JUDr. Jaroslav Čulík

,
president notářské komory pražské 7/6. 1861 — 7./6. 1931.
Muž úžasné práce a hlubokých znalostí jak právnických tak jazykových a při tom charakteru nejvýš skromného a antické jednoduchosti slaví svoje sedmdesátiny a s ním vzpomíná na něho s vroucím přáním všeho dobra a slunného dalšího života celý československý notářský stav.
Dějiny vývoje našeho stavu v nové době jsou a budou vždy úzce spojeny s osobou Dra Čulíka jako důstojného nástupce nezapomenutelného Dra Baťka a jeho spolupracovníků, kterým nebylo dopřáno dožiti se uskutečnění československého notářského řádu, ač i nám se mnohdy zdá, že i pro nás tento řád je vidinou nedosažitelnou.
Od vstupu Dra Čulíka do notářského stavu po zanechané dráze advokátní, to jest po dobu dvaceti sedmi let, sledujeme jeho činnost pro stav náš jak v odborných časopisech českých, tak zejména ve starém vídeňském znamenitě vedeném »Notariatszeitungu«, a po převratu v »Českém Právu« a v denních listech. Neúnavně a s příkladnou energií bojuje za jeho práva na četných konferencích Spolku notářů rakouských před převratem, kde přichází s Drem Bafkem a Drem Kreimlem s návrhy initiativními, směřujícími nejen k tomu, aby zlepšen byl materielní stav notářů, nýbrž, a hlavně, aby se získal poctivý zákonný podklad pro veškeré obory činnosti notářovy na místo mnohdy nevypočitatelné osobní libovůle, která v četných oborech jest dosud pramenem notářovy činnosti. — Od obnovení samostatnosti Československého státu vidíme Dra Čulíka v popředí všech snah našeho stavu jako neúnavného bojovníka za jeho práva. Neúprosnou logikou svých výkladů a článků jak v otázce jazykové, tak v otázkách práva soukromého, dotýkajících se našeho stavu a v otázkách stavu advokátského, které mají mnoho nevyjasněných a mnohdy konkurenčních sporných bodů se stavem notářským, konečně v otázce judikatury nejvyššího soudu často nepříznivé našemu stavu, snaží se přesvědčiti směrodatné činitele, že zejména v soudním komisariátu, kde je notář pomocníkem soudu, není správným dívati se na činnost notářovu jako na činnost vyvolanou milostí jednotlivcovou, který se svého stolu dovoluje drobtům, aby odpadávaly na stůl notářův, nýbrž že tato důležitá činnost náleží notáři z moci jeho úřadu státem mu propůjčeného, jak jest tomu ve Francii.
Vzpomínáme jeho nesčetných konferencí s advokáty, činiteli parlamentními, s ministry ve věcech bujícího pokoutního písaření. Teprve podrobné vypsání obtíží, spojených s návrhem zákona o pokoutnictví, ukáže, jaké živly pracovaly tu proti oprávněným snahám obou stavů V tomto směru a jaké energie bylo k tomu třeba, aby se tento návrh dostal do parlamentu. Doufejme, že post tot dierimina rerum se skutečně tak stane.
A což říci o jeho práci, kterou měl s návrhem nového občanského zákona! Není snadný úkol býti stále na stráži, aby se žádné ustanovení nám nepříznivé do návrhu nedostalo. Tu jedná se přec o dílo zákonodárné, které svými právními předpisy přetrvá věky a jediný chybný krok nebo nedostatečná pozornost mohla by stavu způsobiti velikých, těžko již nahraditelných škod.
V jeho stavovské činnosti jest obsažnou kapitolou pro sebe nový notářský řád, který prostudoval do všech detailů, promyslil účinky jednotlivých ustanovení a neváhal v nesčetných konferencích a komisích, kde se o něm jednalo, stanovisko přísně stavovské hájiti a také uhájiti.
Nový notářský řád, který má nahraditi starý rakouský z roku 1871, má býti oním pevným základním pilířem notářského stavu jako ve Francii, kde nebude notář více podléhati v soudním komisařství libovůli jednotlivce a kde zastaralé předpisy zákona rakouského nahrazeny budou moderními předpisy demokratickými. Tento nový notářský řád jest láskou Dra Čulíka a těžce nese, jakmile se opětně ozvou hlasy proti některým jeho předpisům.
Není a nemůže býti účelem těchto řádků vystihnouti celou bohatou činnost Dra Čulíka, konanou pro náš stav po dobu více než jednoho čtvrtstoletí, chceme se jen dnes připojiti k ostatním jeho přátelům, ctitelům a známým, kteří vzpomínají na něho jako na muže, který z bohaté hřivny mu svěřené načerpal a dal stavu nejušlechtilejší poklady zcela nezištně a jen z lásky ke stavu.
Stav notářský s hrdostí počítá tohoto muže ke svým příslušníkům a přejeme mu, aby v budoucím šťastném životě dočkal se toho, co on považuje za dimidium svého srdce, to jest uskutečnění nového notářského řádu, tvořícího pevný a nerozborný sociální a hospodářský základ stavu jemu tak drahého.
* * *
President JUDr. Jaroslav Čulík narodil se dne 7. června 1861 v Kostelci nad Černými Lesy, kde byl jeho otec, Karel Čulík, notářem a odkudž pak byl přeložen na Vinohrady, kde po dlouhá léta jako osobnost vysoce vážená a populární působil a mnoho zdatných pracovníků jak ve stavu notářském, tak advokátním vychoval. Dr. Jaroslav Culík po praksi notářské a advokátní byl jmenován roku 1904 notářem pro obvod nově tehdy zřizovaného okresního soudu ve Vršovicích a dne 22. března 1926 přeložen byl na Vinohrady.
Nehledě k bohaté odborné literární činnosti, věnoval Dr. Čulík svoje nejlepší síly a bohaté právnické vědomosti a jazykové znalosti jak svému milovanému stavu notářskému a upevnění jeho posic v právní organisaci našeho státu, tak samosprávě a horlivě se zúčastnil vždy života politického, kde dovedl vždy houževnatě a s výsledky své názory hájiti. Byl náměstkem starosty ve Vršovicích, dlouhá léta radním a Vršovická Občanská záložna čítá jej mezi své nejpečlivější členy ředitelstva.
Jest beze sporu dnes nejlepším znalcem nového notářského řádu, který v brzké době bude uzákoněn a chystá veliký komentář tohoto řádu a sbírku nových formulářů k němu.
Přejeme Dru Čulíkovi a celému notářskému stavu, aby zákon brzy byl skutkem a Dr. Čulík mohl ovoce své dlouholeté houževnaté práce veřejnosti a stavu předložiti.

Citace:

JUDr. Jaroslav Čulík. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1931, svazek/ročník 13, číslo/sešit 6, s. 49-50.