Č. 7529.

Dávka z přepychových bytů: Od dávky jest osvobozen pokoj v bytě profesora střední školy, zařízený psacím stolem a knihovnou, kterého se nepoužívá jako ložnice, ale k přípravě na vyučování a k opravě domácích prací, třebas pokoj ten slouží též k účelům obývacím.
(Nález ze dne 6. listopadu 1928 č. 29645.)
Věc: Městská obec T. proti okresní správní komisi v T. o dávku z přepychových bytů.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Kamile B., profesorce gymnasia v T., byla platebním rozkazem z 25. září 1925 pro r. 1924 a 1925 předepsána dávka z přepychových bytů po 500 Kč za dvě přebytečné obytné místnosti. — Odvolání městské zastupitelstvo zamítlo. — Dalšímu odvolání žal. úřad vyhověl a rozhodnul, že dávce podléhá pouze jeden pokoj a tudíž dávka činí pouze 200 Kč ročně. — — — — O stížnosti uvážil nss takto:
Spor se točí o to, zda jedna místnost bytu Kamily B., zařízená jako pracovna, spadá pod ustanovení § 1 odst. 3 lit. d) dávk. prav. a zda tedy je od dávky osvobozena či nikoliv. Žal. úřad k otázce té přisvědčil, pokládaje ji za místnost, ve které Kamila B. vědecky pracuje a jíž užívá výhradně k účelům svého povolání. Stížnost připouští, že pokoj ten jest zařízen psacím stolem, knihovnou a regálem na knihy, také že není ho používáno jako ložnice, jakož i že jest ho používáno k pracem, patřícím k povolání Kamily B., totiž k přípravě na vyučování a k opravě domácích prací, namítá však, že práce Kamilou B. konané nejsou pracemi vědeckými, dále že není místnosti té užíváno výhradně jako pracovny, kterou jest pro zúčastněnou stranu ústav, na němž vyučuje, nýbrž v podstatě jako místnosti obytné, konečně že zařízení místnosti psacím stolem a knihovnou není ještě důkazem, že místnost ta slouží výhradně jako pracovna.
Co se týče první námitky, přehlíží stížnost, že nař. rozhodnutí sice kvalifikuje uvedené práce Kamily B. jako práce vědecké, že však při tom klade také důraz na to, že práce ony spadají do výkonu povolání Kamily B. jako profesorky. Je-li tomu tak, což i stížnost sama připouští, není okolnost, zda práce konané Kamilou B. jsou pracemi vědeckými či nikoliv, pro posouzeni kvalifikace sporné místnosti ve smyslu § 1, 3. odst. lit. d) dávk. prav. rozhodnou, jak tomu nasvědčuje samo znění pravidel, která pro kvalifikaci prostorů dle cit. ustanovení kladou důraz na to, aby prostory bylo užíváno k účelům povolání, uvádějíce pouze příkladmo místnosti takové podle různých druhů povolání.
Co se týče dalších námitek, sluší uvážiti, že podle § 1 odst. 3 lit. d) rozhoduje jedině, zda té které místnosti podle jejího určení výhradně se užívá k účelům živnosti nebo povolání. Není tedy podmínkou osvobození od dávky, že uživatel místnosti svou živnost nebo své povolání vykonává výhradně v této místnosti. I ten, kdo vykonává své povolání také na jiném místě — v daném případě zúčastněná strana na ústavě, kde vyučuje — požívá osvobození ohledně místnosti svého bytu, kde vedle toho své povolání vykonává, pokud oné místnosti výhradně používá k tomuto účelu. Důvodem osvobození je tu okolnost, že je nucen právě za účelem výkonu svého povolání míti také v bytě zvláštní místnost k tomuto účelu určenou.
Že sporná místnost je zařízena jako pracovna pro výkon povolání zúčastněné strany, stížnost nepopírá. Netvrdí také, že by tam bylo nějaké zařízení svědčící tomu, že jí zúčastněná strana používá také k účelům jiným, ani neprokazuje, že se tak skutečně děje. Okolnost, že sporná místnost poskytuje podle svého zařízení také možnost, v ní bydleti, je pouhým důsledkem povahy povolání držitele místnosti jako pracovníka duševního a osvobození od dávky nevylučuje.
Jestliže za takového stavu věci dospěl žal. úřad k úsudku, že oné třetí místnosti, určené Kamilou B. k výkonu jejího povolání, skutečně výhradně k účelu tomu je používáno a důsledkem toho vyslovil, že místnost ona podle § 1, odst. 3 lit. d) dávk. prav. dávce nepodléhá, nelze shledati, že by úsudek ten byl vadný nebo že by odporoval zákonu.

Citace:

č. 7529. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1928, svazek/ročník 10/2, s. 243-244.