D. Z řízení nesporného.

1. § 22. nesp. říz. V tuzemsku uložené papíry anglického občana, jež jsou pouze průkazními listinami, nejsou předmětem tuzemského pozůstalostního řízení. (§§. 298.—300. obč. z.; min. nař. ze dne 26. července 1856, č. 115 ř. z., 24. března 1904, č. 4210, N. Z. 165.)
2. § 97. Inventura obsahovati má pouze jmění, v jehož držení se zůstavitel nacházel v den své smrti. (§§. 794., 795., 804. obč. z.; §§. 2., 97.—100. a 102. nesp. říz.; 17. prosince 1903, č. 16323. N. Z. 392.)
3. §§. 125. —127. platí pouze při odporujících si přihláškách k dědictví a nikoli, žádá-li nepominutelný dědic za přikázání nezkráceného dílu povinného nebo pozůstalý manžel za ochranu svého práva. Takovéto nároky jest dle §. 783. obč. z. odkázati na pořad práva bez všelikého přerušování řízení pozůstalostního. (22. listopadu 1904, č. 16984, N. Z. 280. — R. Z. F. 46.)
4. §§. 125., 159—161. Vyřízení sporu o platnosti odkazu mezi dědici a odkazovníky nespadá do rámce řízení pozůstalostního. — Při odkazech neprivilegovaných postačí uvědomění odkazovníka. (§ 817. obč. z.; 23. června 1905, č. 10029, N. Z. 232. — R. Z. F. 46.)
5. § 178. Odkazovník žádati může o potvrzení odkazu za účelem vkladu práva vlastnického teprve po odevzdání pozůstalosti. (9. května 1905, č. 7402, N. Z. 183. — R. Z. F. 37.) 6. § 111. not. ř. Notáři přísluší poplatek za ověřené opisy notářských posledních pořízení soudu předložené. (3. října 1905, č. 15309, N. Z. 343.) — Nemá-li tarif pro notáře jako soudní komisaře platný žádného ustanovení, použíti jest obdobně notářského tarifu. (14. listopad 1905, č. 17485, N. Z. 399.)
7. § 1. knih. zák. Katastrální mapa není součástí pozemkové knihy a nečiní důkazu ani o velikosti ani o tvaru a podobě z vyznačených na ní pozemků ani o jejich právních poměrech. (§. 10. zák. ze dne 23. května 1883, č. 83. ř. z.; 18. února 1904, č. 17047, N. Z. 398.)
8. § 16. Knihovní výmaz práva zástavního vtěleného za pohledávky katol. kostelů, obročí a duchov. ústavů, povoliti lze jen na základě výmazných prohlášení, vyhotovených dle předpisů knih. zákona a potvrzených zemskou vládou (min. nař. ze dne 20. červ. 1860, č. 162 ř. z. a ze dne 13. července 1860, č. 175 ř. z.; 14. března 1905, č. 144. z r. 1904, jud. č. 167, P. 434. — J. Bl. 357. — N. Z. 256. — R. Z. F. 45).
9. §. 2. zák. ze dne 7. července 1896, č. 140. ř. z. Též pro dům na části role teprvé po působnosti tohoto zákona vystavený může žádáno býti o propůjčení cesty nezbytné. (10. ledna 1905, č. 19273, P. 444.)
10. § 23. lot. pat. ze dne 13. března 1813. Amortisace loterního riskonta přípustna jest pouze do tří měsíců po dni dotýčného tahu, tak že žádosti, které do té doby nemohou býti konečně vyřízeny, sluší ihned zamítnouti. (13. července 1905, č. 11215, N. Z. 272. — R. Z. F. 44.)

Citace:

Z řízení nesporného.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1906, svazek/ročník 15, číslo/sešit 1, s. 68-69.