Právnická čeština. Poslední číslo Naší Řeči (roč. 9. seš. 8.) přináší několik příspěvků k právnické češtině, je to především stanovení, že má se říkati správně vždy prejudic a nikoliv, jak se někdy vyskytuje, prejudik, protože pochází toto slovo od latinského praejudicare a slova odvozená tvoří se podle výslovnosti středověké, kterou zachovalo dosud německé Präjudiz a francouzské préjudice (vysloveno préžůdis). Dále nedoporučuje se zaváděti výraz »úbytné« pro německý výraz »Schwendung« t. j. jakýsi fonde perdu, jehož se dostává některým pokladníkům ku hrazení schodků bez viny pokladníkovy vzniklých. Ovšem ani také jiné pojmenování »ztratné« nevystihuje podstatu věci. — Znovu se připomíná, že není správné psáti a říkati »Komárek František, Voda Dolení Dobrá« a pod. nýbrž že v češtině vždy musí předcházeti adjektivum substantivům. To také vyznačují nové úřední seznamy stavíce sice substantivum na prvé místo, aby bylo snáze možno řaditi jednotlivá jména podle abecedy v rejstříku, ale píšíce vždy na př. Benátky, Nové —. Konečně úspěšného advokáta v Naší Řeči nalezlo i opovrhované slůvko»výnos« a prvopis«, jež nejsou germanismy a nezasluhují si, aby byla vymýcena z naší úřední řeči. Ča.