— 290
Spolupodpis agenta na objednacím lístku nestačí na kvalifikaci listiny ve smyslu § 104. j. n., tím méně, obsahuje-li doložku, že prodávající vyhražuje si schválení objednávky. Průkazu listiny takové netřeba již v žalobě, nýbrž teprve až se příslušnost z ní uplatňuje. Trafikant není živnostníkem a proto neplatí pro něho soud faktury.
A. v Brně podal na B. v Přemyslu žalobu na 278 K u okr. soudu v Brně, odvozuje místní příslušnost tohoto z objednacího lístku doložkou »splatno a žalovatelno v Brně« opatřeného a agentem žalobcovým, jakož i žalovaným B. podepsančho.
I. stolice žalobu pro místní nepříslušnost odmítla.
II. stolice rekursu žalobcově vyhověla, námitku místní nepříslušnosti zamítla a okr. soudu projednání rozepře nařídila.
Důvody:
V žalobě samé uplatňuje se toliko příslušnost soudu z faktury dle § 88. odst. 2. j. n.
Dle tohoto místa zákonného nastupuje soud tento jen mezi osobami, živnost obchodní provozujícími.
Pro posouzení této vlastnosti rozhodným jest dle zprávy poslanecké sněmovny a zprávy smíšené komise výlučně § 1. živn. nov. z 15. března 1883 č. 39. ř. z. I dle dobrozdání nejv. soudu z 22./1. 1898 č. 14. Praes. mohou za živnostníky považováni býti jen ti, kdož volnou, řemeslnickou neb koncessionovanou živnost provozují a v tom, stále úmysl na zisk projevujíce, s takovými výrobky a zbožím obchodují, kteréž do oboru této živnosti spadají a s ní ve spojení jsou, ať už zboží vyrábí se živnostníkem samým neb ním se zpracuje, aneb třeba i jen zcizuje.
Žalovaný jest dle žaloby majitelem trafiky; jinaké zaměstnání, jež by za živnost považováno býti mohlo, se netvrdí. Trafikant obstarává však pouze drobný prodej tabáku pro stát, základem zmocnění jemu tímto propůjčeného.
Nelze tudíž o tom pochybovati, že nelze ho považovati za živnostníka ve smyslu zák. živn.
Soud faktury byl proto v případě tomto v žalobě uplatňován neprávem a jeví se proto i rekurs, pokud ve směru tomto jest proveden, neodůvodněným.
Teprve při líčení uplatnil žalobce též příslušnost soudu dle místa plnění (§ 88. odst. 1.) a dohody (§ 104. j. n.).
Jelikož žalobě písemný průkaz takovéto dohody, jak to posléze citov. místo zákonné výslovně předpisuje, připojen nebyl, musí předem rozřešena býti otázka, zda-li takovéto napotomní dovolávání se tohoto soudu vůbec jest přípustným.
Soud rekursní má za to, že tento písemný průkaz předložen býti může včas i teprve tenkráte, až se ta neb ona příslušnost soudní uplatňuje, jelikož účelem řečeného předpisu může býti toliko, aby soud, jehož se dovoláváno, byl s to svou příslušnost posouditi. Na — 292
zásadě této dlužno z důvodu slušnosti setrvati i v případě, byl-li v žalobě uplatňován důvod příslušnosti chybně.
V druhé řadě dlužno rozhodnouti otázku, má-li objednací lístek žalobcem předložený povahu »písemné dohody«, resp. »písemného průkazu takové výslovné dohody«.
Soud rekursní k otázce této přisvědčuje. Neboť tento lístek objednací jest tiskopis firmou žalobcovou, podpisem žalovaného a žalobcova agenta, jakož i shora uvedenou doložkou opatřený.
V Brně jsou sice dva soudy okresní: pro město a pro okolí, nemůže však býti pochybováno o tom, že strany chtěly se podrobiti jen okr. soudu pro město a nebyla ostatně v ohledu tomto žalovaným ani žádná námitka učiněna.
Dle toho může žalobce základem tohoto lístku objednacího uplatňovati jak soud dle § 88. odst. 1., tak i soud dle § 104. j. n.
Názor I. soudce, že dle § 104. j. n. dohodou ustanovený soud by musel býti k rozhodování rozepře nepříslušným ohledně obou stran, nenalézá v zákoně opory a byl by též svrchovaně nepraktickým. Jest též bydliště žalobcovo pro otázku příslušnosti naprosto nerozhodným, nýbrž jde vždy jen o to, je-li soud, jehož se dovoláváno, příslušným k rozhodování pro žalovaného.
Bylo tudíž rekursu, pokud opírá se o příslušnost dle § 88. odst. 1. a § 104. j. n., vyhověti.
Nejv. soud. dvůr obnovil usnesení I. stolice.
Důvody:
Dohodnutí, z něhož se příslušnost dle § 104. j. n. odvozuje, musí státi se ve způsobě písemné a listina o něm stranami shotovená musí soudu přeložena býti tenkráte, když se příslušnost tato uplatňuje.
Dlužno rozhodnouti, zdali objednací lístek žalobcem předložený dohodnutí stran o tom obsahuje, že se podrobují výslovně k rozhodnutí této rozepře soudu, jehož se dovoláváno-
Otázku tuto dlužno v rozporu s názorem soudu rekursního popříti.
V objednacím lístku označuje se žalovaný za objednatele, v rubrice »podpis« nalézá se jeho jméno a v rubrice »objednávku přijal« jméno G. (agenta) a jsou tam uvedeny tyto podmínky: »za hotové ze skladu v B. dobírkou«, »splatno a žalovatelno v B.«, »schválení firmou vyhraženo«, »učiněná objednávka nemůže býti odvolána«.
Jelikož G. toliko co příjemce objednávky je označen, nenahražuje jeho podpis podpisu žalobcova jakožto prodavatele, to tím méně, jelikož vyhraženo si schválení obejdnávky ním samým. Schází tudíž na objednacím lístku výslovné přijetí rozkazu žalovaného k dodání objednaného zboží prodavatelem. Lístek ten obsahuje tudíž — 293 —
toliko jednostrannou nabídku žalovaného ke koupi a nikoliv dohodu obou stran o příslušnosti soudní dle § 104. j, n.
Opačný náhled soudu rekursního jeví se právně mylným, ano písemné prohlášení žalobcovo o přijetí nabídky žalovaného v objednacím lístku učiněné předloženo nebylo.
Jelikož žalovaný bydlí mimo obvod dovolávaného soudu, jest jeho námitka místní nepříslušnosti odůvodněna a musilo proto jeho dovolacímu rekursu vyhověno býti.
(Rozh. z 29./11. 1910, č. j. R III 447/10/1) —a.