Čís. 7987.

Mezinárodní právo soukromé.
Československé právo jest příznivější pro tuzemce, žalovaného říšskoněmeckým příslušníkem o uznání nemanželského otcovství, v otázce, zda kritická doba trvala 301 den před porodem, a dlužno proto vzhledem k čl. 21 uv. zák. k něm. obč. zák. použíti práva československého.
Třístý den před porodem se započítává do kritické doby.
(Rozh. ze dne 20. dubna 1928, Rv I 439/28.)
Nemanželské dítě, zrozené z příslušnice říšskoněmecké, domáhalo se na tuzemci uznání otcovství. Ve sporu bylo zjištěno), že se soulož stala dne 9. nebo 11. listopadu 1924, dítě se však narodilo teprve dne 8. září 1925. Procesní soud prvé stolice žalobu zamítl, ježto se dítě narodilo až po uplynutí kritické doby, jež skončila dne 5. nebo 7. září 1925. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Rozhodnutím nejvyššího soudu ze dne 9. prosince 1927 Rv I 1850/27, čís. sb. 7601 nebylo vysloveno jenom, jak) dovolání, chtějíc míti rozepři rozsouzenou podle práva německého, doličuje, že pro určení nemanželského otcovství platí právní řád státu, jehož příslušníkem jest matka v čase slehnutí, nýbrž dále ještě, že ve styku s Německem platí právem odvety druhá věta čl. 21 uvozovacího zákona k německému občanskému zákoníku, že tedy nemohou býti proti zdejšímu nemanželskému otci vzneseny dále jdoucí nároky, než je uznává právo domácí. Poněvadž podle práva československého platí domněnka nemanželského otcovství při tělesném obcování v době 180 až 300 dnů před porodem, kdežto § 1717 něm. obč. zák. určuje dobu početí na 181. až 302. den před porodem, československé právo jest tedy s hlediska souzeného případu — Čís. 7988
613
pro nemanželského otce příznivější, musí býti spor o kritickou dobu rozhodnut podle práva československého. Názor dovolání, že při správném počítání uplynulo ode dne soulože ze dne 11. listopadu 1924 do porodu dne 8. září 1925 právě jenom 300 dnů, poněvadž se ani den soulože, ani den porodu nepočítají, jest mylný. Z doslovu § 163 obč. zák. »innerhalb des Zeitraumes« plyne, že se třístý den před porodem do kritické doby započítává. Stejně vyžaduje § 138 obč. zák., stanovící domněnku manželského původu pro děti zrozené po uplynutí 180 dnů, ale před uplynutím 300. dne po úmrtí manželově neb rozloučení manželství, by se jeden z obou dnů, podle nichž se řídí kritická doba početí, do ní započítal. Jelikož den 11. listopadu 1924 jest 301. dnem před porodem, den porodu nepočítajíc, spadá poslední soulož žalovaného s nemanželskou matkou mimo kritickou dobu početí, a nemůže se žalující strana dovolávati domněnky § 163 obč. zák.

Citace:

Čís. 7987. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10/1, s. 640-641.