Č. 7530.

Stavební právo. — Řízení před nss-em: I. * Porušení práv sousedských, která nebyla při komisi stavební uplatněna a tudíž preklusí zanikla, nelze uplatňovati stížností na nss ani tehdy, když stavební úřady uvážily okolnosti, které byly z důvodu práva sousedského proti stavbě namítány opožděně. — II. O omezeních při stavbě stodol z důvodů požárních.
(Nález ze dne 7. listopadu 1928 č. 29688.)
Věc: Marie P. a Jaroslav P. v J. (adv. Dr. Jos. Myslivec z Prahy) proti zemskému správnímu výboru v Praze (za zúč. Josefa R. v J. adv. Dr. Kar. Karas z Unhoště) o povolení ke stavbě stodoly.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: K žádosti Josefa R. v J. o povolení stavby stodoly konána stavební komise, k níž byla st-lka Marie P. jako vlastnice sousedního domu v J. pozvána s upozorněním, že sousedé a zájemníci mohou při komisi samé činiti námitky, mají-li jaké, jinak bude dáno žádané povolení bez ohledu k námitkám později podaným. — Podle protokolu o této komisi namítala při ní st-lka Marie P., že novostavba stodoly je nepřípustná v ohledu požárním, poněvadž by její obytné stavení bylo vydáno nebezpečí požáru a že by se ve stodole zdržovalo mnoho myší, které by se provrtávaly i do jejího stavení. Komisionelní protokol st-lka nepodepsala. Na to učinila st-lka Marie P. na stav. úřad podání, v němž uvedla, že sice ohlásila svoje námitky proti řečené stavbě, projektované v bezprostřední blízkosti jejího stavení, při komis, jednání, a že tyto námitky byly protokolárně poznamenány, ale že pro větší jistotu podává námitky ještě písemně. Kromě nepřípustnosti stavby z důvodů požární policie a ohrožení domácnosti myšmi, uplatňovala v písemných námitkách proti stavbě ještě důvody policie zdravotní, poněvadž by novostavbou byl odňat obytnému stavení st-lčinu volný přístup vzduchu a světla, dále vytýkala, že by stavba stodoly do ulice zohyzďovala vzhled obce, a konečně, že stavebník má jinde na svém pozemku vhodnější místo pro postavení stodoly.
Obecní rada udělila Josefu R. stav. povolení s modalitami, že štít stodoly k majetku Marie P. bude nejméně 1 m vzdálen od jejího majetku, že stavebník zřídí při zdi Marie P. v prostoru mezi oběma staveními dlážděný rigol, který bude povinen v dobrém stavu a čistotě udržovati a v zimě navátý sníh z něho odstraňovati. Námitky Marie P. zamítla obecní rada pro jejich bezdůvodnost. Odvolání podané Marií P. osk v U. nevyhověla, poněvadž stavba stodoly odpovídá podmínkám v § 94 stav. ř. vytčeným a podmínkami stav. povolení bylo vyhověno obavám odvolatelčiným v ohledu zdravotním. Námitky z důvodu krasochuti uznány bezpodstatnými vzhledem k jednoduchým poměrům venkovským. Marie P. podala další odvolání zsv-u, který se pokusil odstraniti spor narovnáním mezi stavebníkem a odvolatelem, k němuž také došlo dne 2. května 1926. Když však Marie P. podáním z 29. července 1926 prohlásila, že k narovnání přistoupila následkem mylných předpokladů a žádala o meritorní vyřízení svého odvolání, zamítl zsv v Praze nař. rozhodnutím odvolání z důvodů rozhodnutí osk.
Jednaje o stížnosti do tohoto rozhodnutí podané, dal se nss vésti těmito úvahami: — — —
Podle stavu spisů vznesla st-lka Marie P. při stav. komisi toliko dvě námitky, 1. že novostavbou stodoly bude její majetek (sousední dům) vážně ohrožen požárním nebezpečenstvím, 2. že v projektované stodole bude se zdržovali množství myší, jimiž bude majetek st-lčin ohrožován. Jiných námitek při stav. komisi nevznesla, ačkoli v pozvání ke komisi z 9. září 1925 byla řádně a v plné shodě s ustanovením § 35 stav. řádu upozorněna, že všecky námitky sluší přednésti při komisi stavební, ježto jinak bude rozhodnuto bez ohledu k jejím námitkám mimo komisi snad podaným. Správnost obsahu protokolu st-lka nepopřela a ačkoli odepřela jeho podpis, v podání z 10. září 1925 výslovně doznala, že její námitky proti projektu byly protokolárně zaznamenány.
Podle zásady koncentrační, jíž konsensní řízení stavební je podle cit. již § 35 čes. staveb. řádu ovládáno, je soused s námitkami, jichž při komisi nepřednesl, prekludován a nemůže jich tedy na příště již žádným procesním prostředkem uplatňovati. Ježto pak stížnost, kterou zákon o ss poskytuje, je procesním prostředkem na ochranu subj. práv st-lů, prekludovaná práva však žádné procesní ochrany nepožívají, nemohl se nss zabývati námitkami, jimiž st-lé uplatňují případná sousedská práva dotčená tvrzenými zdravotními a estetickými závadami projektované stodoly. Totéž platí o námitce, že stavebník má na svém pozemku jiné pro stavbu stodoly vhodné místo. Neboť námitky tyto nebyly vzneseny v řízení komisionelním a nelze jich tedy ve stížnosti k nss-u podané uplatňovati, i kdyby vůbec bylo možno uznati, že námitkami těmito uplatňují se skutečná práva sousedská. Bylo proto uvedené námitky odmítnouti pro jejich nepřípustnost.
Nss mohl své kognici podrobiti jen onen bod stížnosti, který se obrací proti tomu, že žal. úřad zamítl námitky v ohledu požárně-policejním, které st-lka při stav. komisi vznesla. Stížnost dovolává se v té příčině ustanovení § 94 čes. stav. řádu. Zákon zde stanoví, že stodoly a sýpky mají se zpravidla stavěti z plného zdiva, že při větší délce mají býti přehraženy zdmi až nad střechu vyvedenými a že mají býti způsobem před ohněm bezpečným kryty. Jen nestavějí-li se tímto způsobem, mají býti umístěny mimo osadu. Mimo to je v odst. 3. zcela všeobecně předepsáno, že průvětrné otvory na stranách hraničících na sousední budovy nebo na jejich dvory se nedovolují.
Lze připustiti, že dovolávaje se tohoto ustanovení, uplatňuje soused právo sousedské. Avšak žal. úřad konstatoval, že povolená stavba stodoly předpisům § 94 stav. řádu vyhovuje. Stížnost toho nepopírá, tvrdí však, že i tak je stodola požárně nebezpečna, a to následkem vzájemné polohy této stodoly a domu st-lů, což tito snaží se rozličnými skutečnostmi dovoditi.
Než stížnost přehlíží, že omezení, která zákon stavebníku ukládá, nemohou býti rozšiřována. Uznává-li zákon určité opatrnosti v požárním ohledu za dostatečné, nemůže je úřad uznati nedostatečnými a ukládati stavebníku omezení dále sahající, jež v zákoně nemají základu. Není tedy možno stížnost, která se zákonnými opatrnostmi nechce spokojiti, uznati důvodnou. — — — —

Citace:

č. 7530. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1928, svazek/ročník 10/2, s. 245-247.