Č. 7418.

Zaměstnanci veřejní. — Školství: * Inspektor živn. škol pokračovacích, který byl jmenován ředitelem státní průmyslové školy bez dosazení na určitou školu, nemá nároku na funkční služné podle platového zákona č. 103/1926.
(Nález ze dne 15. září 1928 č. 1302/27.)
Věc: Ing. Jiří Z. v Praze proti ministerstvu školství a národní osvěty o zachování funkčního přídavku při převodu do nových platů.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-l byl jako profesor státní průmyslové školy dekretem býv. min. veř. prací ze 4. července 1913 jmenován inspektorem živn. škol pokračovacích obv. IX. se sídlem v Praze. Dekretem min. škol. z 8. října 1919 byl s platností ode dne 1. září 1919 jmenován »ředitelem státní průmyslové školy v VII. hodn. třídě ve stavu státních škol průmyslových« a byla zsp v Praze poukázána, aby mu kromě služ. platu, drah. přídavku, akt. přídavku a dosavadního osobního přídavku vyplácela roční, do výslužby nezapočítatelný přídavek funkční po 1800 Kč, při čemž se paušály, které náležejí st-li jakožto inspektoru, nemění. Dekretem presidenta republiky z 31. května 1922 byl st-l (»pan Jiří Z., inspektor živn. škol. pokračovacích na S.«) povýšen do VI. třídy hodn. ad personam. — Výnosem min. škol. z 8. července 1926 byl st-l převeden do nových požitků podle plat. zák. č. 103/26, při čemž mu dnem 1. ledna 1926 bylo přiznáno roční služné 39600 Kč s dodatkem, že st-l může proti tomuto opatření podle § 151 odst. 1. uvedeného zák. do 15 dnů, počínajíc dnem, následujícím po dni dodání výnosu, podati námitky. — St-l podal námitky v ten rozum, že činí nárok na přiznání funkčního služného jakožto ředitel státní školy průmyslové.
Min. školství zamítlo nař. výnosem námitky st-lovy z těchto důvodů: Podle § 181 odst. 1. plat. zák. obdrží při převodu funkční služné jen ti profesoři a učitelé, kteří jsou ustanoveni na místech, zařaděných do stupnic funkčního služného (§ 75); z ustanovení § 75 plat. zák. v souvislosti s ustanovením § 66 vyplývá, že nárok na funkční služné mají jen ti ředitelé (resp. přednostové odboru na státních školách průmyslových), kteří byli ustanoveni na služ. místech, jež byla systemisována jakožto služební místa, s nimiž jest spojeno funkční služné. Vzhledem k tomu, že st-l nezastává takového místa, nýbrž je jakožto inspektor živn. škol pokrač. ustanoven na systemisovaném místě inspektora jmenovaných škol, nepřísluší mu nárok na funkční služné. Na věci nic ne- mění, že byl jmenován ředitelem státní průmyslové školy, ježto jest pro přiznání nároku na funkční služné rozhodující jen ta okolnost, zdali st-l zastává služ. místo, s nímž jest spojeno funkční služné čili nic. Pro tento názor svědčí též název »funkční« služné, t. j. za funkci ředitele, resp. přednosty odboru na stát. školách prům., nemůže tudíž míti nárok na toto služné ten, kdo tuto funkci nevykonává.
Rozhoduje o stížnosti, řídil se nss těmito úvahami:
Podle (1) odstavce § 181 plat. zák. č. 103/26 obdrží funkční služné profesoři a učitelé, kteří jsou ustanoveni na místech zařáděných do stupnic funkčního služného (§ 75). Podle (1) odstavce § 75 ředitelé škol uvedených v § 66 a přednostové odboru na státních průmyslových školách obdrží kromě základního služného, které jim přísluší jako profesorům neb učitelům, ještě funkční služné, které se stanoví v ročních částkách na základě stupnic I., II. a III., z nichž každá obsahuje stupně a, b, c, i d. Podle (2.) odstavce tohoto § provede se vl. nařízením zařadění míst ředitelů a zařádění míst přednostů odboru na státních průmyslových školách do stupnic funkčního služného; při tom buďtež zásadně zařaděna do I. stupnice funkčního služného místa ředitelů vyšších průmyslových škol a ústavů jim na roven postavených, jakož i vyšších zemědělských škol, do II. stupnice funkč. služného místa ředitelů středních škol a učitelských ústavů, ředitelů obch. akademií, ostatních průmysl, škol atd. atd.; je-li to odůvodněno zvláštními okolnostmi a rozsahem ústavu, mohou býti u jednotlivých ústavů stanoveny úchylky. V § 66 jsou pak (viz (1.) bod § 75) uvedeny tyto ústavy: střední školy, učitelské ústavy, umělecko-průmyslové školy, hudební konservatoře, obchodní školy, průmyslové školy atd. Posléze sluší míti na zřeteli, že podle odstavce (1.) § 196 služební příjmy novým plat. zákonem nově stanovené nastupují na místo všech dosavadních stálých služ. požitků (služné, místní přídavek, funkční přídavek, jednotný drah. přídavek, přídavek na děti atd.) a jiných na základě zákona, vl. nař. neb usnesení vlády povolených, jakož i všech individuálně zaměstnanci udělených osobních přídavků. Podle odstavce (3.) pak, pokud by služ. plat, příslušející zaměstnanci podle tohoto zák. spolu s osobním přídavkem podle § 171, s přídavkem na děti, případně s doplňovacími přídavky (§§ 192 až 194) a s přídavky, které se podle tohoto zák. ponechávají, byl po srážce pens. příspěvku menší nežli úhrn služ. požitků uvedených v odstavci (1) po srážce pens. příspěvku v den účinnosti zák., obdrží zaměstnanec vyrovnávací přídavek ve výši rozdílu mezi obojími požitky.
Z uvedeného stavu zákonného plyne jednak, že při převodu do požitků podle nového plat. zákona nastupují na místo dosavadních požitků požitky jen po rozumu zák. nového a přesně v jeho mezích, toliko s případným přídavkem vyrovnávacím, o nějž však nejde v tomto případu. Jednak je zřejmo, že t. zv. funkční služné přísluší, pokud jde o ředitele stát. škol průmysl. a to v určité stupnici, takovým ředitelům a tou stupnicí, jak bylo určeno pro konkrétní školu, na níž působí. Ježto, jak vychází z uvedeného skutkového stavu, st-l nebyl ředitelem na konkrétní škole průmyslové, nýbrž byl jen inspektorem živn. škol. pokrač. a zároveň ředitelem stát. školy průmysl, bez dosazení na určitou školu, nepříslušel st-li nárok, aby mu při převodu do nových platů bylo přiznáno též funkční služné. Žal. úřad tedy právem st-li z důvodu, že není ustanoven ředitelem na určité stát. škole průmysl., pro kteréžto služ. místo by bylo určeno funkční služné »místo systemisované jakožto atd.« určité stupnice, odepřel poskytovati funkční služné.
Poněvadž tedy úřad svého zamítavého stanoviska nezakládá na názoru, že st-l nebyl ustanoven na místě ve stavu stát. škol průmysl. vůbec systemisovaném, nelze přiznati významu vývodům stížnosti, jimiž snaží se st-l s různých hledisek dolíčiti, že byl dekretem z 8. října 1919 jmenován na systemisované místo ve stavu stát. škol průmysl., neboť tyto vývody nejsou stížním bodem, čelícím obsahu nař. rozhodnutí (§ 18 zák. o ss).
Stížnost dále uplatňuje, že měl st-l před převodem do nových požitků funkční přídavek určité výše, jehož požitek tvoří pro něho nabyté právo, kteréhož mu nový platový zákon neodňal, nýbrž že podle tohoto zák. za funkční přídavek nastoupilo funkční služné. Tato námitka jest bezdůvodnou. Především jest tvrzení st-lovo, že po rozumu platového zákona funkční služné má nastupovali za dosavadní funkční přídavek, zcela libovolné, neníť pro ně v novém plat. zákoně nejmenšího podkladu. Pokud pak stížnost tvrdí, že nový plat. zákon chtěl prý zachovati zaměstnanci některý dosavadní druh jeho požitků, činí tak ve zřejmém rozporu se zněním zákona, po jehož rozumu (§ 196) nastupují výhradně požitky vytčené jen v novém zákoně platovém.
Posléze stížnost namítá, že úřad tím, že odepřel st-li přiznati funkční služné, porušil předpisy §§ 2 a 3 vl. nař. ze 7. července 1926 č. 115 Sb. Než ani tuto námitku neuznal nss důvodnou, neboť ze žádného z těchto předpisů nelze právem dovozovati, jak se stížnost snaží, že by bylo zavedeno funkční služné i pro zaměstnance, kteří byli kdys jmenováni řediteli stát. škol. průmysl. bez dosazení na určitou školu; z §§ 1 až 3 cit. vl. nař. plyne v opak, že funkčního služného požívají — nehledě k přednostům odborů na stát. průmysl. školách — jen ředitelé, kteří jsou dosazeni na taková služ. místa, která jsou předpisy těmi zařaděna do určité stupnice funkč. služného.

Citace:

č. 7418. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1928, svazek/ročník 10/2, s. 10-12.