Č. 7446.Zaměstnanci veřejní (Velká Praha): * Býv. měst. úředník vinohradský, který ke dni 1. prosince 1918 nevyhovoval podmínkám výjimečného zařazení do kategorie C ve smyslu bodu 1, odst. 2 všeobecné úpravy z 15. listopadu 1918, nýbrž, splniv je teprve později, byl obecním zastupitelstvem individuelně do kategorie C zařazen, nemá ani podle odst. 2 § 3 zák. č. 114/1920 právního nároku, aby mu výhoda ta byla při převzetí obcí pražskou zachována.(Nález ze dne 1. října 1928 č. 472/27.)Věc: František M. v Praze proti zemskému správnímu výboru v Praze o úpravu služebního poměru.Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.Důvody: St-l byl zaměstnán ve službách obce Král. Vinohradů od 16. října 1907 nejprve jako písař za týdenní, pak měsíční plat, později jako přidělený úředník měst. hospodářské správy. Dekretem z 30. května 1914 byl st-l na základě usnesení měst. zastupitelstva ze 17. prosince 1913 ustanoven def. úředníkem obce s titulem hospodářský asistent od 1. ledna 1914, načež od 1. ledna 1918 jmenován hosp. oficiálem II. třídy. Dekretem z 27. června 1919 byl st-l, který zatím dne 23. května 1919 vykonal s úspěchem zkoušku z učiva nižší střední školy, na základě úpravy služ. a plat. poměrů měst. úředníků a podúředníků, schválené měst. zastupitelstvem dne 15. listopadu 1918, zařazen od 1. čer- vence 1919 do IX. hodn. třídy kategorie »C« s titulem adjunkta a započtena mu 4 vál. léta dvojnásobně. Podle nových služ. a plat. pravidel, vydaných usnesením měst. zastupitelstva 24. listopadu 1920, byl st-l dekretem z 27. listopadu 1920 zařazen do VIII. třídy hodn. 2. plat. stupně skupiny »C« s titulem správce.Po sloučení města Král. Vinohradů s městem Prahou stal se st-l úředníkem obce pražské, načež usnesením užší správní komise z 15. prosince 1922 byla st-li propočítána služba obecní ode dne 16. října 1907 podle postupových lhůt kategorie C státních úředníků, připočítáno mu 6 vál. půlletí a zařazen od 1. ledna 1922 do VIII. hodn. třídy. V odvolání z tohoto usnesení vytýkal st-l, že usnesením v odpor vzatým byla proti předpisu § 3, odst. 1 a 2 zák. č. 114/1920 porušena jeho práva nabytá z dekretů z 30. května 1914, z 27. června 1919 a z 27. listopadu 1920, kterými byl zařazen do kategorie C úřednictva samosprávného, a to podle propočítaných skutečných služ. let a 4 let válečných do VIII. hodn. třídy 2. plat. stupně. Sbor hl. m. Prahy pro vyřizování stížností rozhodnutím z 19. září 1923 vyhověl odvolání st-lovu potud, že st-li přiznal nárok na započtení vál. let, jakož i nárok na kategorii C obecních úředníků, pokud započtením tím jest určena výše služ. požitků st-lových. Přiznání obecní kategorie C odůvodnil stížnostní sbor tím, že výhody té dostalo se st-li usnesením obecního zastupitelstva na Král. Vinohradech z 15. listopadu 1918 (dekret z 27. května 1919), jímž provedena všeobecná úprava služ. poměrů zaměstnanců obce vinohradské. Podle usnesení toho byli do kategorie C zařazeni úředníci se vzděláním středoškolským a dále ti, kdo vychodili s prospěchem aspoň 4 třídy školy střední nebo ti, kdož jsou aspoň 10 let def. měst. úředníky. St-l splnil podmínku prvou vykonáním zkoušky z učiva nižší střední školy. Dostalo se proto st-li i výhody zařazení do kategorie C úpravou všeobecnou před 30. červnem 1919 a nutno mu proto i tuto výhodu zachovati. — Odvolání podanému z tohoto rozhodnutí hl. městem Prahou zsv v Praze výnosem z 21. května 1924 vyhověl, pokud směřovalo proti výroku stížnostního sboru o přiznání kategorie C.Ke stížnosti podané Františkem M. zrušil nss nálezem z 21. prosince 1925 č. 25091 rozhodnutí zsv-u pro vady řízení z toho důvodu, že sice sluší uznati správným názor zsv-u, že st-li nenáleží nárok na zařazení do kategorie C praž. ob. úředníků, poněvadž jeho služ. poměr u obce vinohradské nebyl ani stejný ani rovnocenný s kategorií C ve smyslu § 45 praž. služ. pragm., že však zsv ve svém rozhodnutí nevyřídil petit st-lův, aby mu míra služ. požitků, jež měl u obce vinohradské, byla ponechána aspoň jako nárok zachovatelný podle § 3, odst. 2 zák. č. 114/1920.V důsledku tohoto nál. vydal pak zsv po konaném šetření nař. výnos, jímž zamítl opět nárok st-lův i pokud jej st-l uplatňoval s hlediska předpisu § 3, odst. 2 zák. č. 114/1920, tvrdě, že zařazení do kategorie C obec. úředníků dostalo se mu na základě všeobecné úpravy, usnesené obecním zastupitelstvem na Král. Vinohradech dne 15. listopadu 1918. V odůvodnění uvedeno, že usnesení posléz řečené jest ovšem všeobecnou úpravou platových poměrů ob. zaměstnanectva býv. města Král. Vino- hradů, jež se stala přede dnem 30. června 1919, avšak st-l podmínkám tohoto usnesení nevyhovoval, neboť usnesení to přiznává zařazení do kategorie C úředníkům, kteří vychodili s prospěchem 4 třídy školy střední nebo těm, kdož aspoň 10 let jsou def. úředníky městskými, st-l však nemohl přede dnem 15. listopadu 1918 podati průkaz, že skutečně již vychodil s prospěchem nižší střední školu, a rovněž nebyl toho dne již aspoň 10 let def. úředníkem. Usnesením zastupitelstva z 13. června 1919 bylo sice vysloveno, že st-le jest vzhledem k tomu, že dodatečně prokázal zkoušku z učiva I.—IV. třídy reálné školy, zařaditi do kategorie C, usnesením tímto však zřejmě byla založena pro st-le výhoda rázu individuelního, již nelze uznati za zachovatelnou s hlediska ustanovení odst. 2 § 3 zák. č. 114/1920, nýbrž jest ji posuzovati podle odst. 3 téhož paragrafu.O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss toto:St-l tvrdí ve stížnosti, že dekretem z 27. června 1919, v němž se výslovně uvádí, že se zařazuje do kategorie C podle usnesení měst. zastupitelstva z 15. listopadu 1918, kterým provedena všeobecná úprava služ. a plat. poměrů měst. úřednictva, jest nade vši pochybnost zjištěno, že se st-li dostalo zařazení do kategorie C všeobecnou úpravou a že nešlo o výhodu poskytnutou individuelně. Leč tomuto stanovisku stížnosti nemohl nss dáti za pravdu.V § 3 odst. 2 zák. č. 114/1920 se stanoví, že úředníci a zřízenci obcí připojených budou míti i nadále nárok na požitky, převyšující míru nároků úředníků a zřízenců obce pražské stejné nebo rovnocenné kategorie, pokud jim tyto vyšší požitky byly do dne 30. června 1919 všeobecnou úpravou již pravoplatně přiznány. Při rozhodování podle tohoto předpisu tudíž nelze přestati jedině na tom, co obsahují individuelní akty, upravující požitky přejímaného úředníka obce připojené, nýbrž nutno zjistiti, zda předměstskému úředníku se dostalo vyšších požitků všeobecnou úpravou, čili nutno zkoumati, je-li vyšší míra požitků, předměstskému úředníku individuelním aktem přiznaná, kryta také ustanoveními, jimiž byla provedena všeobecná úprava požitků úředníků u té které předměstské obce. Žal. úřad, vydávaje nař. výrok, takto si také počínal.V daném případě jest onou všeobecnou úpravou, jíž se st-l dovolává a k níž také žal. úřad hleděl, »Oprava služ. a plat. poměrů měst. úředníků a podúředníků«, schválená ve schůzi měst. zastupitelstva na Král. Vinohradech dne 15. listopadu 1918. Podle této úpravy zřizují se čtyři kategorie úřednické, označené písmeny A), B), C), D) a rozlišené podle předběžného vzdělání úředníků. Do kategorie C) zařazeni úředníci se vzděláním středoškolským, při čemž stanovena výjimka, že z úředníků, kteří u obce jsou již zaměstnáni, plného středoškolského vzdělání však nemají, mají do kategorie C) býti zařazeni ti, kdož vychodili s prospěchem aspoň 4 třídy školy střední, nebo ti, kdož jsou aspoň 10 let def. měst. úředníky, že však z nově přijatých sil mohou do kategorie C) býti pojati pouze absolventi středních škol. Podle bodu 18 »Úpravy« nabývá úprava a zařazení úředníků a podúředníků ve všech bodech platnosti od nejbližšího 1. dne měsíce po schválení měst. zastupitelstvem (tedy od 1. prosince 1918) a to tak, aby každý úředník požíval ihned oněch příjmů, jež mu podle kategorie jeho služ. let resp. nabyté již hodnosti a automatického postupu náleží.Z těchto ustanovení jest patrno, že přeřazení podle nové úpravy do nově zřízených kategorií bylo provésti ke dni 1. prosince 1918, a to podle předběžného vzdělání, které v tento den ten který zaměstnanec měl. Podle poměrů tohoto dne sluší také posuzovati, zda u zaměstnance s nižším vzděláním jsou splněny předpoklady pro nárok na výjimečné zařazení do kategorie C), neboť v tomto směru není v úpravě dáno ustanovení odchylné od předpisu bodu 18 a také slovné znění onoho výjimečného ustanovení (»vychodili aspoň 4 třídy střední školy«, »jsou aspoň 10 let def. měst. úředníky«) nasvědčuje tomu, že pro zařazení měly býti rozhodny ty poměry, které v den provedení úpravy tu budou. Mohli tudíž z cit. výjimečného ustanovení úpravy nabýti nároku na zařazení do kategorie C) pouze ti úředníci obce vinohradské, kteří dne 1. prosince 1918 mohli prokázati, že vychodili s prospěchem aspoň 4 třídy střední školy, nebo kteří v tento den byli aspoň. 10 let def. měst. úředníky. Výkladu zmíněného výjimečného ustanovení v ten širší smysl, že se výjimka týká také obecních zaměstnanců u obce již zaměstnaných, kteří teprve později nabudou vzdělání 4 tříd střední školy nebo dovrší 10tiletou službu v def. služ. postavení, nenasvědčuje ani doslov zmíněného ustanovení ani celá konstrukce »Úpravy«; ale i kdyby o pravém smyslu onoho ustanovení mohly býti pochybnosti, bylo by se podle všeobecných interpretačních zásad při výjimečném ustanovení přidržeti výkladu restriktivního.Z toho plyne, že byl-li st-l dekretem z 27. června 1919 zařazen do kategorie C) úředníků obce Vinohradské, ačkoli, jak nesporno, ke dni usnesení všeobecné úpravy ani ke dni, kdy se tato stala účinnou, neměl vzdělání 4 tříd střední školy ani 10 služ. let jako def. měst. úředník, nebylo toto zařazení kryto zmíněnou všeobecnou úpravou, nýbrž bylo provedeno mimo rámec této všeobecné úpravy. Posoudil-li za tohoto stavu žal. úřad zařazení st-le do kategorie C vinohradských obecních úředníků jako výhodu rázu individuelního, kterou nelze podle cit. § 3 odst. 2 zák. č. 114/1920 zachovati v platnosti i po převzetí st-le do služeb obce pražské, poněvadž se jí st-li nedostalo úpravou všeobecnou, nemohl v tom nss nalézti nijakou nezákonitost.