Č. 7520.

Samospráva obecní: Spočívá-li určitá položka obecního rozpočtu na pravoplatném usnesení obecního zastupitelstva, k jehož provedení má sloužiti, nelze proti rozpočtu namítati, že položka ta byla preliminována, nýbrž lze brojiti jen proti způsobu, jakým byla preliminována.
(Nález ze dne 31. října 1928 č. 28941.)
Věc: Firmy .... v B. (adv. Dr. Erich Schicketanz z Prahy) proti zemské správní komisi v Opavě (za zúč. obec B. adv. Dr. E. Schwelb z Prahy) o obecní rozpočet.
Výrok: Stížnosti se zamítají z části jako nepřípustné, z části jako bezdůvodné. Důvody: Městské zastupitelstvo v B. schválilo dne 17. března 1927 obecní rozpočet na rok 1927. Odvolání stěžujících si firem vytýkající, že služ. požitky obecních zaměstnanců do rozpočtu pojaté nebyly stanoveny dle § 212 zák. č. 103/26, byla nař. rozhodnutím zamítnuta, poněvadž upravení služ. požitků měst. úředníků a zřízenců, jak bylo pojato do obecního rozpočtu na rok 1927, se zakládá na usnesení měst. zastupitelstva ze 16. prosince 1926 ohledně převedení def. obecních zaměstnanců do nového schématu státních zaměstnanců. Toto usnesení stalo se řádným způsobem, nebylo nikým naříkáno a bylo mezitím také zsk-í schváleno. Zsk neměla žádných důvodů schválení odepříti, poněvadž zpětné přeložení obecních zaměstnanců do skupin odpovídajících jedině jejich předběžnému vzdělání, jak je st-li žádáno, není v dotčených zákonných ustanoveních odůvodněno; ani § 19 zák. č. 394/22 ani nový požitkový zákon nemají takové zpětné přeložení na mysli, nýbrž sledují pouze schematickou úpravu podle jednotlivých kategorií.
O stížnostech podaných na toto rozhodnutí uvážil nss takto:
Jádrem dnešního sporu jest otázka, zdali žal. zsk byla povinna přistoupiti k věcnému řešení námitek odvolání, jež dnešní st-lé: vznesli proti preliminování služ. požitků obecních zaměstnanců v obecním rozpočtu na rok 1927. Žal. úřad odepřel tak učiniti, a to poukazem na právní moc usnesení obecního zastupitelstva ze 16. prosince 1926. — — —
St-lé uplatňují především zcela všeobecně, že v řízení odvolacím o obecním rozpočtu není odvolací úřad oprávněn odkázati na právní moc usnesení obecního zastupitelstva, ježto by tím bylo zmařeno právo odvolací, které je poplatníkům a voličům v § 6 obec. fin. novely vyhraženo. Pokud chce tím stížnost říci, že u příležitosti stanovení ob. rozpočtu lze bráti v odpor šmahem všeliká usnesení, která tvoří základ jednotlivých položek rozpočtových, a že lze takto uvésti znovu na přetřes zákonnost a účelnost opatření obecním zastupitelstvem kdykoli usnesených — a takové je patrně právní stanovisko st-lů — nelze stížnosti přisvědčiti.
Obecní rozpočet je hospodářský plán obce pro určitý správní rok. Sluší proto do něho vložiti především ony potřebové položky, které se zakládají na právních titulech a právních aktech již existujících. Existuje-li již pravoplatné usnesení obecního zastupitelstva, jehož provedení má v obecním rozpočtu dojíti výrazu, lze cestou odvolání ve smyslu § 6 obec. fin. novely brojiti pouze proti tomu, jakým způsobem byla příslušná položka preliminována, nikoliv však proti tomu, že byla preliminována. Neboť již podle § 90 obec .zříz. přísluší každému poplatníku a nyní patrně i každému voliči právo, odvolati se z každého usnesení obecního zastupitelstva hospodářské povahy a podle § 2 novely k obec. zříz. č. 76/1919 je veř. vyhlašováním schůzí obecního zastupitelstva a jejího programu zabezpečena možnost, aby odvolání taková podána byla včas, i když veř. vyhláška usnesení není předepsána.
Již z toho, že tento opravný prostředek je vázán na propadnou lhůtu, je zřejmo, že usnesení obecního zastupitelstva, které zůstalo nenaříkáno, nemůže co do svého obsahu býti po uplynutí této lhůty a to ani při příležitosti jeho budžetního provedení při stanovení obecního rozpočtu bráno v odpor. Usnesení obecního zastupitelstva, která nebyla včas naříkána, nabudou tudíž vůči poplatníkům právní moci a stávají se nenaříkatetelným podkladem pro stanovení příslušných položek rozpočtových.
St-lé namítají ovšem, že usnesení obecního zastupitelstva ze 16. prosince 1926, na jehož právní moc žal. úřad odkázal, obsahuje pouze zásadní zmocnění obecní rady, aby převedla obecní zaměstnance do nových platů podle § 212 plat. zák. č. 103/26. Kdyby tomu tak vskutku bylo, slušelo by ovšem stížnosti dáti za pravdu, neboť usnesení tohoto obsahu neobsahovalo by žádné věcné disposice o způsobu převedení. Než zmíněné usnesení obsahuje v pravdě ještě konkretní pokyn, podle něhož obecní rada převádějíc obecní zaměstnance do nových platů, má se říditi zásadou, že úředníky a zřízence jest považovati za jmenované do oné hodn. třídy, pokud se týče do oné stupnice, které dosáhli dne 1. ledna 1926 na základě časového postupu při započtení služ. doby ztrávené u obce a 2,5 vál. let. V tomto směru obsahuje tudíž uvedené usnesení věcnou direktivu, která je schopna vejíti proti poplatníkům a tudíž i proti dnešním st-lům v právní moc. Byla proto žal. zsk oprávněna odkázati na právní moc usnesení obecního zastupitelstva ze 16. prosince 1926, zvláště když st-lé netvrdí, že toto usnesení vzali včas v odpor. — — — — — —

Citace:

č. 7520. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1928, svazek/ročník 10/2, s. 226-228.