Důležité rozhodnutí pro notáře.

Zletilí dědicové předložili pozůstalostnímu soudu, kterým jest okresní soud civilní pro Prahu—Jih v Praze XII., pozůstalostní výkazy, a žádali, aby pozůstalost byla jim na základě místopřísežného přiznání jmění odevzdána.
Soud žádosti dědiců vyhověl, vydal však usnesení, kterým poukázal notáře co soudního komisaře, aby projednání pozůstalosti prozkoumal.
Hrubé jmění činí 8275000 Kč
Čisté jmění pak 8125000 Kč.
Proti tomuto usnesení dědicové svými právními zástupci podali rozklad resp. stížnost.
Pozůstalostní soud rozkladu nevyhověl a vydal usnesení, že na přezkoumání projednání pozůstalosti notářem co soudním komisařem se trvá »neboť soud zdejší zastává názor, že jest oprávněn, kdykoliv sezná, že pozůstalost jejíž písemné projednání přihlášeným dědicům bylo povoleno, jest značně obsáhlá a i komplikovaná, dáti takovou pozůstalost notáři jako soudnímu komisaři k prozkoumání, zda projednání pozůstalosti odpovídá zákonu.«
Krajský soud civilní v Praze jako soud rekursní stížnost dědiců usnesením ze dne 28./1. 1931 č. j. R II. 22/31 zamítl a opatření pozůstalostního soudu potvrdil s následujícím odůvodněním. Stěžovatelé mají za to, že pozůstalostní soud není oprávněn spisy, předložené dědici ve smyslu 3. odst. § 29 pat. o nesp. říz., dáti notářem prozkoumati, a domáhají se toho, aby opa- tření, jímž pozůstalostní soud spisy zaslal notáři jako soudnímu komisaři к prozkoumání projednání pozůstalosti, bylo zrušeno jako zákonem neodůvodněné. Stížnost opodstatněna není. Není zákonného předpisu, který by zapovídal takového opatření. Z 3. odstavce § 29 pat. o nesp. říz. správnost názoru stěžovatelů dovoditi se nedá. Ustanovením, že soud, nevyhovují-li spisy stranami předložené, může je dáti sepsat i notářem, není tím nic změněno na ustanovení §u 183 not. řádu z 21. 5. 1855 č. 94 ř. z., na které v 1. odst. § 29 pat. o nesp. říz. se poukazuje, a dle něhož notářům jako soudním komisařům mohou býti svěřeny v pozůstalostním řízení potřebné úkony, při nichž nejde o soudní rozhodnutí. Dle toho není nepřípustno přenésti na notáře jako soudního komisaře, aby prozkoumal výsledek projednání pozůstalosti, provedeného stranami samotnými, byť i za spolupůsobení advokátů, zejména jde-li o pozůstalost velmi značného rozsahu.
Opatření naříkané neodporuje intencím výnosu min. sprav. z 22./12. 1923 č. 58.865/23, a oprávněnost jeho odůvodněna je obsáhlostí pozůstalostních spisů.

Citace:

Důležité rozhodnutí pro notáře. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1931, svazek/ročník 13, číslo/sešit 3, s. 28-28.