Rozsudecné tvoří část processních útrat a proto vztahuje se naň zástavní právo pohledávky, byt i nebylo zvlášť vyznačeno.

Exekuční soudce přikázal z útržku za vydraženou usedlost též rozsudečné per 136 K 25 h s úroky z prodlení 9 K 94 h. mor.-sl. fin. prokuratuře jako vymáhající věřitelce, ač na vydražené usedlosti zástavní právo pro ně vtěleno nebylo.
Na rekurs hypoth. věřitele R. zemský soud v Brně návrh fin. prokuratury na přikázání těchto obnosů zamítnul a je rekurentovi přidělil z důvodu, že poplatek ten na vydražené nemovitosti právem zástavním zajištěn není a též zákonného zástavního práva nepožívá.
Nejv. soud však na dovolací rekurs fin. prokuratury obnovil v tomto bodu rozvrhové usnesení soudu exekučního. Nárok na přiřknutí útrat odvolacího rekursu však zamítnul. Důvody:
Dovolací rekurs jest odůvodněn. Neboť rozsudečné s příslušenstvím, které rekursní soud nepřikázal, bylo v právní záležitosti J. R. proti F. a A. K., bývalým vlastníkům vydražené usedlosti o zaplacení pohledávky z kupní ceny pod položkou 65 knihovně zjištěné ve zbytku 21800 K s přísl. z rozsudku c. k. zemského soudu v Praze ze dne 1. dubna 1903, č. j. C. g. V.—a—, předepsáno a tvoří tudíž část processních útrat, které v rozsudku tom žalovaným, již podlehli, ku placení byly uloženy (viz § 68, č. 5. popl. zák.), na které se nemovitostní právo zástavní, jež pro kapitál sám pozůstává, vedle § 16. kn. z. a § 216., č. 4 ex. ř. také bez zvláštního vyznačení vztahuje. Přikázal-li pak prvý soudce v rámci tohoto práva zástavního, vyhovuje návrhu c. k. m.-sl. finanční prokuratury, z volného zbytku nejvyššího podání především rozsudečné shora zmíněné s úroky z prodlení, neporušil tím nižádnou ze zásad rozvrhových zákonem v § 216. až 228. ex. ř. stanovených, nýbrž bylo rozhodnutí jeho naopak ospravedlněno tím, že nebyl proti přednosti, na kterou v rámci položky 65 pro rozsudečné shora zmíněné činěn byl nárok, vznesen odpor ve smyslu § 213 ex. ř.
Hypotekárnímu věřiteli J. R., který se ku roku rozvrhovému nedostavil, nepříslušelo při tomto stavu věci vůbec dle § 234. ex. ř. právo rekursní proti III. odst. rozvrhového usnesení prvého soudce, a slušelo proto dovolacímu rekursu vyhověti a v odst. v odpor vzatých usnesení prvého soudce opět obnoviti.
Útraty opravního prostředku nelze přisouditi, poněvadž řízení rozvrhové je řízením z moci úřední a c. k. aerar ohledně zmíněného rozsudečného nucené dražby se nedomáhal.
(Rozh. nejv. soudu z 14. března 1905, č. 4104.) B.

Citace:

Rozsudečné tvoří část processních útrat. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1906, svazek/ročník 15, číslo/sešit 6, s. 304-305.