NPD documents search: Všehrd, 7 (1926) - Měnová reforma v Německu

Literatura.

Dr. Ant. Basch. Měnová reforma v Německu. Bratislava. 1925 Sbírka předn. extense univ. Komenského sv. 9. — 8, str. 56. Autor vybral si thema velice vděčné, ale zároveň velice obtížné. Vděčné proto, poněvadž německá měnová reforma jest národohospodářský proces prvého řádu, který bude tvrdým oříškem pro celou generaci národohospodářskou. A obtížné, poněvadž proces tento je lak bohatý na podrobnosti, které jest těžko oceniti, aniž by byly přeceněny nebo nedoceněny, na hospodářské snahy, z nichž nesnadno definovati hospodářskou pravdu, na průvodní jevy, jichž vliv na celý proces jest zvážili. Tím pozoruhodnější je, jak autor dovedl poměrně krátkou studii zachytiti charakteristické znaky reformy a podati tak čtenáři v hlavních rysech její obraz. Že se to autorovi podařilo vysvětlili, možno tím, že měl příležitost sledovali celý vývoj z blízka a učiniti si o ledačem vlastní úsudek.
Knížka je vlastní vylíčení postupu měnové reformy v Německu. Většinou omezuje se na historická fakta. Úzký rámec dvou přednášek, z nichž publikace vznikla, nedovolil autorovi provésti kritickou analysu těchto fakt, která by byla jistě velice zajímavá. Snad učiní tak v díle, které v předmluvě ohlašuje.
Hospodářský vývoj poválečný v Německu možno považovali za nejvýraznější příklad hospodářského vývoje v poválečném světě vůbec, neboť v něm jsou shrnuty nejvýraznější jevy ve formě, možno říci. skoro klasické, měnová pak politika jest sice pouze jednou řadou takových jevů, je však tak úzce s celou hospodářskou soustavou spjata, že možno říci, že v ní se zrcadlí celý hospodářský život poválečného Německa, se všemi jeho překvapujícími, ba divokými fásemi. Měnová politika jest skoro vždy příčinou něho následkem některého hospodářského průvodního jevu. Bude obtížným, ale tím záslužnějším a radostnějším úkolem určiti souvislost těchto jevů, jejich vzájemnou závislost, jejich nejen časovou posloupnost, ale i logickou příčinnost. Vyskytnou se jistě případy, zdánlivě nemožné, ale při bohatosti a složitosti nynějšího hospodářského života vysvětlitelné, že jeden jev jest příčinou i výsledkem jevu druhého, a mnohé jiné problémy tak odlišné od přímočarých pouček. Objeví se, že pravda, rozluštění těchto problémů, platnost abstraktních zákonů je vždy relativní. A že čím bude hospodářský život složitější, tím bude relativnější, a vznikne pochybnost, udrží-li vůbec věda národohospodářská krok s tímto vývojem a podaří-li se jí vždy a včas dojiti k správnému resultátu.
Německý případ je sám o sobě daleko zajímavější než na př. rakouský. V Rakousku odstraňoval překážky stojící v cestě stabilisaci činitel třetí, abych tak řekl, deus ex machina. V Rakousku se nedočkali té chvíle, kdy se inflace nejen nevyplácí, nýbrž hyne sama sebou, kdy peníze přestávají býti penězi, nikdo je nepřijímá, a proto jejich zájem —snad jsem příliš pesimistický, ale ukázalo se, že vše je možno, jen když je to účelné — pro stabilisaci byl druhořadý, nutilo velmoce aby mu pomáhaly a samo se jen staralo, aby tato pomoc byla co nejvydatnější. Naproti tomu Německo, které i po prohrané válce zůstalo bohatým státem, jehož kapitál je v zemi a jehož vývojová a produktivní možnost jej činí soběstačným, staralo se samo o sebe daleko více. Přes tyto rozdílné podmínky, je ohromnou skutečnosti, že Německo provedlo inflaci až, tak řka, ad absurdum, a pak samo, vlastní silou, naopak za okolností krajně nepříznivých provedlo proti všem překážkám reformu v době poměrně krátké. A myslím, že ani nelze tu veškeru příčinu toho, že to bylo možno, shledávati v dohře voleném systému, nýbrž také v tom, jak byl tento systém proveden, v té německé důslednosti, která neztratila vlastního cíle reformy s očí a dovedla mu podříditi zájmy ostatní. A tu důslednost, myslím, můžeme. Němcům pouze závidět.
Knížka dra Basche je také čestnou výjimkou v naší národohospodářské literatuře. Ačkoli měnová otázka našeho německého souseda sama svou zajímavostí si vynucuje pozornost a bude jednou uváděna jako klasický národohospodářský příklad, neprojevil se u nás patřičný zájem o tuto otázku tak, jak by se očekávalo. Kdežto v cizině poválečná situace hospodářská dala podnět k skvělým knihám, u nás většinou se mlčí. Snad příklad dra Basche, který se soustavně publicisticky poválečnými otázkami zabývá, vzbudí pozornost u těch, kdo nepíší, a přiměje je, aby psali. Snad. Doufejme. Prozatím se těšíme na obsáhlejší dílo, které dr. Basch slíbil.

Citace:

Měnová reforma v Německu. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1926, svazek/ročník 7, s. 35-36.