Č. 7516.

Závodní výbory:* Závodní výbor může se domáhati nahlédnutí do mzdových listin dle § 3 lit. b. zák. č. 330/1921 jen tehdy, je-li nahlédnutí to prostředkem k plnění některého z úkolů závodního výboru a je-li skutkovými okolnostmi dána potřeba tohoto plnění.
(Nález ze dne 30. října 1928 č. 24734.) Prejudikatura: Boh. A 5909/26.
Věc: Závodní výbor fy A. D. v J. (adv. Dr. Eg. Schwelb z Prahy) proti rozhodčí komisi podle zákona o závodních výborech v B. o nahlížení do mzdových seznamů.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Záv. výbor fy A. D. v J. stěžoval si u rozh. komise v B., že mu majitel závodu odepřel nahlédnouti do veškerých mzdových listin, žádané k tomu cíli, aby bylo zjištěno, zda dělníci v závodě zaměstnaní jsou dle kolektivní smlouvy zařaděni do mzdových skupin, a kolik práce přes čas se koná, a prohlásil ochotu povoliti nahlédnutí jen pro určité jmenovitě uvedené případy.
V řízení o této stížnosti hájil se majitel podniku tím, že mu nebyly hlášeny žádné případy stížností dělnictva do porušení mzdových sazeb a že jinak není zákonného důvodu pro to, aby závodnímu výboru nahlížení do mzdových listin bylo povoleno.
Nař. nálezem zamítla rozhodčí komise stížnost záv. výboru v podstatě proto, že záv. výbor nemá právo nahlížeti do všech mzdových listin, nýbrž, jak ze slov v § 3 lit. b) zák. o záv. výb. »v případě potřeby« vysvítá, jen do těch mzdových listin, ohledně nichž prokáže, že mu došly nějaké stížnosti se strany dělnictva do porušení mzdové sazby. Poněvadž záv. výbor žádného případu takové stížnosti podnikateli nesdělil, mohl tento právem nahlédnutí odepříti. Právo nahlížení do všech mzdových listin bylo by dle náhledu rozh. komise spojeno s právem záv. výboru získati si kdykoliv vědomost o celém výrobním procesu, kteréhožto práva záv. výbor nemá. Ostatně mohl si záv. výbor potřebná data opatřiti bez zvláštních potíží sám nahlédnutím do mzdových lístků jednotlivých dělníků.
O stížnosti záv. výboru do tohoto rozhodnutí uvážil nss takto:
Dle § 3 lit. b) zák. o záv. výb. mají záv. výbory právo nahlížeti podle potřeby jedním svým členem za účasti zástupce závodu do mzdových a platových listin závodem vedených. Slovy »podle potřeby« naznačuje zákon především, že nahlížení do mzdových seznamů není samo o sobě nějakým úkolem záv. výboru, který by záv. výbor měl plniti bez jakékoliv souvislosti s úkoly jinými, nýbrž jest jen přezvedným prostředkem, jehož záv. výbor jen tehdy může použíti, potřebuje-li toho k plnění nějakého úkolu jiného. Nelze se proto domáhati nahlížení do mzdových listin bez udání jakéhokoliv účelu, nýbrž vždy jen za určitým cílem, který, jak nss v nál. Boh. A 5909/26 dovodil, musí zaměstnavateli býti sdělen, aby i on posoudil, zda in concreto nadešla potřeba nahlížení do mzdových listin.
Poněvadž záv. výbor může činnost svoji vyvíjeti jen v mezích zákonem stanovených, plyne ze slov »podle potřeby« pro záv. výbor ještě omezení další, totiž, že se může dožadovati nahlížení do mzdových listin jako prostředku pro splnění určitého úkolu jen tehdy, leží-li úkol ten v rámci zákonné jeho působnosti. Může tedy podnikatel odepříti nahlédnutí do mzdových listin pro účely, které se zákonnou činností záv. výboru nemají co činiti.
Ani tím není však ještě vyčerpán význam slov »podle potřeby« na tomto místě zákona. Zavazuje-li zákon zaměstnavatele, aby jen v případě potřeby dovolil delegátu záv. výboru nahlédnouti do mzdových seznamů a platových listin, plyne z toho, že musí dána býti i objektivní potřeba provedení onoho úkolu, jehož splnění záv. výbor nahlížením do mzdových seznamů chce dosíci, neboť o skutečné potřebě nahlížení do mzdových seznamů a platových listin jako prostředku k splnění úkolu jiného může jen tehdy býti řeč, je-li konkrétními okolnostmi odůvodněna potřeba tento jiný úkol plniti. Je-li tu taková konkrétními okolnostmi odůvodněná potřeba, je ovšem již otázkou skutkovou. Podotýká se jen, že takovými konkrétními okolnostmi, pokud jde o výkon dozoru záv. výboru nad zachováváním mzdových a pracovních smluv a nad dodržováním 8hod. pracovní doby, o nějž v tomto případě se jednalo, nemusí nutně býti stížnosti se strany dělnictva, nýbrž mohou to býti i okolnosti jiné, vždy musí však tyto okolnosti zaměstnavateli býti sděleny, aby i on k nim stanovisko zaujmouti mohl. Třeba tedy nebyl úplně správným náhled žal. úřadu, že nutným předpokladem nahlížení do mzdových listin k naznačenému účelu jsou jen stížnosti se strany dělnictva a že vůbec lze nahlížeti jen do mzdových listin těch dělníků, ohledně nichž stížnosti se vyskytly, přece jen samotný výrok jeho nelze uznati za nezákonný, neboť dle předložených správních spisů neuvedl záv. výbor vůbec žádných konkrétních okolností na doklad toho, že jest zapotřebí, aby splnil ty úkoly, pro něž nahlížení se dožadoval a právem proto se svou žádostí byl zamítnut.

Citace:

č. 7516. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1928, svazek/ročník 10/2, s. 219-221.