Č. 7432.Samospráva obecní (Čechy): I. * Obecní starosta, jenž byl dle § 100, odst. 2 česk. obec. zříz. s úřadu sesazen, nemůže v tomto období volebním býti za starostu znovu volen. — II. Sesazení obecního starosty s úřadu podle podle § 100, odst. 2. obec. zříz. má povahu disciplinárního trestu.(Nález ze dne 24. září 1928 č. 3064/27.)Věc: Hynek B. v L. proti zemské správě politické v Praze o volbu starosty obce.Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.Důvody: Min. vnitra zamítlo výnosem z 13. července 1926 po dohodě se zsv-em v Praze odvolání st-lovo z výměru zsp-é v Praze ze 4. března 1925, jímž tato v souhlase s osk-í v Dobřanech podle § 100 ob. zříz. sesadila st-le s úřadu starosty obce L., ježto se dopustil hrubého porušení svých povinností.Při doplňovací volbě starosty, dvou náměstků a ostatních členů obecní rady, jež následkem tohoto rozhodnutí stala se nutnou a jež vykonána dne 22. srpna 1926, zvolen st-l opětně starostou obce. — K podaným námitkám zrušila zsp nař. rozhodnutím volbu tu v základě § 67 řádu volení v obcích, nařídila vykonání volby nové a současně vyslovila, že st-l nemůže až do 8. října 1927 býti volen za starostu obce L.Jednaje o stížnosti do rozhodnutí toho podané, vycházel nss z těchto úvah:St-l vytýká, že sesazením s úřadu starosty obce nestal se tento nevolitelným na touž funkci, neboť nevolitelnost taková není vyslovena ani v zákoně, ani v onom úředním rozhodnutí, jímž byl úřadu svého zbaven, naopak má prý toto zbavení jedině ten účinek, že býv. starosta musí se podrobiti nové volbě, při níž však členové ob. zastupitelstva mají právo, mají-li k němu i nadále důvěru, jej za starostu znovu zvoliti.Tento právní názor st-lův spočívá však na zásadním omylu co do výkladu právní povahy úředního aktu dle § 100. odst. 2. ob. zř. Názor ten byl by snad správným tenkráte, kdyby tento úřední akt byl pouhým adm. opatřením, jímž úřad zbavuje starostu, resp. člena obecní rady jeho funkce proto, že pozbyl důvěry u svých voličů, t. j. u členů obecního zastupitelstva, kteří nemají možnost sami volbu jeho odvolati. Avšak tento úřední výrok takovou povahu nemá. Jak z nadpisu § 100 ob. zř. a také z ustanovení jeho 1. odstavce vyplývá, jde tu o výrok disciplinární, při němž se disc. trest sesazení ukládá zcela objektivně pro porušení povinností tam vytčených a bez ohledu na to, zda snad členové ob. zastupitelstva, resp. jejich většina přes takovéto porušení úředních povinností k disciplinovanému důvěru má či nemá. Pak ovšem plyne z povahy disc. trestu sesazení, že potrestaný nemá snad býti zbaven své funkce jen na tak dlouho, dokud jeho voličové ho opět nezvolí, nýbrž že nadále nemá vůbec funkci takovou zastávati. Jak dlouho má toto »nadále« trvati, o tom mohl býti spor jedině v tom smyslu, zda jest tím vyslovena nevolitelnost člena obecního zastupitelstva ve funkci člena obecní rady jen na dobu vol. období, na něž byl zvolen, či na dobu delší. Prv uvedená hranice jest však minimální, jakou z povahy disc. trestu lze připustiti a nevolitelnost na tuto dobu je již obsažena v disc. výroku sesazovacím, aniž by bylo třeba, aby tam výslovně byla deklarována. Že nelze připustiti, aby sesazený funkcionář mohl v témže období býti opětně zvolen, to plyne také z úvahy, že takovéto opětné zvolení bylo by v podstatě zmařením účinku dozorčího opatření úředního, učiněného na ochranu zájmů veřejných.Těmito úvahami jest však vyvrácena nejen námitka proti zrušení volby, nýbrž i proti dalšímu výroku, že st-l až do 8. října 1927, t. j. až do uplynutí běžného volebního období za starostu obce L. volen býti nemůže, neboť, byl-li důsledek tento obsažen již v aktu sesazovacím, pak nelze spatřovati nezákonnost v tom, jestliže žal. úřad tento již pravoplatně vyslovený důsledek znovu opakoval.