Č. 7526.

Živnostenské právo:* Obchodník s dřívím, který prodává odpadky dříví na stojato koupeného na místě, kde se kmeny pro další dopravu zpracují, není povinen ohlašovati tento prodej podle § 40 živn. řádu.
(Nález ze dne 5. listopadu 1928 č. 5529/27.)
Věc: Alfred L. v Bratislavě proti zemské správě politické v Praze o přestupek živnostenského řádu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím potvrdila zsp v Praze nález osp-é v P., kterým byl st-l jako zodpovědný zástupce firmy »Holzkontor Waldhof«, obchod s dřívím v K., uznán vinným přestupku §§ 11 a 40 ž. ř., spáchaného tím, že jmenovaná fa zřídila v P. vedlejší závod, aniž jej předem u osp-é v P. opověděla. Skutkovou podstatu tohoto přestupku shledal žal. úřad podle důvodů, rozhodnutí připojených, ve skutečnosti, st-lem doznané a ve stížnosti k nss nepopírané, že firma, jejíž st-1 jest zodpovědným zástupcem, prodávala v P. zbytky, které vznikly loupáním kmenů před naložením jich na dráhu. Při tom vychází z názoru, že každou s hlavním závodem spojenou a jeho živn. cíle podporující činnost živnostenskou mimo místo hlavního závodu, pokud tato činnost přesahuje meze práv s živn. oprávněním samým spojených (§§ 41 a 59 ž. ř.), jest míti za závod vedlejší.
Nss nemohl tomuto právnímu názoru žal. úřadu přisvědčiti.
Podle § 40 ž. ř. jsou živnostníci, chtějí-li kromě své hlavní provozovny zříditi závody vedlejší nebo sklady (ke kterým však nepočítají se pouhá skladiště a jiné místnosti k uschování zboží), povinni, pokud jde o živnosti svobodné neb řemeslné, oznámiti to pokaždé živn. úřadu a označiti stanoviště vedlejšího závodu neb skladu. Oznámení to dlužno učiniti jak živn. úřadu hlavní provozovny tak i tomu živn. úřadu, v jehož okrese bude stanoviště vedlejšího závodu neb skladu.
Pojem »vedejšího závodu« není arci v zákoně blíže definován, avšak ze smyslu, jak se označení toho v obecné mluvě užívá, zejména pak ze smyslu kmenového slova tohoto označení »závod« na straně jedné a určujícího slova »vedlejší« na straně druhé, se podává, že zákon tu předpokládá živn. činnost mimo hlavní provozovnu jednak pravidelnou a s přiměřeným k tomu zařízením a jednak takovou, která se, byť ne co do rozsahu, tož přece v podstatě shoduje s živn. činností, vyvíjenou v závodě hlavním, na němž jest činnost ta závislá a na jehož účet se provádí. Jest to podnik, který by živnostník na základě oprávnění, nabytého pro obec stanoviště své živnosti nemohl jinak uvésti v život a kterým mu má býti umožněno, aby svůj hlavní závod nad oprávnění jím samým získané §§ 39, 41 a 59 ž. ř. zvětšil a rozšířil. To však může nastati při živnosti obchodní jenom tehdy, když zvětší a rozšíří možnost odbytu (prodeje) vlastního předmětu své živnosti, neboť v tom (sc. odbytu zboží) spočívá právě podstatný a specifický znak tohoto živn. podnikání.
V daném případě koupila firma »Holzkontor Waldhof«, obchod s dřívím v K., v lese u P. kmeny, tedy předmět svého obchodu a odvážela dříví z P. drahou. Před naložením zde byly kmeny loupány a zbytky tím vzniklé na místě prodávány. Odvezením dříví došla činnost firmy v P. zmíněnou koupí vyvolaná svého zakončení. Záležela tedy činnost firmou v P. pomocí dělnictva a za dozoru jejích úředníků provozovaná v tom, že kmeny byly upraveny pro dopravu a obchod, a že zbytky byly na místě prodány. O tom, že obchodník s dřívím je oprávněn, aby provedl nejjednodušší manipulace s poraženými stromy, jako je osekání větví, zbavení kúry a hrubé otesání kmenů, pokud jest toho třeba k dopravě a pro obchod, není sporu; také nevyvozuje žal. úřad z okolností, že tato práce byla provedena před dopravou drahou v P., závěr, že by z tohoto důvodu byla firma povinna ohlásiti zřízení vedlejšího závodu. Důvod toho vidí jen ve skutečnosti, že dřevní zbytky byly hned na místě v P. prodávány. V takovémto příležitostném zpeněžení odpadků, vzniklých jen tím, že zboží (kmeny) bylo při nákupu uvedeno ve stav podle zvyklostí potřebný pro jeho dopravu a obchodování, nemohl nss shledati činnost, jež by směřovala k rozšíření vlastního živn. oprávnění. Měl-li by obchodník s dřívím zřizovati pobočné závody po rozumu § 40 živn. řádu všude tam, kde při nákupu a úpravě kmenů prodává z důvodů ekonomických na místě odpadky, vedlo by to k ztěžování živn. provozování, které není v intencích živn. řádu.
Z těchto důvodů shledal nss, že nař. rozhodnutí spočívá na mylném právním posouzení věci.

Citace:

č. 7526. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1928, svazek/ročník 10/2, s. 237-239.