C. Z řízení sporného a exkeučního.

102. Čl. III. K odložení politické exekuce (§ 42. č. 5 ex. ř.), již se domáhá osoba třetí, žalujíc zároveň dle § 37. ex. ř. na vyloučení předmětů politickou exekucí dotknutých, příslušní jsou soudové. (7 listopadu 1905, č. 17139 P. 187.)
103. ČI. IX., č. 5. Ve dvor. dekretu ze dne 21. srpna 1838, č 291 sb. z. s. vyřčená nepřípustnost obstávky nebo zabavení pohledávek ještě nelikvidních a u veřejných pokladen ještě nepoukázaných vztahuje se i na náhradní nároky vznesené proti eráru pro úraz na železnici. (12. prosince 1905, č. 18582 rep. č. 188 P., 131. — N. Z. 102 — R. Z. E. 60)
104. Čl. IX., č. 8. Odbytné, jež se déle sloužícím poddůstojníkům při vystoupení z činné služby vyplácí, jest z exekuce vyloučeno. (§ 3. zák. ze dne 21. dubna 1882, č. 123 ř. z.; 3. dubna 1906 č. 5108 N. Z. 174.) — Služné finanční stráže (§ 5. nař. min. fin. ze dne 30. prosince 1905 č. 91586) podrobeno jest exekuci dle zák. ze dne 21. dubna 1882 č 123 ř. z. (4. července 1906, č. 11214, rep. č 195 — P. 624.)
105. ČI. IX.. č. 9. Náhrada za alimenty matkou vynaložené nepožívá výsady § 7. zák. ze dne 29 dubna 1873, č. 68 ř. z. a čl. II. zák ze dne 26. května 1888, č. 75 ř. z. (6. února 1906, č. 1713. N. Z. 158.)
106. § 1., č. 13. Zájemní protokol politického úřadu stvrzující bezvýslednost politické exekuce pro obecní přirážky není titulem exekučním. (5. prosince 1905, č. 18745. P. 462.) 107. § 35. Nález žalobě pro rušenou tržbu vyhovující může žalobce exekucí vymáhati jen pokud pozemek nepřešel v držení osoby třetí. (§ 459. s. ř.; 9. května 1906, č. 6674. R. Z. E. 61.)
108. § 37. Vydražitel věci movité dlužníku nepatřící neručí nikterak bývalému vlastníku. (§§ 1295., 1304., 1412. obč. z.; 5. srpna 1906, č. 11873. R. Z. E. 65)
109. § 74 ex. ř. Berním úřadům přisuzovati sluší útraty dle advok. tarifu. (Čl. III. ex. ř.; nař. fin. min. ze dne 15. října 1855. č. 42006 a min. nař. ze dne 18. ledna 1898, č. 28 ř. z.; 31. května 1905, č. 8933. N. Z. 85.)
110. § 99 Jmenování vnuceného správce nelze v odpor bráti, byť nebyl vybrán ze seznamu správců a byť před tím dlužník o tom nebyl vyslechnut. (§§ 132., 106.—108. ex. ř.; § 78. ex. ř., §§ 253. a 526. s. ř.; 14. února 1906, č. 2118. P. 531.)
111. § 111. Nájemní smlouva ohledně bytu v domě nucené spravovaném bez svolení vnuceného správce přímo s majitelem uzavřená a její vložení do pozemkové knihy jsou neplatný. (30. listopadu 1905, č. 16887. P. 58.)
112. §§ 128., 213., 232. Odpory proti přikázání daní poukázati jest k rozhodnutí úřady správními. (21. března 1906, č. 4288. R. Z. E. 58.)
113. § 151. Zákaz odst. 3. týká se nejen téhož, nýbrž každého jiného řízení dražebního, ať je navrhuje kterýkoli věřitel pro kteroukoli pohledávku. (22. listopadu 1905, č. 18054. P. 383.)
114. § 156. Vydražitel nenabývá příklepem vlastnictví k plodům nemovitosti, před dražbou osobou třetí odděleným. (§ 183. ex. ř.; 29. prosince 1905, č. 19160. Z. Bl. 309. — R. Z. E. 61.)
115. § 170., č. 5. U vydražitele nevyhledává se k nabytí vlastnictví důvěry v knihy pozemkové. (§§ 133., 146, 152.. 153., 156., 171., 172., 183., 237. ex. ř.; 15. května 1906, č. 6584. R. Z. E. 62.)
116. § 210. Nepřihlášení příslušenství kapitálu, které obnosem ciferným z pozemkové knihy a ze spisů exekučních není zřejmo, má v zápětí jeho úplné pominutí. To platí též o kauci pro možné náklady a výhody zjištěné, která se z pozemkové knihy svede. Ustanovení § 224. ex. ř. tu místa nemá. (9. března 1906, č. 3607. P. 411.)
117. § 216., č. 1. Byla-li vnucená správa vedena jen ve prospěch jediného věřitele, nepožívají náklady vnucené správy, jakož i výlohy ve prospěch nemovitosti vynaložené ani výsadní přednosti, ani pořadí kapitálu vym. věřitele, třebas by tím zřejmě a očividné bylo se docílilo příznivějšího podání. (9. března 1906, č. 3607. P. 411.)
118. § 216., č. 2. Je-li jen menší část nemovitosti poplatníka k dani z výdělku povinného k podniku jeho výlučně nebo převážně věnována (§ 76. zák. ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z.), nevázne na nemovitosti pro daň výdělkovou s přísl. zákonné právo zástavní s přednostním právem před soukromými pohledávkami. (23. února 1904, č. 317. P. 189.) — Převodní poplatek pozůstalostní přikázati jest, i když pozůstalost ještě nebyla odevzdána. (§ 10. zák. ze dne 18. červ. 1901, č. 74 ř. z.; 20. února 1906, č. 2634. P. 342. — 12. červ. 1906, č. 9746. N. Z. 270.)
Poplatek z čisté pozůstalosti, školní příspěvek a kolek na testament nelze v pořadí výsadním přikázati. (§ 6. zák. ze dne 2. února 1873, č. 60 ř. z ; § 22. cís. pat. ze dne 4. března 1849, č. 152; § 23. zák. ze dne 30. května 1869, č. 93 ř. z. a § 14. zák. ze dne 7. červ. 1883, č. 92 ř. z.; 12. červ. 1906, č. 9746. N. Z. 270.)
119. § 216. Při rozvrhu zvláštní podstaty konkursní vázán jest soudce exekuční usnesením věřitelstva konkursního dle § 161. konk. ř., útraty správce konkursního upravujícím jen tenkráte, když zvláštní podstata k ukojení všech věřitelů zástavních stačí a pro podstatu všeobecnou ještě přebytek vybývá; v případech ostatních musí soudce exekuční učiniti ustanovení útrat, jež má právní účinek jen v poměru správce podstaty vůči věřitelstvu, předmětem jednání dle § 213. ex. ř. a potom dle § 231. ex ř. o něm samostatně rozhodnouti co do jsoucnosti, výše a pořadí. (§§ 29.—31., 145., 161., 163. konk. ř.; 8. října 1901, č. 13771. P. 80.) — Náklady na rozepři a exekuci vzniklé dobýváním věcného břemene, jež dle § 150 ex. ř. bylo převzato bez započtení do nejvyššího podání, z tohoto nelze přikázati. (26. ledna 1905, č. 766. P. 17. — G. H. 309. — R. Z. E. 62.) — Soudní náklady, které vzniknou věřiteli odpor vznesšímu ve sporu dle § 231. ex. ř. zahájeném, nelze z nejvyššího podání přikázati. (6. září 1906, č. 14921. P. 783.)
120. § 218. Pro poměr knihovního věřitele k vydražiteli rozhodným jest usnesení rozvrhovací. (§ 210. ex. ř.; 5. července 1906, č. 11185. J. Bl. 772. — R. Z. E. 67.)
121. § 222. Jestliže věřitel nežádal výslovně zaplacení své pohledávky jen z prodané nemovitosti, sluší ji přikázati poměrně dle § 222. odst. 2. (30. května 1906, č. 6815. R. Z. E. 68)
122. § 224. Vedlejší příslušenství pohledávky v pozemkové knize zajištěné není kaucí ve smyslu § 224. ex. ř. a tento obnos ručí dle § 223. odst. 2. ex. ř. jen za platy vzešlé až do dne příklepu. — Kauce ve smyslu § 224. ex. ř. jest pouze takovou, kterou mají býti kryty nově vzniklé, samostatné pohledávky. (9. března 1906, č. 3607. P. 411.)
123. § 226. Při dodatečném rozvrhu uhražovacího kapitálu může býti nařízen výmaz pohledávky, která při původním rozvrhu následkem prohlášení, že jest zaplacena, nebyla přikázána, která však nebyla vymazána a dokonce mezi tím na jiného knihovně byla převedena. (20. prosince 1904, č. 18649. P. 100.)
124. §§ 234., 239. Rekurs nepředpokládá vznesení odporu tam, kde věřitel neměl podnětu a příčiny odpor vznésti; v takových případech §. 234. nelze použíti. (9. března 1906, č. 3607. P. 411.)
125. § 252. Příslušenstvím jsou tu jen movité věci, které bud ustanovením zákona, bud vůlí vlastníka k tomu jsou určeny; pro posouzení rozhodnou jest doba, kdy se jedná o zrušení exekuce a nikoli doba. kdy zájem byl povolen (§§ 293—297. obč. z.; § 39., č. 2.; § 251. ex. ř.; 6. prosince 1904, č. 17752. P. 456.)
126. § 258. nebyl zrušen ani § 1101. obč. z., ani dvor. dekr. ze dne 10. dubna 1837, č. 189., sb. z. s. (25. ledna 1905, č. 18830. Z. Bl. 147. - R. Z. E. 63.)
127. §§ 291. a 292. Důchody, úrazovými pojišťovnami vyplácené, jsou, vede-li se na ně exekuce pro alimentaci. podrobeny exekuci jen, pokud roční částka jich přesahuje 500 K. (16. listopadu 1905, č. 17660. P. 133 )
128. §§ 307. a 308. Složení pohledávky k soudu vymáhati může vymáhající věřitel též žalobou. (27. září 1905, č. 11848. P. 636.)
129. § 308. Zaluje-li vymáhající věřitel poddlužníka o zaplacení pohledávky svého dlužníka, řídí se příslušnost soudu dle pohledávky zažalované a nikoliv dle pohledávky vymáhané. (§§ 49., č. 1. a § 50. jur. n., §§ 55. 65. a 66. j n. (1. března 1906 č. 3426. P. 527.)
130. § 330. Má-li se pokračovati v exekuci vedené na výměnek vnucenou správou, musí vymáhající věřitel prokázati, že výměnkář jest dosud na živu; až do předložení tohoto průkazu života jest exekuci k návrhu odložiti. (28. listopadu 1905. č. 18252. P. 265.) — § 330. neplatí pro doživotní důchod jenž někomu k výživě byl odkázán. (12. září 1905, č. 14406. P. 21.)
131. § 353. Exekuci povoliti tu sluší bez ohledu na to. že k předsevzetí činu potřebí jest též svolení osoby třetí (§§ 37. a 368. ex. ř.; 30 června 1904, č. 10189 P. 51.)
132. §§ 354. a 358. O provedení rozsudkové povinnosti odevzdati pozemek viz rozhodnutí ze dne 6. října 1905, č. 15458. P. 12. 133. §§ 370. a 371. Na základě trestních rozsudků dosud právní moci nenabyvších nelze povoliti exekuci zjišťovací. (§ 358., odst. 2. tr. ř.; § 373. tr. ř., čl. XXVII. uv. z. k ex. ř.; 20. února 1906, č. 2912. P. 496.) — Ani na základě výroků rozhodčích a zejména nálezů bursovních soudů rozhodčích, ježto tituly exek. jsou tu taxativně vypočteny. (3. října 1905, č. 15333. P. 425.) — Nebezpečí osvědčiti lze též soudním vysvědčením, že proti dlužníku vedeny jsou exekuce. (9 května 1906, č. 7351. P. 606.)
134. Exekuce zjišťovací požívá stejného pořadí se současně vykonaným exekučním zabavením pro pohledávku vykonatelnou; nabyl-li titul exekuční v době rozvrhu nejvyššího podání právní moci, dlužno je přikázati na obě pohledávky poměrně. (§§ 256., 267., 285., 286., 370—373.; 5. dubna 1906, č. 5666. P. 640.)
135. § 379. Právní účinek soudní obstávky vytčen jest v § 385., odst. 2. ex. ř. Dlužník nesmí od doručení zákazu stavené pohledávky nikomu platiti, třeba byla pohledávka již před povolením platně postoupena. (20. prosince 1906, č. 19556. P. 98.)

Citace:

Z řízení sporného a exekučního. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1906, svazek/ročník 15, číslo/sešit 6, s. 315-319.