Rozhlasový aparát a nájemník.

Dr. Karel Valach v článku »Smí si nájemník bez svolení vlastníka domu zřídit ve svém bytě rozhlasový aparát, jej uzemniti a zřídit si k tomu antenu?« (Soudcovské listy, roč. 18, 1937, str. 230 a n.) uvádí v podstatě:
»Podle § 1098 obč. zák. jest pro způsob a rozsah užívání najatého bytu rozhodným především obsah nájemní smlouvy stran. Za obsah event. součást této smlouvy jest považovati také domovní řád, který byl nájemci při uzavření smlouvy předložen, a s jehož obsahem nájemce souhlasil. Není-li způsob užívání najaté místnosti a rozsah užívacího práva nájemníka upraven smlouvou, náleží nájemci podle dispositivního předpisu § 1098 obč. zák. užívání najatého předmětu — tedy i najatého bytu — jež jest podle účelu smlouvy, podle povahy věci a okolností obvyklé a přiměřené (srv. Vážný 1564, 9590, 11018, 11019, 13120). Nájemník si proto může zříditi ve svém bytě bez svolení a souhlasu majitele domu telefon, který se v hospodářském životě již ujal jako nepostrádatelný dorozumívací prostředek a bude tomu tak také u rozhlasového aparátu, který si nájemník zařídí ve svém bytě. Smí nájemce bez souhlasu vlastníka domu zavésti uzemňovací vedení pro svůj radiový aparát a to tím způsobem, že připojí drát na kohout vodovodu? Tu nutno rozlišovati:
a) Nachází-li se vodovod v bytě nájemníkově a slouží-li tudíž vodovod potřebě jen dotyčného uživatele bytu, může nájemník beze všeho bez svolení majitele domu tak učiniti, nebylo-li toto nájemní smlouvou výslovně zakázáno, protože užívání bytu zahrnuje v sobě také užívání příslušenství bytu.
b) Je-li však vodovod mimo byt nájemníkův na chodbě a společný ještě i pro jiné nájemníky, nemůže nájemník bez souhlasu a svolení vlastníka domu užívati tohoto vodovodu k připevnění uzemňovacího vedení na kohoutku, jelikož takovým činem by vybočil z rámce užívacího práva propůjčeného mu jako nájemníku.
Totéž platí také pro ten případ, že nájemník připojí uzemnění svého přijímacího aparátu ku splachovací rouře záchodu společného ještě pro jiné nájemníky (srov. Vážný 7637, 13120).
Smí si zříditi nájemník bez svolení majitele domu antenu? Ve svém bytě (tak zvanou pokojovou antenu) každopádně, neboť jak již uvedeno, vztahuje se užívání obytné místnosti též na její příslušenství. Mám za to, že totéž platí i při zřízení vnější anteny na vnější straně bytu nájemcova. I tu se ovšem předpokládá, že se tím nepoškozuje dům a nehyzdí vzhled a ostatní nájemníci, vlastník domu a sousedé nejsou tím rušeni. Velice spornou jest však otázka, zda si smí nájemník zříditi bez svolení majitele domu antenu na střeše. Mám za to, že nájemník si nesmí bez svolení a souhlasu majitele domu zříditi antenu na střeše a že mu pronajímatel může zřízení takové anteny beze všeho zakázati, nebylo-li toto právo nájemníku výslovně smlouvou vyhraženo. V prostém ujednání nájemní smlouvy totiž není v dnešní době již eo ipso zásadně zahrnuto oprávnění použití i střechy domu, která není předmětem nájemního užívání bytu, k zařízení rozhlasového aparátu s anténou (srov. Vážný 10120).
Vlastník domu ručí, a to primérně, třetím osobám a ostatním nájemcům, kteří budou zraněni antenou zřízenou na střeše, nebo kteří touto antenou jinak utrpí škodu na svém majetku (§§ 1295, 1319 obč. zák.). Majitel domu musel by tedy, aby se vyhnul eventuelním žalobám na náhradu škody, stále prohlížeti neb dáti prohlížeti stav anteny na střeše.«

Citace:

Rozhlasový aparát a nájemník.. Právní prakse, měsíčník československých právníků. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart , 1937-38, svazek/ročník 2, číslo/sešit 3, s. 113-113.