Čís. 7906.
Předpis zákona o likvidaci jako následku zrušení veřejné obchodní společnosti jest potud povahy dispositivní, že se společníci mohou výslovně usnésti na jiném způsobu vzájemného vypořádání. K opovědi zrušení společnosti jest oprávněn kterýkoliv ze společníků sám o sobě. Společník jest oprávněn navrhnouti, by byl likvidátor ustanoven soudem a by jím nebyl nikdo ze společníků. O takovém návrhu jest rozhodnouti v nesporném řízení, nejsou-li spornými skutkové předpoklady pro ustanovení likvidátora soudem pokud se týče, jsou-li ihned prokazatelny.
(Rozh. ze dne 23. března 1928, R I 128/28.)
Rejstříkový soud nevyhověl návrhu veřejného společníka, by se zřetelem na rozsudek ze dne 28. listopadu 1927 o zrušení veřejné společnosti obchodní byla do obchodního rejstříku zapsána likvidace společnosti a aby z důležitých důvodů podle čl. 133 obch. zák. ustanoven byl soudem likvidátor v osobě na věci nesúčastněné. Důvody: Pro návrh není vykázán souhlas všech, zde obou veřejných společníků, kterýž souhlas zákon předpokládá podle čl. 133, 134 a 135 obch. zák. (arg. slova: »einstimmigen Beschluss aller Gesellschafter«, »von den Gesellschaftern«). Rozsudek nemá ustanovení o likvidaci. Druhý společník Josef P. se vyjádřil, že s návrhem nesouhlasí. Poněvadž otázka likvidace a osoby likvidátora jest mezi oběma společníky spornou, lze ji vyříditi, pakli se společníci nedohodnou, jen pořadem sporu (§ 15 uvoz. zák. k obch. zák. a § 2 čís. 7 nesp. říz. Srv. Staub-Pisko). Oběma společníkům se tudíž ukládá, by do 31. prosince 1927 vzhledem ke zrušení společnosti společně učinili vhodné návrhy nebo vykázali, že ohledně likvidace společnosti, ustanovení likvidátora a výmazu firmy nastoupili pořad práva (čl. 129, 133 obch. zák.). Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: Ku správným stavu věcí a zákonu vyhovujícím důvodům napadeného usnesení, na něž se rekurent odkazuje, dodává se jen ještě toto. Rozsudkem ze dne 28. listopadu 1927 bylo uznáno toliko právem, že se veřejná obchodní společnost Josef P. a Co. prohlašuje za zrušenou. O likvidaci společnosti a o likvidátorech nebylo však nic ustanoveno. V těchto směrech není souhlasu mezi společníky, naopak jest i otázka likvidace společnosti i ustanovení likvidátora mezi společníky sporna. V takovém případě má každý ze společníků žalobou vymáhatelný nárok na předsevzetí likvidace a ustanovení likvidátora a právem proto zdůrazňuje také prvý soud, že otázky tyto lze vyříditi jen pořadem sporu. Proto také nemůže k žádosti jednoho ze společníků zapsána býti do obchodního rejstříku likvidace společnosti a nemůže býti ustanoven likvidátor.
Nejvyšší soud zrušil usnesení obou nižších soudů a uložil rejstříkovému soudu, by znovu rozhodl o opovědi veřejného společníka, nehledě k svému zamítacímu důvodu.
Důvody:
Veřejný společník Alfred B. opověděl k zápisu do obchodního rejstříku také zrušení veřejné společnosti Josef P. a Co. Zrušení společnosti musí býti podle čl. 129 obch. zák. opovězeno k zápisu do rejstříku. Likvidace jest zákonným následkem zrušení, aniž třeba, by společníci výslovně prohlásili, že má býti předsevzata. Za to mohou se společníci výslovně usnésti na jiném způsobu vzájemného vypořádání. Potud jest předpis zákona o likvidaci jako následku zrušení společnosti povahy dispositivní. Že společnost byla zrušena, není sporno a jest to také prokázáno pravoplatným rozsudkem. Jest tudíž k opovědi zrušení společnosti oprávněn kterýkoli ze společníků sám o sobě. Pokud jde o likvidaci, nebylo tvrzeno, že veřejní společníci ujednali v původní smlouvě nebo dodatečně jiný způsob vypořádání společenského poměru, nastává tedy zákonný důsledek zrušení společnosti, likvidace, a není důvodu, by byl zásadně odepřen zápis likvidace, rozumí se zároveň s likvidátory a s likvidační firmou. Jde tedy již jen o osobu likvidátorovu. Navrhovatel se domáhá, by byl likvidátor ustanoven soudem a by jím nebyl nikdo z obou společníků. Podle čl. 133 druhý odstavec obch. zák. jest takový návrh i jen jediného společníka přípustný a může býti podle něho uznáno, jsou-li tu důležité důvody, o čemž jest rozhodnouti v řízení nesporném, nejsou-li spornými skutkové předpoklady pro ustanovení likvidátora soudem, pokud se týče, jsou-li ihned prokazatelny. S touto otázkou se nižší soudy neobíraly, a bylo proto rozhodnouti, jak se stalo.