Č. 7436.


Závodní výbory: * Předpis § 30 vl. nař. č. 2/1922, pokud stanoví, že nedostaví-li se členové rozhodčí komise ve složení zákonem předepsaném, rozhodne o věci znalec spolu s předsedou, odporuje zákonu a jest neplatný.
(Nález ze dne 24. září 1928 č. 26043/27).
Věc: Firma »Bergmannwerke, Elektrizitätsgesellschaft m. b. H.« v P. proti rozhodčí komisi dle zákona o závodních výborech v Děčíně o propuštění člena závodního výboru Adolfa B.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Dělnický závodní výbor ve st-lčině závodě žádal rozhodčí komisi dle zák. o záv. výb. v Děčíně, aby uznala, že člen záv. výboru Adolf B. byli neprávem propuštěn z práce, a že má býti znovu do práce přijat. Poněvadž k líčení ustanovenému o této věci na den 16. srpna 1927 ani k jednání na den 23. srpna téhož roku nedostavil se potřebný počet přísedících rozh. komise, bylo v základě § 30 prov. nař. č. 2/1922 ustanoveno, že v novém řízení bude vydáno rozhodnutí bez ohledu na to, zda přísedící členové rozh. komise té neb oné skupiny k řízení se dostaví či nikoliv. Nové toto řízení konáno bylo dne 6. září 1927, a poněvadž i k němu dostavili se pouze tři přísedící, a kromě toho i v osobě předsedově nastala změna, ustanoveno, aby celé jednání bylo provedeno znovu, a aby dle § 30 prov. nař. rozhodování účastnil se pouze předseda a přísedící znalec. Takto složený senát rozhodl pak nař. nálezem o žádosti záv. výboru v tom smyslu, že odmítl pro nepříslušnost rozh. komise rozhodovati o návrhu, aby propuštěný Adolf B. byl znovu do práce přijat, v ostatními však uznal příslušnost komise, a vyhověl návrhu, aby bylo uznáno, že jmenovaný člen záv. výboru neprávem z práce byl propuštěn.
O stížnosti uvážil nss takto:
Dle § 26 odst. 2 zák. o záv. výb. skládá se rozh. komise ze 6 členů a sice z předsedy a pěti přísedících. Poněvadž dle odst. 3 cit. § mají stejně složeny býti i jednotlivé rozhodující senáty, musí i každý jednotlivý senát, ježto zákon, žádné výjimky z řečené zásady nepřipouští, skládati se v každém případě z předsedy a 5 přísedících. Zákon ovšem zmocňuje v posledním odstavci § 26 vládu, aby řízení před rozh. komisí upravila nařízením. Než tímto zmocněním svěřuje nařizovací moci pouze úpravu řízení před rozh. komisí, složenou způsobem v zákoně předepsaným, to jest před komisí složenou podle odst. 2, 3 a 4 § 26, nezmocňuje však moc nařizovací, aby stanovila výjimky z předpisů o složení rozh. komise zákonem samým daných. Pokud vl. nař. č. 2/1922 v § 30 výjimku takovou stanoví a připouští jednání a rozhodování před senátem jinak složeným, nelze ustanovení jeho uznati za platné, ježto odporuje zákonu (§ 55 úst. list.).
V daném případě je mimo spor, že rozhodující senát nebyl složen tak, jak předpisuje zákon, bylo proto jeho rozhodnutí již z tohoto důvodu a bez ohledu na to, odpovídalo-li složení senátu cit. vl. nař. či nikoliv, zrušiti dle § 7 zák. o ss, aniž bylo se zabývati ostatními námitkami stížnosti.
Citace:
č. 7436. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1928, svazek/ročník 10/2, s. 47-48.