Předpis § 906 ob. z. obč., dle něhož-li se zavázaný při alternativní obligaci ustanovil na některém způsobu plnění, nemůže potom sám o sobě od toho pustiti, neplatí při výměnku a jeho poskytování.

Pro výměnkářku A. vyhrazen jest na usedlosti v X. bytný a sypaný výměnek, prvější pak s tímto doplňkem: »Kdyby výměnkářka svého výměnkářského bytu následkem příkoří jí se strany hospodářovy působeného užívati nemohla a se vystěhovala, musí jí hospodář co náhradu za byt a palivo platiti ročně částku 15 zl. ve čtvrtletních lhůtách předem jdoucích.«
As před 8 lety vystěhovala se A. z výměnkářského bytu, načež jí držitelé hypotéky B. a C. smluvené relutum platili.
Po 8 letech drahotní poměry v obci, kde A. bydlela, tak se změnily, že A. chtěla se vrátiti do svého výměnkářského bytu, což jí B. a C. odepřeli.
I vznesla A. na tyto žalobu na uznání, že jí přísluší naturální byt výměnkářský a že jsou žalovaní povinni, jí byt ten opět poskytovati vztažně obývání ono žalobkyni trpěti.
První soudce žalobu zamítnul, odvolávaje se na ustanovení
§ 906. ob. z. obč., které i při výměnku platí.
Odvolání žalobkyně c. k. krajský jako odvolací soud v Chrudimi rozsudkem ze dne 25. ledna 1906, č. j. Bc I. 11./6.—8. vyhověl a uznal dle prosby žalobní. Důvody.
Odvolací důvod omylného právního posouzení věci, žalobkyní uplatňovaný, sluší pokládati za podstatný.
Neníť odvolací soud názoru soudce prvého, že by v tomto případě šlo o alternativní obligaci, která by se dle § 906. ob. z. obč. posuzovati měla.
Vždyť nejde zde o jedinou obligaci, která by jediným splněním oprávněnému vykonaným zanikla, nýbrž o plnění stále za sebou jdoucí, vždy za čas se opakující.
Žalovanými zamýšlenému předpokladu alternativní obligace příčil by se i účel výměnku, za jakým byl vyhražen. Odvolací soud má za to, že i zde bývalý hospodář chtěl sobě, odstupuje usedlost, vymíniti právo na životní potřeby po dobu svého žití.
Jestiť výměnek útvarem vzniklým z hospodářských poměrů středověkých, kterým provozování zemědělství udržováno bylo, aby se tomuto dostávalo statných a schopných pěstitelů, a aby hospodáři z činnosti své odstupující ve statku samém nalézali pojištění ve stáří a v invaliditě tak, aby, nejsouce nuceni způsoby života svého měniti, v bezpečí a klidu žíti a tak konce života svého dočkati se mohli.
Když pak drahotní poměry tak se změnily, že žalobkyně za obnos reluta 30 K toho času nemůže nalézti bytu s přísl., pak zajisté nelze žalobkyni upříti práva, aby zpětnou volbu učinila, do bývalé své usedlosti se vrátila a na snášení výkonu práva bytu in natura trvala. Jen tím bude dosažen účel, který strany při stanovení výměnku měly na zřeteli, jen tak dá se smlouva rozumně vykládati, zvláště když se v ní jen o »povinnosti« přejímajících při upravení peněžitého reluta mluví.
Ovšem nelze reální břemeno přeměňovati kdykoliv a zejména ne často a libovolně v relutum, byť i poslednější ujednáno bylo, poněvadž by se tím právní poměr mezi stranama stal neurčitým a poněvadž by tím i hospodář, který přece bude hleděti svého prázdného výměnkářského bytu jinak využiti, citelně poškozován byl.
Než takový případ, který by ovšem znamenal utiskování hospodáře, zde není. Zde výměnkářka teprve po více letech shledala, že relutum ročních 30 K nestačí k opatření bytu, zejména ne takového druhu, jaký má vyhražen, a proto usiluje na žalovaných své zpět přijetí do jejich usedlosti a o snášení práv pro ni vyhražených a na usedlosti dosud knihovně pojištěných. Táž se tohoto práva jako celku nevzdala a nemůže proto dle § 1413. ob. z. obč. jako oprávněna býti nucena, aby přijala něco jiného, než co má právem požadovati. Třetí stolice nevyhověla revisi žalovaných o revisní důvod
č. 4 § 503. c. s. ř. se opírající a ve svých
důvodech
poukázala na správné příčiny rozsudku soudu odvolacího s podotknutím, že ve smlouvě původní nebylo ujednáno, že právo bytu pomine, pakliže žalobkyně místo bytu naturálního zvolí relutum, tak že z okolnosti jediné, že žalobkyně před několika roky usedlost opustila a dosud relutum brala, dovozovati se nedá, že se práva bytu úplně vzdala.
(Rozhodnutí c. k. nejv. soudu ze dne 28. března 1906, č. 4808.)1)
Flieder.

K tomu srovnej odchylný nález Sb. G. U. W. pod č. 15282.

Citace:

Předpis § 906 ob. z. obč., dle něhož-li se zavázný při alternativní obligaci ustanovil na některém způsobu plnění, .... Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1906, svazek/ročník 15, číslo/sešit 4, s. 195-197.