Rozdíl mezi služebností okna dle § 488 ob. z. obč. a služebností nezastavení okna sousedova. Význam ústní smlouvy na zřízení služebnosti takové.

Mezi V. P., majitelem domu č. 279 v P. a J. P., majitelem sousedního domu č. 280 stala se 21. února 1884 domluva, dle kteréž V. P. svolil k tomu, aby si J. P. zřídil okno, vedoucí z kuchyně domu č. 280 do dvoru, patřícího k domu č. 279.
Nynější majitel tohoto posledního domu J. R. však právo nynější vlastnice domu č. 280 M. V-ové na ono okno neuznával, pročež podala tato na něho žalobu, domáhajíc se toho, »že se zjišťuje vůči žalovanému, jako majiteli domu č. 279 v P., že žalobkyni jako majitelce domu č. 280 tamtéž přísluší právo služebnosti okna z kuchyně v domě č. 280 v P. směrem do dvora č. 279 v P. zřízeného a sice okna zřízeného ve zdi domu č. 280 ve výši 2 m. od dlážky v kuchyni počítaje, a opatřeného sklem, skrz něž do dvora viděti nelze a za- mřížovaného, a že žalovaný povinen jest vydati jí listinu ke knihovnímu vtělení služebnosti schopnou«.
První stolice žalobě vyhověla. Stolice odvolací (Brno) však žalobu zamítla.
Důvody:
Především dlužno poukázati k tomu, že služebnost okna po smyslu § 488. obč. z. předpokládá dle § 475. č. 3 ob. z. obč. zřízení okna v cizí zdi, což též vysvitá z pojmu služebnosti a z okolnosti té, že každý vlastník domu si může zříditi okna ve vlastní zdi, pokud tím nevsahá do vzduchového prostoru sousedova.
Smlouvou ze dne 21. února 1884 nebyla tedy vůbec utvořena služebnost po smyslu § 488. ob. z. obč.
Kdyby ale nicméně za to se mělo, že služebnost oné dle § 488. ob. z. obč. obdobná založena byla, tož založila zmíněná smlouva po smyslu § 859. ob. z. obč. práva a povinnosti jen mezi smlouvajícími stranami.
K založení služebnosti jako práva věcného bylo však dle §§ 480., 481., 1469., 443., 445. ob. z. obč. a § 4. kn. zák. nezbytně třeba, by služebnost byla zapsána do pozemkové knihy, a ježto vklad tento předsevzat nebyl, a domy č. 280 a 279 nepřešly na nynější majitele cestou posloupnosti universální, nýbrž kupními smluvami, není nynější majitel domu č. 279 nižádným způsobem vázán úmluvou ze dne 21. února 1884 mezi jinými osobami uzavřenou (§ 443. ob. z. obč.).
Tomuto stanovisku nevadí nic okolnost, že jest tu již okno zřízené v domě č. 280, ano se přece nenalézá ve zdi žalovaného a on tedy ani tušiti nemohl, že žalobnice z existence toho okna odvozuje právo na světlo a vzduch; to tím méně, ano dotyčné okno jest opatřeno sklem, nímž do dvora viděti nelze a jest též zamříženo. Návrh žalobnice jest tudíž neopodstatněným.
Nejvyšší soud dovolání žalobkyně nevyhověl.
Důvody.
Soudu odvolacímu sluší přisvědčiti, že žalobkyně věcného práva nenabyla a že smlouva ze dne 21. února 1884 není pro žalovaného závaznou.
Žaloba jest však i jinak pochybena.
Účelem jejím jest, jak žalující v dovolacím spise provádí, by žalovanému zabráněno bylo, aby na pozemku svém předsevzal něco, čímž by žalobkyni ohledně okna sporný předmět tvořícího odňaty byly světlo a vzduch.
I kdyby lze bylo pokládati za jisté, že k tomu směřoval úmysl stran smlouvu ze dne 21. února 1884 uzavírajících, nebylo přece ve směru tom v žalobě žádání vzneseno a nebylo následkem toho soudem procesním o takovémto návrhu jednáno.
(Rozh. z 28. března 1906, č. 3708.)

Citace:

Rozdíl mezi služebností okna dle § 488 ob. z. obč. a služebností nezastavení okna sousedova. Význam ústní smlouvy na zřízení služebnosti takové.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1906, svazek/ročník 15, číslo/sešit 4, s. 194-195.