Č. 7525.

Bursy. — Policejní právo trestní: O trestnosti porušení pořádku na Pražské plodinové burse.
(Nález ze dne 5. listopadu 1928 č. 5079/27.)
Věc: Rudolf M. v P. proti zemské správě politické v Praze o pokutu pro porušení pořádku na burse.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Trestním nálezem bursovní rady Pražské plodinové bursy z 10. září 1926 byl st-1 odsouzen k pokutě 1000 Kč ve prospěch pensijního fondu úředníků a sluhů Pražské plodinové bursy, protože ve veř. bursovní místnosti kavárenské obvinil bursovní rozhodčí soud ze stranictví, čímž dopustil se činu vážnost bursy hrubě poškozujícího. Zároveň bylo mu sděleno, že přístup k bursovním schůzím bude mu zakázán, dokud peněžitá pokuta nebude složena. Odvolání z toho podanému nebylo nař. rozhodnutím na základě § 17 zák. z 1. dubna 1875 č. 67 ř. z. vyhověno, protože trestní povaha činu st-li za vinu kladeného je prokázána. Zároveň byla uložená pokuta snížena na 500 Kč.
O stížnosti uvažoval nss takto:
V § 3 cit. zák. o organisaci burs je ustanoveno, že bursovní radě náleží vydávati normy na úpravu bursovního ruchu v mezích zákona a zejména také vůbec vykonávati všechny ony úkony, kterými byla dle stanov v zájmu účelu bursy pověřena. Správa bursy je za dodržování stanov bursy a zvláště za udržení klidu a pořádku na burse v hodinách úředních odpovědna a oprávněna činiti za tím účelem potřebná opatření policejní. Pro přestupky ustanovení vydaných na udržení pořádku na burse trestají se navštěvovatelé bursy dle § 17 cit. zák. peněžitými pokutami do 2000 Kč, jakož i vyloučením z návštěvy bursy na určitou dobu. Tresty ukládá správa bursy. Proti uložení peněžitých pokut do 200 Kč, aneb proti potrestání vyloučením z návštěvy bursy na dobu nepřesahující 3 měsíce není opravného prostředku. Proti uložení těžších trestů lze se odvolati na zem. úřad polit. ve lhůtě dvou neděl. Všechny peněžité pokuty, které byly uloženy dle § 17 tohoto zákona, plynou do chudinského fondu obce, kde je bursa (§ 18). — Dle toho zákon sám neobsahuje konkrétních ustanovení na udrženi klidu a pořádku na burse, nýbrž ponechává bursovní správě, aby do stanov pojala ustanovení potřebná k zajištění klidu a pořádku na burse.
Stanovy Pražské plodinové bursy obsahují v § 13 ustanovení, že každý, kdo nabyl bursovní vstupenky, je podroben všem předpisům stanov, je zavázán vyhověti všem předpisům ve příčině udržování pořádku na burse stanoveným, jinak může býti z bursy odstraněn a mimo to podroben disc. jednání. Zejména jest bursovní rada dle tohoto § oprávněna ony osoby bráti k zodpovědnosti, které se v bursovních sálech nebo v jiných místnostech bursovních dopustily urážky jiné bursu navštěvující osoby neb úředníka bursy, prohřešení proti slušnosti, rušení pořádku neb obchodu, aneb vzpíraly se nařízení úřadujícího člena bursovní rady. V těchto případech může býti uznáno na peněžní pokutu do 2000 Kč ve prospěch Praž. chud. fondu, jakož i na vyloučení z bursy na určitou dobu. Dodáno je, že právní prostředek proti těmto rozhodnutím a opatřením je naznačen v § 17 zák. č. 67 z roku 1875. — V § 14 řečených stanov je pak předepsáno, že bursovní navštěvovatelé, kteří se dopustili činu nesrovnávajícího se se ctí neb s nárokem na obchodnickou důvěru aneb vážnost bursy hrubě poškozujícího aneb kteří ze zvyku zúčastňují se pokoutních burs, mohou býti bursovní radou z navštěvování bursy na určitou, 3 měsíce nepřevyšující dobu vyloučeni. Na místě vyloučení může býti uznáno na peněžní pokutu do 2000 Kč s tím účinkem, že přístup k bursovním schůzím není dovolen, pokud peněžní pokuta nebyla složena. Peněžní pokuta pro přestupky § 14 má býti přikázána pensijnímu fondu úředníků a sluhů Pražské plodinové bursy. Nějaké ustanovení o opravném prostředku v tomto § není. V daném případě v trestním nálezu bursovní rady není uveden předpis stanov, pro jehož přestoupení byla st-li uložena pokuta. Z obsahu jeho dá se souditi, že bursovní rada měla na mysli ustanovení § 14 stanov bursy. Tomu nasvědčuje jednak, že v nálezu se uvádí, že st-l dopustil se činu vážnost bursy hrubě porušujícího, tedy jednoho z činů v § 14 uvedených, jednak že k nálezu nebylo připojeno poučení o pravných prostředcích, jakož i že pokuta byla uložena ve prospěch pens. fondu úředníků a sluhů Praž. plodinové bursy.
St-1 ve svém odvolání z tohoto nálezu vytýkal, že v něm není označena norma, jejíž přestoupení se mu klade za vinu, jakož i že nález není opatřen poučením o opravných prostředcích. Žal. úřad tyto vady trestního nálezu uznal a vytkl je bursovní radě, avšak neodstranil jich, nýbrž vyslovil toliko, že odvolání nevyhovuje na základě § 17 zák. č. 67 z roku 1875. Než tohoto zákonného ustanovení dovolává se pouze § 13 stanov, nikoli však § 14. Tím se ještě zvýšila pochybnost, byl-li st-1 uznán vinným přestupku § 13 či § 14 bursovních stanov.
Ježto jak nález bursovní rady, tak nař. rozhodnutí neuvádí normy, které bylo použito a ježto vzhledem k různému obsahu §§ 13 a 14 stanov není jasno, zda obě instance ve věci rozhodující založily svá rozhodnutí na tomtéž ustanovení, může se celá obrana st-lova pohybovati pouze ve všeobecných mezích a nemůže se st-l brániti proti subsumpci skutkové podstaty pod jeden nebo druhý předpis bursovních stanov, resp. uplatňovati námitky, týkající se poměru těchto předpisů k ustanovení § 17 cit. zák. A tyto okolnosti zabraňují i nss-u přezkoumání zákonnosti nař. rozhodnutí.
Jest tedy nař. rozhodnutí ztíženo podstatnou vadou.

Citace:

č. 7525. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1928, svazek/ročník 10/2, s. 235-237.