Č. 7623.

Zemědělství. — Řízení správní (Slovensko): 1. Řádný soud může vzhledem k předpisům § 62 zák. čl. XLV:1907 a zák. č. 217/1925 o mzdovém sporu mezi šafářem a majitelem statku rozhodovati teprve, když o věci rozhodly úřady správní v přípustném pořadu instancí. — II. Instanční pořad správní končí v takovém případě min-em zeměd. — III. Nss je povolán ke stížnosti strany přezkoumati, zda v takovém případě byl vyčerpán pořad stolic správních; meritum sporu je však podle § 105 úst. listiny a § 3 a) zák. o ss z příslušnosti nss-u vyjmuto.
(Nález ze dne 11. prosince 1928 č. 33258.)
Věc: Mikuláš H. v N. proti exposituře župního úřadu v Rožňavě o zaplacení mzdy za šafářskou službu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Podáním de pres. 15. července 1924 domáhal se st-l u okr. soudu v Tornale toho, aby mu vdovou po Josefu D. v T. zaplacen byl plat šafáře 1845 Kč, vysloužený do 3. října 1923, kdy dostal od Josefa D. výpověď a mimo to od 3. října 1923 do 21. května 1924 plat 500 Kč měsíčně a cena zaopatření měsíčních 400 Kč, celkem 6750 Kč, ježto prý služ. doba měla tímto dnem končiti a okr. paritní komisí byla výpověď uznána za neoprávněnou. — Okr. úřad rozhodnutím ze 7. října 1924 uznal Margitu D. povinnou zaplatiti st-li 4395 Kč s 5% úroky od 1. ledna 1924 pod následky exekuce, kdežto st-lův požadavek za dobu od 1. ledna 1924 v částce 4050 Kč a za náhradu výloh právního zastoupení 366 Kč 18 h odmítl. Z tohoto rozhodnutí se odvolaly obě sporné strany.
Expositura župního úřadu v Rožňavě rozhodnutím ze 6. listopadu 1924 napadené rozhodnutí 1. stolice zrušila pro nedostatek její příslušnosti, ježto podle § 23 zák. č. 249/22 nároky zaměstnance proti zaměstnavateli pro předčasné propuštění ze služby musí se vznésti u příslušného soudu.
Na další odvolání z tohoto rozhodnutí vyslovila expositura min. zeměd. v Bratislavě rozhodnutím ze 3. listopadu 1925, že k odvolání st-le, a Margity D. nař. rozhodnutí se zrušuje a exposituře župního úřadu v Rožňavě se ukládá, aby ve sporu nově meritorně rozhodla, ježto stanovisko její o nepříslušnosti adm. úřadů k rozhodování sporů je nesprávné. Vzhledem k tomuto rozhodnutí expositura župního úřadu v Rožňavě nař. rozhodnutím znovu o odvoláních pojednala a rozhodnutí 1. stolice potvrdila z důvodů v něm uvedených. Rozhodnutí toto pak označila za konečné.
O stížnosti napadající toto rozhodnutí uvážil nss toto:
V daném případě jde o spor zemědělského zaměstnance (šafáře) proti majiteli zeměd. podniku o mzdu, tedy o spor povahy soukromoprávní. Rozhodovati spory tohoto druhu jest sice přikázáno úřadům správním (arg. § 62 zák. čl. XLV:1907), leč rozhodnutí poslední přípustné instance správní v takovýchto sporech vyňato je podle § 105 úst. list. a zák. č. 217/25 z přezkoumání nss-em. — — —
Bylo tudíž stížnost podle ustanovení § 3 lit. a) zák. o ss odmítnouti jako nepřípustnou.
Než může-li strana dotčená ve svých právech rozhodnutím správního úřadu nastoupiti pořad práva soukromého teprve, když o vzneseném nároku rozhodla poslední přípustná stolice správní, má nesporně nárok na to, aby mohla vyčerpati opravné prostředky podle zák. přípustné, neboť jinak by pozbyla možnosti nastoupiti pořad práva, kdyby rozhodnutím správního úřadu její nárok buď zcela neb z části byl zamítnut. Přezkoumati pak, nebylo-li toto procesní právo strany rozhodnutím správního úřadu dotčeno, přísluší ovšem nss-u.
Nař. rozhodnutí bylo vydáno expositurou župního úřadu v Rožňavě na podkladě ustanovení zák. čl. XLV:1907. O instančním postupu ve sporech podle cit. zák. jedná § 62, který stanoví, že o nich rozhoduje v 1. stolici v malých a velkých obcích hlavní služný, případně služný, v městech se zřízeným magistrátem a v městech municipálních policejní kapitán neb jeho náhradník a v případě, že by byl zaneprázdněn, úředník městkou radou k tomu pověřený, v druhé stolici v malých a velkých obcích a v městech se zřízeným magistrátem podžupan, v munic. městech městská rada a v třetí stolici min. orby. — Nějakého předpisu, který by tento instanční postup pro některé případy výminečně zkracoval, jako na př. při dvou stejných rozhodnutích, zákon nemá, a kompetenční předpisy do dne vydání nař. rozhodnutí vydané mění ustanovení § 62 zák. čl. XLV:1907 jen potud, že na místo hlav. služného, příp. služného, nastupuje okr. úřad, a na místo vícežupana župní úřad (arg. § 67 zák. č. 126/20.)
Žal. úřad nemohl se při tomto poučení opírati ani o ustanovení § 2 zák. čl. XX:1901, ježto tomu překáží předpis § 12 cit. zák. Právní poučení dané žal. úřadem nemá tedy opory v zák. čl. XLV:1907, o nějž žal. úřad svůj výrok opřel, i kdyby úřad cit. zák. čl. mohl v tomto směru v daném případě vzhledem k ustanovení § 1 zák. č. 217/24 vůbec použíti.
Když tedy žal. úřad župní připojil svému rozhodnutí právní poučení, že jeho rozhodnutí je v instančním postupu konečné, je zde vada řízení, kterou stěžující si strana byla uvedena v omyl o přípustnosti dalšího opravného prostředku v řízení správním. — — —
79*

Citace:

č. 7623. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1928, svazek/ročník 10/2, s. 450-451.