Všehrd. List československých právníků, 7 (1926). Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 288 s.
Authors:
Dr. Rudolf Rauscher: Volební kapitulace a korunovační reversy panovníků ve střední Evropě. — Bratislava. 1925. Právnická fakulta university Komenského. Knihovna sv. 9. — 8. Str. 155. — Nelze upříti, že bratislavská, fakulta pokračuje ve vydáváni své knihovny velmi rychle a čile. Může hovořiti směle o svém úspěchu, jestliže letos vydala tři díla posmrtné vydání Heyrovského Procesu, práci Rauschrovu a Boháčkovu, jimiž vesměs dobře jsou vyplněny stále příliš citelné a zející mezery v naší právnické literatuře. Také práce Rauschrova zpracovává dosud novinu v našem badání o právu středoevropském a sice otázku volebních kapitulací a korunovačních reversů. Je pracována na podkladě četných pramenů a hojné literatury, jichž seznam a spolu i ocenění autor podává jako úvod. Na to rozvrhuje se celé pojednání na tři kapitoly, v nichž zprvu pojednává se o pojmu kapitulace a reversu a jejich vývoji, pak řeší se formální otázky jejich a konečně rozbírají se po stránce vnitřní, obsahové.
Volební kapitulaci autor definuje jako smlouvu mezi nastupujícím panovníkem a mezi osobami, které se účastní při nastoupení panovníka na trůn jako vedítelé neb jako zástupci lidu a později země, o formě budoucí vlády ])anovníkovy. Rozdíl mezi kapitulací je dán tím, zda jde o monarchii i)řevážně dědičnoti neb volební. Také vývoj volehnich ka¬ pitidaci a korunovačních reversů je velmi zajímavý a jak jej sleduje autor, je zřejmo. že tu jde o instituci v iiravém smyslu slova evropskou, která vděčí svůj vznik charakteristickému smísení volby panovnické s ])rá,vem dědickým. S prvky souhlasnými setkáváme se stejně u nás jako v An.ttlii a naojiak zase v Uhrách atd. Že zejména u nás jsou kapitulace stylisovány a zaváděny podle vzorů cizích, je jasno a snad také i ta okídnost, že nemáme hližšNdi zmínek o jiodinínkách, které byly kladeny českým iianovmkům do Jana Lucemburského, mluví o re- ce])ci zřízení zahraničního ve Xl\'. stol. Ovšem zvláštní poměr}" vyvo¬ lané v našich zemích válkami husitskými, jiroměňují i volební k'ajiitidacc ])odle konkrétního jrřípadu, ale základ, jasně uliazující shodu s jinými kapitulacemi a korunovačními reversy zahraničními, potvrzuje nepo¬ chybně sjíojitost. Rauscher jnadiírá ve výstižných charakteristikách tvto instituce paxile jednotlivých teritorií a věnuje také pozornost i ka])itu- lacim iiapežským a podle nich koncipovaným kapitulacím hiskupskvin. Vývoj volebních ka]titulací a korunovačních re\ersů lze nejlé])e slcdovati na vývoji jejich \nější stráidy a ])roto také zcela s])rácně autor věno\’al jejímu rozboru zvláštní ka])it(du. V ka])itulacích jak svět¬ ských, tak duclujvních je patrno dělení na dvě části, v nichž první oli- saženy jsou články iiotvrzující dosavadní nahytá*práva šlechty a v druhé inak se 'mluví o požadavcích veřejných. Tyto analogie mezi jednotlivými ka])itulacemi nejsou iiodrníněny iiouze shodným vývojem trůnního prá- \a \'e střední lavrojič a také m'rozhodnjc, že obdobně jsdni stylisovány kaiiitulace téhož jianovníka vycliázející z téže kanceláře králowské jako á ladislavova liro Cechy a pro Uhry a iiodohně i Ludvíkova, nýbrž rozhoduje tu podoba zcela formální a tedy diplomatická. Všechno ostatní, potvrzo\’ání panovníkem, publikace jejich a ]). jsou shodnv. Je jisto, že jejich forma se zdokonalovala paizdějším vývojem, protože první a nejstarší tyjiy nesou ještě zjevné známky z))ůsfd)u, jak vznikají, totiž odpovědi na otázku, čili vlastně jsou protokolem o jednání stavů s králem (lak zejména české). Naproti tomu vyvinutý formulář na př. ka])itulací německých má již všechny diplomatické znaky listinv a prf'toze (d)sahují jednostranný s]ih panovníkův, jsou také v nich ob¬ saženy jen povinnosti panovníkovy, teprv v pozdějších dobách objevují si i poznámky o jiných věcech, zvláště výhrady stavů. Proto v textové části publikační (nikoliv »referující*) oznamuje se irovšechně slib pa- noxníkův, který se v disiiosici podrobně specitikuje. Tak se vyvinul z. pouhého slibu panovníkova, který zprvu byl jen písemně potvrzován, zvláštní institut dokonalý a iierfektní. Rylo si proto přáti. aby v této kapitole snesený materiál byl zhodnocen se stanoviska historicko-diplo- matického. Autorovi se podařilo sebrati doklaly skoro ze všech zemi evropských, nejen středoevropských a h3do bj' bývalo vhodno, kdyhj" ještě nadto kontraposicemi významněji h3da oceněna látka tu nahro¬ maděná. Konečně v poslední části své práce autor probírá vnitřní stránku kapitulací a korunovačních reversu a^ výstižně je charakterisuje, že upra¬ vují postavení ])anovníkovo ve státě a jeho kom])etencí ve stavovské iistavě. I po stránce obsahové jsou sí kapitulace států střední lřvr(jp3' podobny a tak i v tomto hodě je zřejmý stejný původ, stejný pramen. Nelze skutečně litovati vynaložené námahy autorovy k vysvětlení tak zajímavé instituce evropského významu, jako jsou kapitulace a koruno¬ vační reversy a bylo by si přáti, aby jako doplňkem a vysvětlivkami byly vydán3" t3Ůo kapitulace, často čerpané Rausebrem z pramenů a literatury těžko dostupné, na podkladě diplomatickém a kritickou me¬ todou, aby tak jako argumentum ad oculos vynikla jejich vzájemná podoba. Ca.
Citace:
Volební kapitulace a korunovační reversy panovníků ve střední Evropě.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1926, svazek/ročník 7, s. 40-41.