Č. 7447.

Zaměstnanci veřejní. — Samospráva okresní. — Řízení před nss-em: I. Okresní silniční výbor na Moravě je legitimován ke stížnosti na nss do rozhodnutí mor. zv-u, kterým nebylo schváleno jmenování okr. cestmistra. — II. Může zv odepříti schváliti jmenování okr. cestmistra z důvodu, že má vysokoškolské vzdělání, zv však se usnesl zásadně neschvalovati jmenování okr. cestmistry osob s vysokoškolským vzděláním?
(Nález ze dne 1. října 1928 č. 4276/27.) Věc: Správní komise silničního okresu v O. proti moravskému zemskému výboru v Brně stran obsazení místa okresního cestmistra.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Správní komise silničního okresu v O. vypsala provisorní (po složení zkoušky definitivní) obsazení místa cestmistra. V podmínkách mezi jiným stanoveno, že uchazeč musí vykázati potřebné odborné vzdělání (absolvování vyšší nebo nižší průmyslové školy, odboru pro stavby silnic) a že musí předložiti doklady o dokonalé znalosti státní řeči ve slově i písmě a řeči německé a o svém dosavadním působení ve službách veřejných neb soukromých (nejméně tříletou praksi stavební a silniční). Ve schůzi silniční správní komise konané dne 27. dubna 1926 propůjčeno vypsané místo cestmistra inž. Josefu L., absolventu vys. školy těch., odboru pro stavbu strojů.
Mor. zv, jednaje podle § 31 mor. silničního zák. z 30. září 1877 č. 38 z. z. o potvrzení ustanoveného cestmistra, usnesení to výnosem z 12. června 1926 prozatím neschválil a nařídil, aby jmenovaný uchazeč byl předem podroben zkoušce ze státního jazyka. Výnosem pak z 2. října 1926 změnil výnos předchozí a neschválil usnesení správní komise definitivně, odvolávaje se na své zásadní usnesení, nepotvrzovati ve smyslu § 31 siln. zák. usnesení správních komisí, jimiž byl okr. cestmistrem jmenován uchazeč s vysokoškolským vzděláním.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané správní komisí siln. okresu v O. uvážil nss takto:
V § 28 mor. siln. zák. z 30. září 1877 č. 38 z. z. se stanoví, že v příčině přijímání placeného služebnictva pro správu silnic okresních, jeho jmenování a propouštění, pak v příčině vykonávání disc. moci, která přísluší předsedovi nad tímto služebnictvem, mají obdobnou platnost ustanovení §§31 a 50 obec. zříz. — Podle § 31 téhož zák. jest zv oprávněn tam, kde by to v zájmu lepší péče o silnice okresní a pronikavějšího dozoru na službu cestářskou za potřebné uznal, uložiti siln. výborům, aby ustanovily věci znalé cestmistry. V odst. 2 téhož paragrafu se stanoví, že pro každé jmenování cestmistra jest opatřiti potvrzení zv-u; zv může také požadovati, aby neschopný cestmistr byl odstraněn.
Z těchto předpisů plyne, že stejně jako ustanovení ostatních zaměstnanců siln. okresu spadá i ustanovení okr. cestmistra v obor autonomní činnosti siln,. okresu a že tudíž i výběr osoby cestmistra jest zásadně ponechán siln. výboru, a to nejen v těch případech, kde silniční výbor sám uzná, že k účelnému vedení techn. a ekonomické správy silnic okresních (§ 26 cit. zák.) jest potřebí ustanoviti cestmistra, nýbrž i tam, kde zv z moci své dozorčí ustanovení cestmistra nařídí. Zv-u přísluší pak potvrditi jmenovaného cestmistra nebo potvrzení odepříti, on může i vyzvati silniční výbor, aby neschopný cestmistr byl odstraněn. Z této úpravy vzájemného poměru siln. a zem. výboru ve věcech ustanovení cestmistra sluší usuzovati, že zákon tu siln. výborům jako orgánům siln. okresů nejen ukládá právní povinnost výběru, nýbrž vyhražuje jim i právo na výběr osoby cestmistra; zv-u jest dána zákonem možnost působiti na tento výběr jen nepřímo tím, že jmenovaného cestmistra nepotvrdí, nemá však právní možnosti, aby cestmistra sám bezprostředně jmenoval, stejně jako nemá práva sám přímo neschopného cestmistra odstraniti, leč by ovšem šlo o případ neposlušnosti siln. výboru, o němž jedná ustanovení § 33 odst. 2. cit. zák.
Ze skutečnosti, že jmenování cestmistra jest právem siln. okresu, vykonávaným siln. výborem, plynou pak konsekvence i pro rozsah práva zv-u potvrzovati jmenované cestmistry. V zákoně není sice v § 31 ani na jiném místě obsaženo ustanovení, za jakých předpokladů může zv odepříti potvrzení cestmistra, siln. výborem jmenovaného, přes to však nelze z toho dovozovati, že zv tu může jednati podle své libovůle, nýbrž jest nutno míti za to, že schválení může odepříti jen z důvodů, které plynou buď z positivních ustanovení zákona nebo z podstaty věci, nebo jsou v mezích intence zákona, jež jest patrna zejména z předpisu § 31 siln. zák. samého. Odepření takové by se zajisté tedy mohlo opírati zejména o důvod, že ustanovení cestmistra, jmenovaného z vlastní inciciativy siln. výboru, jest zbytečné a že se proto příčí zásadě hospodárnosti, jíž nutno se i ve správě silniční říditi, nebo o důvod, že jmenovanému cestmistru se nedostává odborné způsobilosti. Odepře-li však zv potvrditi cestmistra siln. výborem jmenovaného z důvodu, jehož oprávněnost z předpisů siln. zák., z intence zák. neb z podstaty věci vyvoditi nelze, pak zasahá nezákonným způsobem do práva na jmenování cestmistra, jež zákon přiznává siln. okresu; proti zásahu takovému má pak siln. výbor jako representant siln. okresu, který jest jako veřejnoprávní svaz utvořený pro plnění určitých veř. funkcí nadán i v jiných směrech právní subjektivitou (arg. § 32 silnič. zák.), ovšem možnost domáhati se ochrany před nss.
V daném případě tvrdí stížnost, že zv nař. rozhodnutím překročil zákonné meze své ingerence na jmenování cestmistra, čímž zasáhl protiprávním způsobem v samosprávu siln. okresu.
Žal. úřad neodepřel potvrditi inž. L., správní komisí jmenovaného cestmistrem, proto, že jeho kvalifikace co do předběžného vzdělání nebo dosavadní prakse neprokazuje jeho způsobilost pro úřad cestmistra, a nemohl se proto nss zabývati otázkou, ve stížnosti nadhozenou, zda v pojem odborné způsobilosti ve smyslu § 31 siln. zák. lze zahrnovati i způsobilost jazykovou, a zda by tudíž podle zák. potvrzení cestmistra mohlo býti podmíněno průkazem znalosti stát. jazyka, nebo zda by mohlo býti odepřeno proto, že ustanovený cestmistr není znalý státního jazyka.
Žal. úřad odůvodnil výrok, stížností nař. jedině tím, že zásadně nepotvrzuje okr. cestmistry osoby s vysokoškolským vzděláním. — Nss nemohl uznati, že poukaz na zásadní usnesení zv-u by činil nař. rozhodnutí nezákonným, neboť není vyloučeno, že důvod, proč zv se rozhodl zásadně nepotvrzovati okr. cestmistry osoby s vysokoškolským vzděláním, může míti souvislost s intencí zák., aby správa okr. silnic odpovídala též požadavkům hospodárnosti, zvláště když žal. úřad v odv. spisu naznačuje, že motivem zásadního usnesení, jehož se v nař. rozhodnutí dovolává, byla úvaha, že cestmistři s vysokoškolským vzděláním činí si zpravidla nároky na vyšší služ. požitky než cestmistři s kvalifikací nižší, a že není proto přijímání osob s vysokoškolským vzděláním na místa okr. cestmistrů v hospodářském zájmu siln. okresů. Leč tyto motivy dovolaného zásadního usnesení nebyly v odůvodnění nař. rozhodnutí uvedeny, z pouhého odkazu na ono zásadní usnesení stěžující si správní komise je poznati nemohla a také, jak z obsahu stížnosti jest zřejmo, v tom směru námitek nevznáší.
Ztížila tedy řečená kusost odůvodnění nař. rozhodnutí stěžující si správní komisi obranu jejích práv před nss, pročež bylo pro tuto podstatnou vadu nař. rozhodnutí zrušiti podle § 6 zák. o ss.

Citace:

č. 7447. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1928, svazek/ročník 10/2, s. 75-78.