známých, nově ve svém rozhodnutí projeví, plyne z práva strany, zák. č. 88/1920 Sb. v § 10 založeného, že úřad musí uvésti důvody, z kterých by byl patrný jeho myšlenkový postup, jímž ke svému hodnotnému úsudku dospěl, neboť jedině pak může se strana účinně brániti a jedině pak může i nss zkoumati, zda potvrzovací úřad mohl ke svému úsudku logicky dospěti. Nevyhovuje-li potvrzovací výrok těmto požadavkům, nelze jej uznati za procesně bezvadný.
V daném případě vzal žal. úřad za základ svého rozhodnutí skutečnosti, o nichž st-li nebylo z řízení podle § 10 zák. č. 88/1920 Sb. známo, že budou pro potvrzení plánu považovány za rozhodné. Pokud pak jde o hodnotné úsudky, jež teprve žal. úřad ve svém rozhodnutí vyslovil, nejsou odůvodněny způsobem, který by straně i nss-u umožnil kritiku logičnosti myšlenkového postupu, jímž žal. úřad ke svým hodnotným úsudkům dospěl. Oba tyto nedostatky stížnost vytýká. Za tohoto stavu věci muselo býti nař. rozhodnutí zrušeno podle § 6 zák. o ss.

Citace:

č. 11844. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/1, s. 765-768.