Č. 7448.

Chudinství. — Řízení správní (Čechy): * Samosprávné úřady nejsou kompetentní rozhodovati o nárocích třetích osob, vznesených na domovskou obec z důvodu, že poskytly zaopatření chudému příslušníku.
(Nález ze dne 1. října 1928 č. 1708.)
Prejudikatura: Boh. A 7323/28.
Věc: Městská obec P. proti zemskému správnímu výboru v Praze o chudinskou podporu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: »Odbor příznivců a rodičů dětí hluchoněmých při okr. péči o mládež« v P. žádal od obce p-cké, dovolávaje se předpisu §§ 11 odst. 2, 12 odst. 2 a 13 odst. 2 čes. zem. zák. ze 3. prosince 1868 č. 59 z. z., aby mu nahradila výlohy spojené s ošetřováním hluchoněmé Milady B. v jeho ústavě v P. Měst. rada v P. popřela povinnost obce k této náhradě; odvolání »odboru« bylo usnesením měst. zastupitelstva a dále rozhodnutím osk z 23. července 1927 zamítnuto z důvodu, že příbuzní, jež podle chudinského zák. mají o chudého míti péči, mohou nésti náklad na výchovu Milady B.
K dalšímu odvolání zrušil zsv v Praze rozhodnutí osk vzhledem k odst. 1 § 13 chud. zák. jako nezákonné a uznal právem, že dom. obec P. je povinna od 1. září 1926 přispívati na výchovu shora jmenované chudé své příslušnice částkou 285 Kč měsíčně potud, pokud tato bude na vychování v ústavě hluchoněmých v P. Dom. obec má ovšem dle § 23 zák. dom. a § 9 zák. chud. vůči rodičům shora jmenované právo postihu.
O stížnosti, vytýkající, že nárok »odboru příznivců a rodičů dětí hluchoněmých při okr. péči o mládež« v P. není veřejnoprávní povahy a že tudíž žal. úřad o něm nemohl rozhodovati, poněvadž rozhodování o nárocích soukromoprávních přísluší řádným soudům, nss uvážil:
Podle § 44 dom. zák. ze 3. prosince 1863 č. 105 ř. z. a § 35 česk. chudinského zák. ze 3. prosince 1868 č. 59 z. z. přísluší úřadům samosprávným rozhodovati o nárocích z titulu chudinského zaopatření vůči dom. obci jen tehdy, vznáší-li buď chudý sám, o jehož zaopatření jde, neb jeho zástupce vůči dom. obci nárok na chud. zaopatření. O takový případ však tu nejde, ježto zde neuplatňuje vůči dom. obci nárok na chud. zaopatření ani příslušník obce sám, ani jeho zákonný zástupce nebo zmocněnec — neboť v adm. řízení nevystupoval »Odbor« ani jako zmocněnec Milady B. nebo jejího otce. Nárok vznesený »odborem« vůči stěžující si obci nelze posouditi jinak, než jako nárok soukromé osoby třetí z titulu, že tato učinila na místě dom. obce na příslušníka této obce náklad, ke kterému by podle zákona byla povinna obec tato sama. K rozhodování o takovémto nároku nebyl však zsv příslušným a bylo proto jeho rozhodnutí zrušiti dle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 7448. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1928, svazek/ročník 10/2, s. 78-79.