Č. 7536.

Cesty. — Řízení správní (Slovensko): Je podstatnou vadou řízení, rozhodne-li úřad o povinnosti obce přispěti k udržovacím nákladům státní silnice probíhající územím obce, aniž dříve slyšel obec.
(Nález ze dne 10. listopadu 1928 č. 15007/27.)
Věc: Město B. proti župnímu úřadu ve Zvolenu o příspěvek k nákladům na státní silnici.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Nař. rozhodnutím stanovil žal. úřad na základě § 7 zák. čl. I:1890 a nařízení býv. uher. min. obch. č. 15322/1892 (úprava II) roční příspěvek stěžující si obce k nákladům spojeným s udržováním úseku státní silnice Budapešť—Báňská Bystřice—Krakov, probíhajícího vnitřním územím stěžující si obce, částkou 5736 Kč 20 h — počínajíc od 1. ledna 1926 — a uložil obci zaplatiti jménem tohoto příspěvku za léta 1926 a 1927 úhrnnou částku 11472 Kč 40 h. V důvodech nař. rozhodnutí se uvádí: Ve smyslu § 7 zák. čl. I:1890 resp. nař. č. 15322/1892 bylo techn. oddělením okr. úřadu v B. zjištěno: a) že rozdíl udržovacího nákladu průchodního úseku a úseku probíhajícího vnějším územím obce činí na 1 km 3956 Kč, b) že délka průchodního úseku činí 1450 km (»km 125288—126038 a km 127220—127920«); příspěvek bylo tedy stanovit částkou 5736 Kč 20 h = »3956 Kč × 1450 km«.
O stížnosti na toto rozhodnutí uvážil nss takto:
Stížnost vytýká především jako vadu řízení, že žal. úřad stanovil zmíněný příspěvek bez slyšení stěžující si obce, přes to, že v odst. 3 § 7 zák. čl. I:1890 jest předepsáno slyšeti interesenty. Tuto výtku vadnosti řízení shledal soud důvodnou.
Jak jde zcela nepochybně na jevo z ustanovení odst. 3 § 7 zák. čl. I:1890, dlužno před rozhodnutím o příspěvku obce k nákladům spojeným s udržováním onoho úseku státní silnice, který probíhá vnitřním územím obce, slyšeti zájemníky a po případě provésti šetření na místě samém. V tomto zákonném ustanovení došla tedy zřejmě výrazu zásada slyšení stran v řízení upraveném v § 7 cit. zák. K stranám toho řízení patří zcela nepochybně také obec, jejímž územím probíhá dotčený úsek státní silnice. Toto ustanovení sleduje zřejmě účel poskytnouti dotčené obci ve správním řízení příležitost k součinnosti při zjištění všech oněch okolností a poměrů, které jsou podle ustanovení odst. 1 a 2 § 7 zák. čl. I:1890, resp. podle předpisů obsažených v úpravě II, připojené k nař. býv. uher. min. obch. č. 15322/1892 (Rendeletek Tára č. 57 ex 1892), zejména v bodech 2, 3 a 7 této úpravy, rozhodné jednak pro výrok úřadu o zásadní povinnosti obce nésti tento příspěvek, a jednak pro výrok úřadu o výši tohoto příspěvku. Ze zásady slyšení stran, vyslovené v odst. 3 § 7 cit. zák. plyne dále, že, zamýšlí-li úřad své rozhodnutí o příspěvku obce opříti o nějaká úřední data, zejména data týkající se délky úseku státní silnice probíhajícího vnitřním územím obce, a délky úseků státní silnice, jež probíhají vnějším územím obce, a dále o data týkající se výše nákladů spojených s udržováním úseku státní silnice probíhajícího vnitřním územím obce, a nákladů spojených s udržováním úseků této silnice, jež probíhají vnějším územím obce, jest povinen také tato úřední data před vydáním svého rozhodnutí obci sděliti a poskytnouti jí tak příležitost zaujmouti stanovisko k těmto úředním údajům, které mají tvořiti podklad pro jeho rozhodnutí.
V daném případě nezachoval však žal. úřad postupu předepsaného výslovným ustanovením odst. 3 § 7 zák. čl. I:1890, nýbrž stanovil příspěvek, aniž vůbec slyšel stěžující si obec. Toto opomenutí zakládá však, jak stížnost právem vytýká, podstatnou vadu řízení, která jednak znemožnila straně účinnou obranu jak v řízení správním, tak i ve stížnosti podané k nss-u a jednak zabránila tomuto soudu, přezkoumati zákonitost nař. rozhodnutí a posouditi důvodnost dalších námitek stížnosti, v nichž st-lka brojí věcně jak proti zásadní povinnosti platiti zmíněný příspěvek, tak i proti výši tohoto příspěvku, kteréžto námitky nemohla st-lka uplatňovati v řízení správním, když jí žal. úřad před vydáním nař. rozhodnutí neposkytl vůbec příležitosti, aby mohla vystoupiti v tomto řízení jako strana.

Citace:

č. 7536. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1928, svazek/ročník 10/2, s. 258-259.