Č. 7507.Učitelstvo. — Zaměstnanci veřejní: Učitel (státní zaměstnanec) nemá právního nároku na kladné vyřízení restrikční žádosti podle §§ 9 až 11 zák. č. 286/24.(Nález ze dne 27. října 1928 č. 28757.)Věc: Božena K. v Č. (adv. Dr. Frt. Švec z Čes. Budějovic) proti ministerstvu školství a národní osvěty (min. kom. Dr. Jan Brabec) o pensionování aneb poskytnutí odbytného cestou restrikce.Výrok: Stížnost zamítá se jako bezdůvodná.Důvody: Nař. výnosem zamítlo žal. min. žádost st-lky, učitelky odborné školy pro žen. povolání v Č. za odbytné či pensionování podle ustanovení §§ 9—12 zák. č. 286/24, a to z důvodu, že účinnost ustanovení cit. paragrafů jest podle § 15, 1 téhož zák. vázána pro léta, po roce 1925 jdoucí, na stanovení lhůt vládou k podání písemných přihlášek; což se pro rok 1926 dosud nestalo.O stížnosti nss uvážil:Stížnost jednak brojí proti právnímu názoru nař. rozhodnutí, že nárok st-lkou uplatňovaný jest podmíněn stanovením lhůt pro jeho přihlášku vl. nařízením, k němuž pro rok 1926 dosud nedošlo, jednak in eventum vytýká, že úřad měl st-lce přihlášku, již uznal za předčasnou, vrátiti anebo rozhodnutí o ní odložiti. Než restrikční zákon č. 286/24 podle znění ustanovení § 9, 10 i 11 nepříznivá zaměstnanci právního nároku na dobrovolný odchod z činné služby a na výhody s ním spojené, nýbrž zůstavuje zcela úvaze státní správy, chce-li vyhověti žádosti zaměstnancově o přeložení do trvalé výslužby, jak patrno zejména z toho, že zákon v §§ 9—11 používá výrazu »může« (scil. státní správa). Z toho plyne, že ať motivovaným či nemotivovaným odepřením takové žádosti nedotýká se úřad nikdy subj. práv žadatelových, což platí i v tom případě, kdyby úřad své odepření opatřil důvody, pro něž nebylo by lze shledati oporu v zákoně, aneb kdyby podkladem rozhodnutí bylo řízení, jež trpí vadami.Nebylo tedy ani v tomto případě porušeno žádné subj. právo st-lčino a je nerozhodno, zda důvod, jehož úřad použil pro nevyhovění žádostí st-lčině, je v souladu s předpisem § 15 odst. 1 cit. zák. čili nic.