Čl. IX. č. 10 uv. z. k. ex. ř., snižující výjimečně roční příjem dlužníkův x exekuce vyloučený na polovičku pravidla zák. z 26. května 1888 č. 75. z. ř., víže výhodu tuto jen na osobu dítěte samého a nikoliv na jeho dědice.

Dle smíru ze dne 6. listopadu 1905, vrchnoporučnicky schváleného, zavázal se revírník A., zaplatiti na nákladech na výživu, vy- chování a zaopatření svého nemanž. dítěte, dne 9. srpna 1905 zrozeného, jednou pro vždy obnos 500 K do 1. ledna 1906 pod exekucí. Dítko to 3. prosince 1905 zemřelo a nárok jeho na odbytné 500 K byl odevzdací listinou z 1. března 1906 nemanž. matce B-ové co dědičce přikázán.
Tato dne 13. března 1906 navrhla exekuční zabavení služného a jinakých příjmů A-ových, pokud 800 K ročně přesahují a jich přikázání k vybrání.
Soud okresní povolil však exekuci tuto s výhradou příjmů 1600 K, poněvadž pohledávka nynější věřitelky nezakládá se na důvodu, o němž čl. IX., č. 10. zák. ze 27. května 1896, č. 78 ř. z. jedná.
Rekursu B-ové zemský, jakožto rekursní soud v Brně, rozhodnutím z 12. dubna 1906, č. j. R . II. 109/6/5 nevyhověl.
Důvody:
Povinnost zavázaného, odbytné 500 K zaplatiti, zakládá se, jak rekurentka správně tvrdí, na ustanovení zákona, dle kterého jest otec povinen, děcko svoje vyživovati; jest též lhostejno, je-li exekučním titulem smír aneb rozsudek.
V tom však nelze přisvědčiti vývodům rekurentky, že by nerozhodnou byla též okolnost, že nárok proti otci přešel na osobu druhou, na matku dítěte.
Nárok ten přešel dědictvím na matku jen obsažně, t. j. co do cifry a platební lhůty, nikoliv však i s výjimeční výhodou čl. IX., č. 10. uv. z. k ex. ř., kterouž zákon víže na osobu dítěte, jak to jest zjevno z jeho znění »behufs Leistung des .... Unterhaltes«. Jen pro případ, má-li se výživného použíti pro dítě samo, obmezil zákonodárce z exekuce vyloučený roční příjem dluž- níkův na polovici, pročež dlužno za to míti, že má-li odbytné dítěte připadnouti někomu jinému, odpadá tato výjimka ze zákona . z 26. května 1888, č. 75 z. ř. a nastupuje opět pravidlo zákona tohoto. To tím více v případě takovém, jako jest tento, kde splatnost odbytného nastala teprve po úmrtí dítěte.
Tu odbytné, o němž vůbec pochybovati lze, požívá-li výsady čl. IX., č. 10. u v. z. k e x. ř., ztrácí zajisté naprosto povahu výživného pro dítě a převodem na dědice nabývá povahu obyčejné neprivilegované pohledávky. Nikoliv původ pohledávky, jak rekurentka za to má, nýbrž účel její rozhoduje o tom, dostává-li se jí výhody cit. čl. IX., č. 10 uv. z. k ex. ř.
J. B. V.

Citace:

Čl. IX. č. 10 uv. z. k ex. ř., snižující výjimečně roční příjem dlužníkův z exekuce vyloučený na polovičku prravidla zák. z 26. května 1888 č. 75. ř. z., .... Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1906, svazek/ročník 15, číslo/sešit 4, s. 207-208.