Nevyloučí-li věřitel, uzavíraje s dlužníkem porovnání, výslovně nějakého svého nároku, vztahuje se porovnání na veškeré nároky. Pivovar v S. měl za J. H., majitelem skladiště a dodavatelem piva pohledávku za pivo v obnosu přes 3000 K. Právní zástupce pivovaru vyrovnal pohledávku tu s J. H. na obnos 3000 K a odkvitoval mu ji s doložkou »na úplné vyrovnání«. Později zažaloval pivovar J. H...a na vrácení 32 beček 1/4 hektolitrových případně na náhradu jich ceny 192 K. Žalovaný připustil, že beček těchto dosud nevrátil, namítal však, že v porovnaném obnosu i náhrada za scházející bečky byla zahrnuta; ostatně projevil ochotu, že žalobníku bečky, budou-li mu snad nějaké od odběratelů jeho vráceny, uschová a vydá. Právní zástupce pivovaru co svědek potvrdil, že při uzavřeném porovnání o bečkách řeči nebylo a že se porovnání na bečky vztahovati nemohlo, poněvadž jemu byl k vymáhání svěřen pouze dluh za pivo. 1. stolice žalobu zamítla z důvodů uvedené doložky na kvitanci. 2. stolice vyslechla zástupce pivovaru i žalovaného ad informandum a zjistila tím, že bečky se odběratelům piva neúčtují, nýbrž scházející po delší době, obvykle as 6 měsíců, se reklamují. Na základě toho dospěla k přesvědčení, že žalovaný zapravením obnosu 3000 K z porovnání své povinnosti, aby zbývající za ním bečky žalobníku navrátil resp. hodnotu jich nahradil, se nesprostil i změnila rozsudek 1. stolice a uznala po návrhu žalobním. Nejvyšší soud obnovil rozsudek 1. stolice z důvodů, že příčilo by se podstatě porovnání (§§ 1380. a 1389. ob. z. obč.), když by bečky z něho se vyloučily. Chtěl-li žalobce je vyloučiti, pak bylo na něm, aby o tom se vyjádřil; omylu ve smyslu §. 1385. ob. z. obč. tu není. (Rozh. z 16. ledna 1906, č. 13.) Bb.