Kolkování dokladů o položkách srážkových v pozůstalostech.

Příklad: V pozůstalostním řízení po M. N. byla mezi pozůstalostními dluhy uvedena pohledávka faráře X. a zařazena do passiv jako položka srážková.
Existence této pohledávky prokázána byla stvrzenkou tohoto znění: »Dle saz. pol. 102. d. popl. zák. kolku prosto. Potvrzení příjmu: Podepsaný X stvrzuje, že z pozůstalosti po N. zemřelém dne dostal od dědiců Y. za vedení konduktu 500 Kč. Vyměřovací úřad pozastavil stvrzenku, předepsal poplatek dle II. stupnice a zvýšení dle § 79. popl. zák.
Vzniká otázka: Podléhají průkazy o existenci pozůstalostních dluhů poplatku? Či přísluší jim, a za jakých okolností poplatkové osvobození ve smyslu pol. 20/102 d popl. zák.? Řešení: Ve stížnosti proti platebnímu rozkazu bylo namítáno, že kvitance jest jako příloha k poplatkovému spisu dle saz. pol. 102 d popl. zák. prosta kolku,
2. že vydána byla jen za tím účelem, aby činila průkaz poplatkovému úřadu a byla přílohou výkazu poplatkového,
3. že k nějakému soukromému účelu jí použito nebylo a nebude. Stížnosti nebylo dáno místa a to z těchto důvodů:
Úřad opřel svůj výrok o to, že nebyl na listině této ve smyslu odst. 5. připomínek k popl. sazbě výslovně udán účel, že totiž byla vydána k prokázání dluhu při vyměřování daně dědické. Dle cit. odstavce, má-li nějaké právní listině za určitým účelem vystavené dostati se poplatkového osvobození ve smyslu poplatkové sazby, musí býti na ní a sice na místě pro kolkování určeném udán býti účel, pro který se stvrzenka vystavuje a osoba, které tato stvrzenka k tomu účelu sloužiti má (které se vystavuje).
Jest to předpis ryze formální povahy, a takové formální předpisy vykládati jest striktně dle zákonného znění slovného a proto poplatkové osvobození pozastavené stvrzenky závisí jedině na tom, zda tato listina vykazuje náležitosti v odst. 5. připomínek předepsané.
Stížnost poukazovala sice na různé výnosy ministerstva financí, ale poukaz byl odbyt s odůvodněním, že tyto výnosy nejsou řádně vyhlášeny, mají povahu pouhých vnitřních instrukcí pro podřízené úřady, z nichž však stranám nemohou vzniknouti žádná subjektivní práva.
Z uvedeného vysvítá, že:
1. doklady, mají-li býti osvobozeny od poplatkové povinnosti, musí být vydány po smrti zůstavitelově,
2. že na nich musí být udán výslovně účel a to na místě určeném pro kolkování, k čemu doklady slouží, tedy k prokázání dluhu při vyměření daně dědické a
3. osoba, které se listina vystavuje.

Citace:

Kolkování dokladů o položkách srážkových v pozůstalostech. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1931, svazek/ročník 13, číslo/sešit 2, s. 21-22.