Č. 7539.

Zaměstnanci veřejní (Slovensko): * Obecní zaměstnanec na Slov., jehož služební poměr má povahu veřejnoprávní, nemá nároku na úroky z prodlení ze zadržených služebních požitků, leč že by konkrétní předpis zákonný nárok takový zakládal.
(Nález ze dne 10. listopadu 1928 č. 26310.)
Prejudikatura: Boh. A 7104/27.
Věc: Dr. Julius K. v K. proti župnímu úřadu ve Zvolenu o úroky ze služebních požitků.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad v pořadí stolic správních žádost st-le, býv. fiskála města K., za přiznání 5% úroků ode dne 1. ledna 1913 ze služ. požitků, jež mu město K. v březnu 1926 přiznalo v důsledku nál. Boh. A 4929/25 v částce 3950 Kč za dobu od 1. ledna 1913 do 1. května 1924.
Stížnost na toto rozhodnutí neshledal nss důvodnou.
Služ. požitky, které město K. přiznalo v březnu 1926 st-li, měly povahu veřejnoprávních služebních požitků, na něž měl st-l nárok na základě svého veřejnoprávního služ. poměru k městu a podle ustanovení §§ 14 a 32 zák. čl. LVIII:1912, kteréžto normy jsou zcela nepochybně normami veřejnoprávními. St-l uplatňuje proti městu nárok na 5% úroky z uvedených služ. požitků ode dne 1. ledna 1913 jedině z důvodu, že město nevyplativši mu tyto služ. požitky již v době, kdy staly se podle zák. splatnými, ocitlo se v prodlení. St-l neuvádí zák. předpisu, o který opírá tento svůj nárok na úroky ze služ. požitků. Leč také nss neshledal, že by na území býv. státu uher. existovala nějaká zákonná, řádně publikovaná veřejnoprávní norma, z níž bylo by lze dovoditi, že městský úředník má proti městu, k němuž byl ve veřejnoprávním služ. poměru, veřejnoprávní nárok na úroky z prodlení z oněch veřejnoprávních služ. požitků, jež mu město nevyplatilo v době, kdy se staly podle zákona splatnými. Není-li však takovéto veřejnoprávní zák. normy, pak nelze shledati nezákonitost v tom, že žal. úřad nevyhověl st-lově žádosti za přiznání úroků ze zmíněných služ. požitků.
Má-li snad st-l na mysli předpisy práva soukromého o povinnosti dlužníka platiti úroky z prodlení, přehlíží, že těchto předpisů platných pro obor soukr. práva bylo by lze použíti též pro poměr veřejnoprávní, jakým jest právě také jeho služ. poměr k městu, jedině tehdy, kdyby positivní zák. předpis výslovně připouštěl takovéto použití předpisů práva soukromého na poměry veřejnoprávní. Takovéhoto zák. předpisu se však st-l nedovolává, a ani nss takovéhoto předpisu platného pro území býv. státu uher. neshledal.

Citace:

č. 7539. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1928, svazek/ročník 10/2, s. 263-264.